Jiří Hlaváč: Čeká nás po vzoru Německa a Rakouska změna hymny? Nezbavujme se něčeho, co vykonalo zázraky

6. březen 2018

V Německu vadí genderová nevyváženost hymny, u nás často tápání slepce. Budeme teď zpívat Zde domov můj?

Německá zmocněnkyně pro rovnoprávnost Kristin Rose-Möhringová navrhuje upravit německou státní hymnu tak, aby byl text genderově neutrální a zohledňoval i ženy. Slovo „Vaterland“ (otčina) by ráda nahradila neutrálnějším „Heimatland“ (vlast) a slovo „brüderlich“ (bratrsky) výrazem „couragiert“ (odvážně).

Tradice je i budoucí hodnota

Inspirovala se rakouskou hymnou, která podobnými změnami prošla v roce 2012. Čeká nás něco podobného? „Vedle genderové neutrality existuje něco, čemu se říká tradice. A tradice má výpovědní hodnotu nejen v čase minulém, ale i v čase budoucím,“ upozorňuje skladatel a vysokoškolský pedagog Jiří Hlaváč.

„Já se přiznávám, že kdykoliv slyším text naší hymny, tak mne dojímá. Protože je v něm něco, co má sice archaičnost, ale i ohromný apel, čím vším tato země, tento národ prošly a k čemu všemu se hlásí. Kde domov můj je něco, co je pro mě naprosto skvělým vyjádřením mých pocitů.“

V čase krize posiluje

I když Hlaváč uznává i pocity a názor jiných, apeluje, abychom se nezbavovali „jenom na základě teď momentálních stavů a rozpoložení mysli něčeho, co vykonalo zázraky. V době protektorátu právě ono Kde domov můj mělo neuvěřitelně posilující význam. Stejně jako řada dalších básnických obratů.“

Podle některých by stačilo k aktualizaci naší hymny změnit jen jediné písmeno – Zde domov můj. „Všecko je otázkou citu, rozumu a inteligentní diskuze. Všecko, co lidé umí vyhodnotit ku prospěchu dnů příštích, proč ne,“ uzavírá Jiří Hlaváč.

autoři: zis , Jiří Hlaváč , rota
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.