Jiří Hlaváč: Rybově České mši vánoční rozumí lidé po celém světě

„Bylo to dáno tím, že byla napsaná v českém jazyce oproti obvyklé latině a také že do ní Ryba vnesl prvek lidovosti,“ říká skladatel Jiří Hlaváč. „Chtěl, aby mše byla srozumitelná. Nebyla určená církevním hodnostářům, ale lidem, kteří chodili do kostela na bohoslužby.“

Autor tisí­ce skladeb

Proč je ale skladba populární po celém světě? „Lidé jsou po celém světě stejní. Rybova mše má i prvek prostoty, přímočarosti cesty od srdce k srdci.“ Někdy se zdá, že Ryba byl autorem jediného díla. Ale není to pravda. „Za svůj 50letý život napsal zhruba 1200 skladeb, z toho 80 mší.“

Často se taky zapomíná na Rybovu pedagogickou činnost: 27 let působil v rožmitálské škole. „Navazoval na odkaz Jana Amose Komenského. Chtěl, aby škola byla duchovním a vzdělávacím centrem celého okolí. Pořádal osvětové kurzy pro děti, mládež i rodiče.“

Ryba předběhl svou dobu

Podle hudebníka a pedagoga Hlaváče byl Ryba byl osobností, která „zásadním způsobem předběhla svou dobu. To vysvětluje velkou míru nepochopení ze strany jeho nadřízených. I ten jeho dobrovolný odchod ze života byl vyvolán permanentním tlakem na jeho osobu a dílo.“

Jakub Jan Ryba (1756–1815) byl otcem 13 dětí, z nichž 6 zemřelo. Studoval filozofii, mluvil česky a německy, četl prý i francouzsky, latinsky, řecky i italsky. Jako pomocný učitel žil ale v chudobě, trpěl depresemi a hemoroidy. Ve 49 letech spáchal sebevraždu podřezáním krčních tepen. Jako sebevrah byl pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově. Řádný pohřeb měl až po 40 letech.