Kdysi lidé cestovali přes Saharu bez problémů. Jak to dokázali?
Vědce k teorii paradoxně přivedly pravděpodobně chybně interpretované nástěnné malby.
Přes Saharu se kdysi bez větších problému cestovalo. „Dodnes se tam dají vystopovat stezky a obchodní cesty, které vedly z údolí Nilu až k dnešnímu Čadskému jezeru,“ říká Martin Frouz, fotograf spolupracující s českými egyptology. Sahara totiž kdysi byla savanou. Zvířata se tam dala pást i lovit.
Jeskyně plavců bez plavců
Vědce k teorii zelenější Sahary kdysi přivedlo mj. objevení „Jeskyně plavců“. I když podle novějších zjištění o plavce nešlo. „Můžou to být symboly astronomických jevů, nebo obětované osoby. Anebo osoby při rituálu. Profesor Svoboda našel analogii ve vyhazování dětí do vzduchu při nějakém rituálu.“
Dnešní výkyvy počasí na Sahaře
„Za posledních několik dekád se tam objevil sníh. Vydrží tam třeba hodinu. Objevují se tam kroupy. Mění se směr větru: namísto z centrální Sahary jde od chladného Středozemního moře a teploty se změní ze dne na den o 20–30 °C.“
Zbývají jen fotky
Malby v Jeskyni plavců byly hodně poničeny turisty. Zejména po roce 1996, kdy se objevily ve filmu Anglický pacient. „S tím se setkáte i u nás. Že jediné, co pro ně můžete udělat, je ta fotodokumentace,“ říká fotograf. „V Egyptě kolem roku 1990 bylo ukončeno tzv. dělení nálezů. Nálezy se nesmějí vyvážet. Od té doby si expedice dováží jen tu dokumentaci.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
