Jak to vidí7. ledna  2015 v 08:30  

Pavel Kosatík: Povinností intelektuálů je nedopustit, aby byli všichni muslimové bráni jako globální nebezpečí

Je to role elit a intelektuálů. Měli by mít dokonce povinnost mluvit k uším, která obvykle nastavena nejsou. To se zatím podceňuje, myslí si Pavel Kosatík - Foto: Břetislav Tureček

Je to role elit a intelektuálů. Měli by mít dokonce povinnost mluvit k uším, která obvykle nastavena nejsou. To se zatím podceňuje, myslí si Pavel KosatíkFoto: Břetislav Tureček

Institucionalizace a zevšeobecňování. To jsou velmi nebezpečné instituty. A to jak v hodnocení lidského chování, tak i třeba v hodnocení současných protimuslimských protestů v Německu.

Poslední protiislámské demonstrace proběhly v Drážďanech. Tedy v jinak klidném městě bývalého východního Německa. Přitom první přestěhovalecká vlna mířila hlavně na Západ. 

Podle spisovatele Pavel Kosatík bychom měli zbystřit i v Česku: „Dění u našeho blízkého souseda totiž hodně ovlivňuje to, co se pak stane, nebo může stát, i u nás.“ 

Řešme „naše“ problémy 

Spisovatel v podobném chování vidí nebezpečí. „To hlavní je v plošném hodnocení, podle kterého jsou všichni muslimové potenciálním nebezpečím.“ 

Čtěte také: Otázka soužití s islámem rozlítila hosty a vyprovokovala k odchodu ze studia Dvojky

Řešení je prý v co nejpodrobnějším soustředění se na jednotlivé problémy lidí, měst, obcí. „Ono je totiž výrazně jednodušší říkat, že jsou všichni přistěhovalci špatní. S tím pak dav lehce souhlasí.“ 

Neklidné Německo 

Zajímavá je i skutečnost, že se antimuslimské a antipřistěhovalecké protesty dějí zrovna v zemi, která nemá úplně ty nejhorší zkušenosti s imigranty. „Hrozí tady ale možnost, že budou dvě Německa demonstrovat proti sobě.“ 

Češi mají velkou politickou představivost a rádi se straší případnými problémy. „Je ale opravdu potřeba diferencovat, co to je migrace, co je islám. Musíme nutit lidi, aby se nedopouštěli zkratkovitého myšlení, podle kterého jsou všichni muslimové špatní a potenciálně nebezpeční. Rozhodně tady není důvod ke xenofobii.“ 

Sestra Angelika & sociální pracovnice Klára Vítková 

Pavla Kosatíka také zaujaly dva protichůdné příběhy, které se téměř najednou objevily v našem tisku. V prvním se od sestry Angeliky dozvíte, jak vypadal konec života Václava Havla. Ve druhém pak jak sociální pracovnice, která pomáhala s péčí o romská paterčata, hlasitě odsuzuje život romské komunity. 

Sestra Angelika se starala o Václava Havla v jeho posledních dnech. Pokud vás zajímají její názory, tak poslouchejte Dvojku. Od začátku roku totiž moderuje pořad nedělní Jak to vidí - Foto: Šárka Ševčíková

Sestra Angelika se starala o Václava Havla v jeho posledních dnech. Pokud vás zajímají její názory, tak poslouchejte Dvojku. Od začátku roku totiž moderuje pořad nedělní Jak to vidíFoto: Šárka Ševčíková

V těch příbězích se podle spisovatele střetává svět pozemský se světem víry. „Sestra Angelika popsala prezidentovo odcházení a ukázala, že to opravdu byl pan někdo. Vidím v tom ale i její osobní sílu, kterou bere hlavně ze své víry. Společnost těmto lidem hodně dluží, ale oni vděk vlastně ani nečekají.“ 

Noc a den? 

Pavel Kosatík chce věřit, že druhý příběh opravdu není pravým opakem toho prvního. Klára Vítková totiž poskytla rozhovor internetovému magazínu, ve kterém nelibě komentovala výchovu paterčat. 

„Ve svém razantním prohlášení označila spolupráci s romskou rodinou za opravdu nezdařilou. Četl jsem to s hrůzou. Přece, když rodina nedělá přesně to, co jim řekne, neznamená to, že se na ně za to stát vykašle,“ dodává.  

Je v Česku opravdu Překnížkováno, jak říká titul nové analýzy autora Pavla Trávníčka? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu. 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 01:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace