Po teroru zavládla ve Francii hodně tíživá atmosféra
Ale určitý snobismus zůstává. Stejně jako kastování. A zdá se, že problém začíná mít i nový prezident Macron. Lidem se zdá arogantní.
„V ulicích je armáda, všude jsou kontroly. Po prvním úroku na redakci Charlie Hebdo (2015) se lidé spojili a šlo se dál. Po Bataclanu ale převládl obrovský šok. Byl to velký zásah do svobody a života Pařížana,“ říká bývalá novinářka Tereza Moravcová, která v Paříži léta žila.
Strach i snobismus
Francouzi jsou pověstní tím, že se rádi přímo na ulicích baví s neznámými kolemjdoucími. „To tam pak chvíli nebylo a zavládla tíživá atmosféra,“ vzpomíná Moravcová. Teď už si ale prý uvědomují, že život musí jít dál.
Běžný Pařížan střední třídy chodí do divadla, galerií, na koncerty nebo filmy úplně běžně. Je to prý každodenní součást života a své zážitky pak s přáteli rozebírá klidně i na tříhodinové večeři. Umění je v Paříži všudypřítomné. Nemusíte ani chodit do galerie, stačí se dívat kolem sebe. Street art dokonce podporuje pařížská radnice.
Street art dokonce podporuje pařížská radnice. A tak díla umělců jako Miss.Tic, Obey či Jeffa Aerosola najdete na pařížských fasádách, nebo třeba na dopravních značkách. Ty jsou doménou výtvarníka vystupujícího pod pseudonymem Clet. Občas se ale taky setkala s francouzským snobismem.
Macron je občas arogantní
Na nějakou výstavu se prostě chodí, protože to patří k chování dané společenské třídy. Na kastování společnosti ale narazila i u nového prezidenta Emmanuela Macrona.
„Prezidentem je také proto, že lidé nechtěli Marine Le Penovou. Teď mu docela výrazně klesají preference. Ukazuje se, že má problém s komunikací směrem k veřejnosti nebo novinářům. Mnohým jeho způsob komunikace, který často považují za arogantní, nevyhovuje,“ myslí si Moravcová. Není to lidový prezident, ale muž z vyšší třídy s dobrým vzděláním. „Ale arogance vůči odborům nebo dělníkům se tam neodpouští.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.