Jiří Drahoš: Tolik berou čeští vědci

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš se plošnému hodnocení spokojenosti vědců s jejich mzdami brání. Přiznává ale, že oproti mzdám z 90. let jsou ty dnešní nesrovnatelné. „Nebudu říkat nic tajného: průměrný plat je u nás 38 000 korun.“

„Rozhodně se nemůžeme srovnávat třeba s bankovnictvím. Ale musím přiznat, že se za to dá docela dobře žít. Je tady ještě ta přidaná hodnota: děláte něco úžasného, co vás baví,“ vysvětluje Drahoš. Nevýhodu výzkumu vidí v tom, že je jeho řízení roztříštěno do mnoha resortů.

Pomohlo by nové ministerstvo?

Řešením by byl vznik nového ministerstva pro vědu a výzkum. Nejde o nic solitérního. Podobná ministerstva mají v mnoha civilizovaných zemích. Jenže u nás debata bez hmatatelného výsledku probíhá už víc než rok.

S myšlenkou přišel na vládu vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek. Zatím ale naráží na kritiku napříč akademickým, univerzitním i podnikovým světem vědy. A proti je zatím nejen opozice, ale i část vládní koalice. Jiří Drahoš ale myšlenku neodsuzuje.

Nejdřív jen „malé“ ministerstvo

„Nejdřív by tady mělo vzniknout nějaké malé ministerstvo a následně zahájit odbornou debatu, jestli zvolit německou nebo jinou cestu.“ Naši západní sousedé totiž vědu spojili s vysokým školstvím, které tak není součástí resortu školství. „Příklady máme všude kolem, a tak víme, že se to dá řešit i jak.“

Čtěte také

Hlavním argumentem odpůrců je ztráta nezávislosti vědecké obce na politicích. S tímto argumentem ale souhlasí i Drahoš. Vědu totiž nikdo politicky neřídí ani v dalších státech.

Řešením je společné financování

„Naše představa je, že by se na novém úřadě spojili klíčoví poskytovatelé financí a jednotliví zřizovatelé výzkumných institucí a týmů.“ Dnes je to totiž role nejrůznějších ministerstev, které by si ale zachovaly autonomii rozhodování o směru oborového výzkumu jednotlivých institucí a týmů.

Mají mít vědci svého ministra? Určitě se o tom musí vést odborná debata, ale já jsem víceméně pro, říká akademik|foto: Fotobanka Pixabay

Nové „malé“ ministerstvo by mělo na ně přísně dohlížet a zároveň i připravovat strategii pro vědu a výzkum na další léta, kterou lokální ministerstva prý nemají šanci vytvořit. Ponechal by tedy ve hře řadu hráčů, kteří by ale měli společné financování. Vážnější diskuse se ale zřejmě povedou až po příštích parlamentních volbách.

Více si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.