Josef Baxa: Být ozdobený profesorským titulem z rukou prezidenta? To jistě šimrá

11. květen 2015

Prezident odmítl jmenovat hned tři vysokoškolské profesory. Zároveň se snaží rozpoutat diskusi, kdo by je měl jmenovat v budoucnu. Možná, že nastal čas, aby to měly v rukou vysoké školy samy.

Soudce Josef Baxa si myslí, že je čas, aby si vysokoškolské profesory jmenovaly univerzity samy. „Pozice profesora je dnes vnímána jako doživotní titul. Ale nemyslím si, že je to dobře.“

Akademici kritizují, ale změnu nechtějí

Navíc prý zaznamenal, že akademická obec tento systém jmenování prezidentem, nebo snad ministrem školství, změnit vůbec nechce. „Být ozdoben profesorským titulem z rukou prezidenta, navíc na Pražském hradě, to taky trochu šimrá.“

Titul profesora totiž často není v průběhu času spojený s reálným výkonem, tedy nedá se říct, že by ten který profesor byl po celý život taky nejlepším odborníkem svého oboru.

Má být profesor jen funkčním titulem?

„Skutečně nazrála doba, aby se o profesorech hovořilo jako o funkčních místech,“ domnívá se soudce. Prý by bylo ideální, aby si jednotlivé vysoké školy prostě vypsaly výběrové řízení pro tu kterou katedru nebo obor.


Prezident odmítl jmenovat Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Vítězný adept by získal titul profesora a ve chvíli, kdy by tady přestal pracovat, svůj titul by ztratil. „A asi by pak byl i velký rozdíl, jestli jsem profesorem ve Zlámané Lhotě, nebo na Oxfordu,“ dodává.

Krok prezidenta vidí jen jako uplatnění pravomoci ústavního činitele. Pokud má moc jmenovat, tak jistě má i možnost kandidáta nejmenovat.

Prezident není jen ceremoniář

„Není to jen ceremoniální funkce, ale v každém právním státu je to jeho právo. To, že někoho nejmenuje, je přece normální a nestalo se to poprvé. Ten, kdo má pravomoc jmenovat, musí mít i pravomoc nejmenovat,“ říká soudce Baxa.

Miloš Zeman uvedl své důvody a nesouhlas akademické obce prý jen ukazuje na neudržitelnost současného modelu. Pokud by se jmenování dostalo do rukou ministra, mohl by se zachovat úplně stejně. „V tom nevidím velký rozdíl,“ říká.

A co nezávislost a akademická svoboda?

Josef Baxa obavy z narušení akademické svobody opravdu nesdílí. Musíme prý rozlišovat, o co se tady doopravdy jedná. „Jestli chce mít akademická obec svobodu, tak ať ji má ve svých rukou. A jestliže chce tuto pravomoc přenést na vládu a prezidenta, tak se nemůže divit, že s tím pak nějak zacházejí.


Josef BaxaNení možné říkat, nesahejte nám na naše svobody, my si o tom budeme rozhodovat sami. Jestliže má mít titul profesora váhu, tak má stát a veřejnost taky právo do toho mluvit.

Jak takový návrh vzniká? Za zavřenými dveřmi

Další otázkou je prý i to, jak návrhy na jmenování profesorů vůbec vznikají. „Opravdu je otázka, jestli tajné hlasování vědeckých rad není už překonanou záležitostí. V demokratické společnosti.“

Navíc, když víme, že je to v rukou jen některých vysokých škol. Známá je i náročnost akreditačních komisí, podle kterých musí mít každá univerzita a vysoká škola jistý počet profesorů.

Různá je i kvalita profesorů

„Poptávka je tak opravdu vysoká. A stát se profesorem je různě náročné jak doma, tak v zahraničí. A obávám se, že akademická obec o tom nechce z různých důvodů veřejně diskutovat,“ dodává.

Prezident jmenoval tři nové ústavní soudce, Jan Filip

Jakými nemocemi trpí česká justice? Jak se dívá na dosavadní práci a cíle nového ministra spravedlnosti? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: lup , kko , Josef Baxa
Spustit audio