Místo, kde máte k nebi doopravdy jen kousek… V Bolívii je Předsálí nebe i meteoritický kráter hned u silnice

13. srpen 2015

V bolivijských horách si můžete připadat jako na Marsu nebo na Měsíci. Nejblíž k nebi se tam ale dostanete paradoxně na východě, kde jsou nížiny. Tam jezuité hledali Boha.

Asi třetinu území Bolívie tvoří jihozápadní náhorní plošina. Najdete tu ale i největší solnou pláň na světě Salar de Uyuni, vysokohorské pouště s minimem vegetace nebo obří barevné hory s výškou nad 3000 m n. m.


Martin MykiskaKoka není droga, to je jenom taková stimulační rostlinka. Je to taky sociální záležitost. Jako kafe nebo cigareta tady.

Západ vs. východ Bolívie

„Tím, že tam není vegetace, je tam vidět eroze a různé složení minerálů. Často si připadáte jako na Marsu nebo na Měsíci,“ popisuje zážitky cestovatel a průvodce Martin Mykiska. Kosmický zážitek vám umocní návštěva pravého meteoritického kráteru o průměru 500 m hned vedle silnice.

Východ země naproti tomu tvoří nížina se savanami. „To je nedozírná krajina. Jedete hodiny a hodiny a kolem vás je rovina. Zelené moře až k obzoru.“ Na některých místech uvidíte obří skalní útvary jako zdvižené prsty.

Jezuitské Předsálí nebe

Oblast, které místní říkají „Bolivijský orient“, byla v minulosti cílem jezuitských misií. A Mykiska se vůbec nediví. Uhrančivá krajina podle něj odpovídá jezuitskému hledání „nějakého tajného poznání nebo spojení s bohem“. Právě kousek za původní misijní vesničkou je přístupná stolová hora.

„Všude kolem jsou pralesy a na té stolové hoře je až k obzoru travnatá plocha. A uprostřed toho skalní útvar, kterému říkají Předsálí nebe. Tam máte pocit, že jste hodně blízko nějakému jinému světu.“

Chiquita(nos)

Z druhé strany stolové hory je 200metrová kolmá stěna dolů do pralesů. „Tam máte pocit, že se jenom vznesete.“ Jezuité na východě Bolívie zanechali kromě misií ještě jeden otisk: jazyk čikitánských indiánů (chiquitanos).

Indiáni: původní obyvatelé Bolívie

„To jsou obyvatelé jezuitských misí, kteří tam původně sešli z různých etnik a aby se navzájem domluvili, tak jezuité vybrali nějaký hlavní jazyk, který se pak smísil s těmi ostatními. A to je jazyk bolivijských čikitánů.“

Rákosoví lidé

Východní hranice Bolívie s Peru vytyčuje jezero Titicaca. Na něm můžete spatřit ještě jeden unikát: rákosové ostrovy. „Jsou to nejspíš aymarští indiáni, kteří tam vytvořili specifickou kulturu. Naučili se z rákosu vytvářet jakési plovoucí vory, ostrovy.“

Na těchto rákosových ostrovech mají domeček z rákosu. Rákosem topí. Rákos i jí, i když tradičně se živí rybolovem a sběrem vajec vodních ptáků. „Dnes je to už tak trochu úsměvný skanzen.“

Jaká další etnika v Bolívii žijí? Na co se tam jako turista připravit? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: zis , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.