Každý poutník musí mít hlavně dvoje dobré boty

5. červenec 2017

Chcete tip na netradiční dovolenou? Vydejte se na pouť „po vlastních“. Lékař, spisovatel a pomocný kazatel Českobratrské církve evangelické Zdeněk Susa se po poutní stezce vydal až do Santiaga de Compostela.

„Nešel jsem celých 3000 kilometrů najednou, ale po etapách,“ říká Zdeněk Susa. Z Prahy vyrazil v roce 1991, celých pět let se pak každý rok vracel přesně tam, kde skončil. Tehdy tady rezonovaly věty o návratu Čechů do Evropy. Tak to zkusil „na vlastní kůži“.

„Ověřil jsem si, že pokud jdete kratšími úseky středověké poutní stezky, stejně máte hlavu plnou.“ Duchovní obsah mají poutě odjakživa. Cílem je cesta, která vás má očistit od viny a hříchů. Pouť do španělského Santiaga de Compostela míří k hrobu apoštola svatého Jakuba, je prý pro Evropana nejdelší a nejvíc náročná.

Poprava vs. pouť

„Ve středověku se pouť ukládala jako alternativní trest. Hříšník měl na výběr: poprava, nebo cesta. Taky musel donést potvrzení, že došel až na konec. Tu listinu tam teď dostanete taky.“ Podle už 75letého poutníka může i dnes stejný trest dostat mladistvý delikvent v Belgii. Jde pak ve větší skupině s doprovodem, ale prý to funguje.

Co si vzít s sebou? Rozhodně dobré boty, a to včetně jednoho náhradního páru. „I dobře prošlápnuté boty vám totiž bez pravidelného vystřídaní udělají obrovské puchýře.“ Batoh „ostříleného“ poutníka měl nejvíc deset kilo, chybět nesmí ani spacák nebo větrovka. Připravte se ale na to, že na cestě rozhodně nebudete sami.

Jako na Václaváku?

Logo

Do kanceláře, kde vydávají potvrzení, denně docházejí stovky chodců. Nejvíc kolem 25. července, kdy se slaví apoštol svatý Jakub. To je ten cíl cesty, podle legendy je pávě v Santiagu de Compostela pohřben. Když se ale vydáte v zimě nebo na jaře, tak máte šanci na větší soukromí. Pokud se nechcete cítit jako na Václaváku, existují další dvě stezky označené symbolem Svatojakubské mušle.

O poutích se tvrdí, že tam člověk najde sám sebe, nebo že je to mix sportu a náboženství. „To je určitě hodně individuální, ale stoprocentně poznáte vlastní fyzické možnosti a sílu své vůle. Často jsem se dostal až na samé dno a jen silou vůle donutil tělo pokračovat. Na vlastní kůži poznáte, jak si dokážete poručit.“

„Nešlo mi až tak o svatého Jakuba, ale o cestu, která je promodlena staletími poutníků. Když jdete krajinou, tak potkáváte množství památek a kostelů, které postavili právě kvůli stezce. Vidíte kontinuitu naší židovsko-křesťanské kultury a stanete se její součástí,“ dodává Zdeněk Susa.

Víc si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.

Zdeněk Susa
autoři: lup , Daniela Brůhová
Spustit audio