Pavel Kosatík: Havlova aura překryla nebezpečí polistopadových hnusáren

„TGM a Havel byli velkými humanisty a vizionáři. Každý ale jinak,“ říká Pavel Kosatík. Masaryk měl představu o humanitní a etické politice. Havel hodně přemýšlel o etice ve společnosti. „Oba podporovali hlavně individuální mýšlení každého z nás.“

Havel nebyl svatý

Havla zajímalo, jak se chovat v demokracii a co je to pravda, kterou si každý musí najít sám. „Havel sám šel příkladem. U něj to rozhodně nebyla jen slova, ale ručení skutky.“ Podle Kosatíka Havel nebyl svatý. Jeho idealismus a politika založená na slaďování zájmů nevystačila ani tehdy.

Při všech chybách měl schopnost společnost integrovat a nerozdělovat.„Měl totiž velkou auru, kterou nebezpečí polistopadových hnusáren překryl. A ve srovnání s dnešní politikou dokázal osobní zájem ponížit nad zájem veřejný nebo stranický. Takoví politici tady dnes nejsou. Ale určitě zase někdy budou.“

Za Havla vítězilo slovo, dnes obal

V čem ještě se liší dnešní doba? Havlova i Masarykova doba byla doba psaného slova, textu. „To ale každému nevyhovuje, protože nutí k přemýšlení. Teď tady máme dobu vizuální kultury, kde vítězí jen obal.“ Proto se i Kosatík bál patetického vzpomínání na VH.

Pavel Kosatík, spisovatelHavel nebyl jen kritik a kverulant, ale průkopník třetích cest. Každou diskusi nejdřív dlouho, tiše poslouchal a pak přišel s řešením, které vycházelo z myšlenek, které v debatě zazněly. Byl ve svých úsudcích hodně rychlý, na to měl opravdu záviděníhodný talent.

„Obával jsem se přehnané adorace, ale žije to dobrým způsobem. Havel pořád nutí každého, aby se odkryl a řekl proč ho má nebo nemá rád, a proč si za svým názorem taky stojí. Právě to je Havlovské.“

Pavel Kosatík se ale zastavil i u spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky, za kterým rozhodně nestojí jen jeden článek. „Bylo by fajn, kdyby se lidé o něj víc zajímali. Jeho osobnost totiž byla obrovsky plastická.“ Víc si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.