Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 1. října

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické, dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Spojené státy se ocitly v rozpočtové nouzi, republikáni a demokraté totiž nebyli schopni se dohodnout na rozpočtu. Vláda přestala mít peníze na provoz státních institucí. Na 800 tisíc státních zaměstnanců čeká neplacená dovolená. Z toho každoročního rituálu, pane profesore, se letos stalo drama.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Velké drama, je otázka, jak dlouho se ta otázka bude ještě táhnout, jak dlouho se bude vyvíjet. Já si tak matně pamatuji,že zhruba v polovině 90.let je to nějakých 17, 16 až 17 nebo 18 let se to stalo také. Není to samozřejmě příjemná věc, jakkoliv postavení státu ve Spojených státech a jeho instituci je úplně jiné, než jsme třeba zvyklí u nás. Jednak jsou to Spojené státy, čili je to konfederace více než 50 států. Je tam úplně jiná role toho, řekněme, vládní sektoru a privátního sektoru, než jsme zvyklí u nás, nicméně Spojené státy vlastně stojí na Prahu toho, že se skutečně už vymanili z hospodářské krize. Ten poslední čtvrtletní údaj o růstu HDP představoval nějakých 2,5 %. Tohle to pochopitelně zase Spojené státy, respektive jejich ekonomiku vrátí na tvrdou zem, to je složitá věc, ale samozřejmě otázka, jak dlouho to bude trvat, jestli ta dohoda je možná, jestli ten boj o zdravotnickou reformu se potáhne nebo zda se během třeba několika dnů či týdnů ty instituce, ty dvě instituce, Senát a Sněmovna reprezentantů, dohodnou. To těžko je předvídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jde o to, že by Kongres neměl peníze na financování vlády, ale v pozadí je toho sporu ona reforma zdravotnictví, kterou prosadila administrativa prezidenta Obamy a republikáni ji v rozpočtu na příští rok odmítli financova. Tehdy před těmi zhruba 17 lety se Spojené státy, když se dostaly do této situace, trvala krize 21 dnů, nyní asi jak říkáte, stěží předpokládat, jak to bude.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Mohlo by to být asi podobné číslo, ale já se to snažím vidět i v trošku širších souvislostech, jestliže tam je zhruba milion nebo třičtvrtě milionu státních zaměstnanců, kteří půjdou na dovolenou nebo možná začnou šetřit a stejně tak bude stát šetřit na svých výdajích, protože on je prostě nemá v tuhle chvíli v rozpočtu. Tak se nemohu odpoutat od jedné souvislosti,kterou tam cítím, už jsem tady říkal, že Spojené státy mají zrychlený nebo zlepšený výkon ekonomiky, ale mají určitý problém a to nejsou jen Spojené státy s nízkou inflací, to znamená, že ta nízká inflace ukazuje a to, že výdaje domácností nebo jednotlivců prostě nejsou tak vysoké, jaký by výkon ekonomiky potřeboval. Lidé se bojí utrácet a samozřejmě při nízké poptávce, to všechno vede k nízkému růstu cen, to znamená, že ten první náznak oživení americké ekonomiky nebo možná stabilizace americké ekonomiky musí být doprovázen odpovídající poptávkou a ta obava v domácnostech, která potom má za následek nízký růst cen, protože není tak vysoká ta poptávka, může být brzdou ekonomiky, to zpoždění, to je klasická situace, to chování v domácnostech je klasickou záležitostí,to bylo i u nás v těch krizových letech. Ale může teď ten podvázaný systém výdajů v domácnostech může trochu tu ekonomiku oslabit, takže jestliže by se to táhlo déle než těch 21 dní, co jste říkala, nebo neumím tu dobu uchopit, tak pochopitelně by to mohlo tu ekonomiku zase zpomalit, netroufal bych si teď říct o kolik. Včera jsem někde zahlédl, nevím už kde to bylo, že snad ta ekonomika může klesnout i o procentní bod, nebo více než procentní bod v tom růstu čtvrtletního HDP, ale netroufal bych si takovýhle výrok pronést.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá vás, pane profesore, ještě další souvislost, když vlastně ta rozpočtová nouze se promítne tak, že vláda zavře všechny úřady, agentury, ministerstva, která nejsou nezbytná nutně pro chod země a fungovat by měla jen armáda, policie, letecký provoz, nebo pošta.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Bezpečnost. No, tak samozřejmě, že to je velmi nepříjemná záležitost, protože to ochromí i takovou tu základní infrastrukturu fungování té země, protože lidé se dožadují různých informací a různých rozhodnutí na těch ministerstvech. Ta ministerstva pojedou jen, jak bych to řekl, na volnoběh, jen na to nejnutnější, co musí. Tady je to skutečně, bych řekl, klíčově o tom, jak dlouho to bude trvat. Já se přiznám, že ještě tak předevčírem nebo možná tak o víkendu, když se o tom začalo hovořit, tak jsem měl zato, že se do těch včerejších 12 hodin nebo 24 hodin ty dvě části Kongresu dohodnou, teď spíš zase věřím tomu,že to nebude až tak dlouho trvat, že tam prostě nějaké řešení, navíc Obama má určité nástroje, jak tu situaci řešit svým vetem třeba, takže asi to nepoužil, nejsem zase takovým znalcem politického systému ve Spojených státech, ale myslím si, že nějaká řešení tam jsou, ale stále věřím i na to, že a v těch dvou částech, těch dvou sněmovnách, asi nějaké dohodě by to být mohlo a že by to nemuselo být ani těch 21 dnů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pár dny uplynulo pět let od krachu americké investiční banky Lehman Brothers, což odstartovalo nejhorší ekonomickou krizi za posledních 60 let. Jen Spojené státy připravila o dva biliony dolarů. Jaká to byla, pane profesore, lekce, co nám měla říct a v čem poučit?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Já vlastně v té situaci, která vznikla řekněme na začátku, nebo v září roku 2008, říkám vteřiny před katastrofou. Tak jak běží takový ten seriál v televizi. Ta věc nevznila náhodně. Já když jsem předtím trošku tak tenkrát, dneska už žijou Spojené státy a celá ekonomika ve světě trošku jiným režimem, ale když jsem tenkrát tak sledoval ty věci a byl jsem na ně trošku dotazován, tak ona už se vlastně rodila a to jsou ty vteřiny před katastrofou, nevím, jestli to slovo katastrofa je až tak výstižné, ale to slovní spojení, tak ta se rodila už možná osm, deset let předtím, Spojené státy na přelomu století, kolem roku 2000, byly vlastně charakteristické rychlým nárůstem cen akcií, zejména těch nových technologií, operátoři, informační technologie, komunikační technologie a protože vlastně investování ve Spojených státech a nejen tam, často probíhá právě formou emisí akcií, tak tahle ta bublina, která se vytvořila, potom přivedla Spojené státy do recese, takové ne úplně kdovíjak silné, ale někdy kolem roku 2001 a 2002 se hovořilo o recesi ve Spojených státech. Tenkrát FED, americká centrální banka sešlápla hodně úrokové sazby dolů. Až o nějakých možná 5 procentních bodů, jestli si to pamatuji, a to vedlo ke zlevnění půjček a to jsou ty vteřiny před katastrofou. Rychlý nárůst půjček, snaha zadlužit se, nebo možnost zadlužit se formou nízkoúročené půjčky včetně hypoték, to byla ta první polovina tohoto nebo minulého už desetiletí, roky 2001, 2002, 2005, vedla k tomu, že se prostě americká ekonomika oživila, od té doby se oživila světová ekonomika, oživila se světová ekonomika,ale došlo k silnému zadlužení, potom, když se zase v důsledku toho rozhodla federální banka ve Spojených státech, zvýšit úrokové sazby a tudíž také mimo jiné sazby z hypoték, tak došlo k tomu, že řada domácností tenkrát se hovořilo někde o zhruba třičtvrtě milionu nemovitostí, které ti lidé nebyli schopni splácet v důsledku nárůstu hypotéčních sazeb, tak se prostě americká ekonomika dostala do této, řekněme, hypotéční pasti, bubliny, která vytvářela fiktivní vztahy mezi těmi,kdo dlužili a mezi těmi, kdo poskytovali a to potom vyvrcholilo tím, že padla velká banka, Lehman Brothers a některé další, ono jich bylo desítky, takhle se stala spíš takovým symbolem. Stát už nebyl schopen prudce zareagovat, a protože světová ekonomika je hodně závislá na americké ekonomice, dolar je rezervní měnou světové ekonomiky a tak dále. Nechme teď tyhle podrobnosti být. Tak výsledkem bylo, že se tahle bublina nebo ta hypotéční krize přelila rychle přes moře i sem a už se potom v podstatě nedalo nic dělat, tak já to vidím trošku jako příběh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten kolaps banky se stal symbolem krize, nikoliv jeho příčinou. Poučili jsme se, poučily se banky, lidé, politici, jsme více zodpovědní za své dluhy?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
To je velmi složitá věc, protože řada z nás si často a teď už nechme Spojené státy, ale řada z nás si třeba půjčuje na to, aby mohla splácet na ty předchozí dluhy, to už je samozřejmě velmi komplikované. Druhá otázka je na co si půjčujeme, asi otázky bydlení nebo nemovitostí jsou záležitostí už takovou standardní, ale pokud si lidé třeba začínají půjčovat na to, aby mohli splácet nebo na to, aby mohli si kupovat spotřební předměty, nebo dovolenou nebo vánoční dárky, to už asi trošku problém je. U nás zase problém zadluženosti není až tak kritický. On už není kritický v tuhle chvíli ani ve Spojených státech, ale pochopitelně jistá ostražitost a schopnost nakládat se svými financemi tady je. Potom, když se zdálo 2009 a 2010, že se svět jaksi vyhrabal z těch problémů, které se tou hypotéční krizí rozlily, tak přišla další krize spíš taková ta fiskální, která byla způsobena trošku nezodpovědností vlád a zadlužováním se v těch režimech státních rozpočtů a tak to vedlo k tomu, k čemu to vedlo po celém světě. Teď se zdá, že snad už by se to mohlo nějakým způsobem odskočit, ale také vidíme, co Spojené státy, že to je klíčová věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Rubini ten možný vývoj krize před těmi pěti lety popisoval písmeny V W L nebo U. K čemu vy byste se přikláněl?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Když to vezmu čistě z historického pohledu, tak samozřejmě musím říct, že teď hovořím o dvojitém W, protože tam byl sestup dolů, pak jakýsi náznak, to střední V je nižší a pak zase nahoru a dolů a zase nahoru. Já jsem tenkrát, budu upřímný, byl spíše proto jednoduché V, měl jsem pocit, že ta krize odezní. Ono to tak je, v tom roce 2009 a 2010 vypadalo, čili že tam bude jeden ten pokles a jak tak nevím, jak ostrá je potom ta špička toho písmene V dole, to už si tak přesně nepamatuji, jak jsem to hodnotil, ale patřil jsem spíše k těm, kteří byli pro to jednoduché písmeno V. Můžeme mu říkat také to jednoduché písmeno U, protože ony samozřejmě ty stěny jsou hladké, tak bychom museli táhnout čísla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohrajeme si s písmenky.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Ale jako přiznám se, že jsem nebyl zastáncem toho dvojitého W, že by ta krize přišla znovu a spíš jsem tenkrát hovořil optimisticky, možná, že by se to tady v archivu dohledalo, asi jo. Byl jsem spíš U než to jednoduché V.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže L ne, taková ta stagnace.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Když to vezmeme čistě graficky, tak kde bychom to byli, ten svět přeci jen má nějakou tendenci a záchranné mechanismy, ty krize v ekonomice byly vždycky a zase bohužel budou, tak to si nedělejme iluze, ale přeci jen, ať už je to fungování trhu anebo poměrně cílenými zásahy státu, že by to L spadlo, jestli to vidíme takhle oba stejně, že bychom běželi pořád po tom dnu té ekonomické krize, to ne, to určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Ivana zajímá jestli je lepší cyklický růst než stabilní stagnace.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Samozřejmě výkyvy v ekonomice mají očistný mechanismus. Nevím, jestli měla nebo neměla zaniknout ta banka, zaniklo jich desítky dalších v USA? Došlo tam k čemu se říká, nebo nejen tam, kvantitativní uvolňování, k nějaké podpoře prostě zase investic a rozvoje ekonomiky. Já myslím, že ten ekonomický cyklus je prostě něco standardního. Samozřejmě má úplně jiných charakter než ve 30. letech anebo než měl v 19. století. Ty nástroje jsou úplně jiné. Informační soustavy jsou úplně jiné, finanční soustavy jsou úplně jiné, ale ten očistný mechanismus, že v době hospodářské krize nebo hospodářských potíží zaniknout ty slabší, ten přirozený výběr je asi trošku v pořádku a ty samočistící mechanismy k té ekonomice patří,takže zdá se, že ten cyklický vývoj nás hned tak ještě neopustí. Bude mít za 50 let úplně jiných charakter, budou jiní hráči, než byli třeba před 50 lety. Bude Čína, nebo stále silné Japonsko, bude Indie, možná Brazílie, to budou státy zase s úplně jiným mechanismem ekonomického chování, ale nemyslím si, že by to bylo něco nepřirozeného ten ekonomický cyklus a ve všem špatném hledej i něco dobrého, takže možná ten očistný mechanismus tam nějakou roli hraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem často se srovnává, jestli byla ta poslední krize 2008 až 2012.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Teď jste se stala účkařkou, že jste přeskočili to dvojité W.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vlastně, kdybyste porovnal tu hospodářskou krizi z konce 20.let, respektive z 30. let minulého století.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
To je, bych řekl, neporovnatelná záležitost, protože některé podobné prvky bychom tam také našli, ta dvacátá léta nebo ta první polovina 20. let ve Spojených státech samozřejmě vedla k obrovskému investování, vlastně ty obrovské baráky, které dneska můžete vidět na Manhattanu a všechny ty souvislosti s tím, co se stalo, symbolem Spojených států, tak právě souvisely z velké části ne jen z velké části, ale s rozvojem americké ekonomiky po první světové válce. Ovšem i tam vznikly jakési bubliny, byť úplně jiného charakteru, než ta bublina z roku 2007 a potom ten pád byl velmi tvrdý, prostě ani tam se nedalo zabránit už tomu, že to ekonomické krytí, ten skutečně reálný pohyb hodnot v ekonomice prostě klid nebyl a ta krize byla daleko hlubší, měla světové důsledky, možná i částečně se podepsala na potom nástupu druhé světové války, možná zprostředkovaně, ale ten svět byl určitě jiný než je dneska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Petra zajímá, zdali může dnešní systém kapitalismu změnit nebo ovlivnit, aby trvale neprodukoval podobné krize.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Ona je otázka, co vůbec je dneska kapitalismus, protože dneska je tak silné zásahy státu do chování centrálních bank, propojenost těch systémů, která dneska je, ať už se budeme bavit o Evropské unii a teď se nebavme, co je na ni dobré a co je na ni špatné. Ona vlastně vytvořila prostor, kde je jakýchsi 500 milionů lidí, jistým způsobem propojených nikoliv tak, jak jsou propojeny státy ve Spojených státech, ale nemyslím si, že by jakýkoliv systém zabránil tomu, aby se ty výkyvy, ať už budou jakkoliv hluboké, neobjevovaly. To v našem životě obecně, když se podíváme na život kohokoliv z nás, jsou lepší dny a jsou horší dny. Ekonomie je velmi složitý mechanismus, kde často teorie selhávají, často je to vlastně taková jakási výslednice subjektivních snah, jednotlivců, podniků, všech subjektů, které působí na ekonomickém poli. Já myslím, že úplně se tomu kolísání zabránit nedá, ať tomu budeme říkat kapitalismus nebo řízená ekonomika nebo světový finanční trh, to myslím, že úplně ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi 800 nejlepších světových univerzit se vůbec poprvé probojovala pražská Vysoká škola ekonomická. To musíte mít velkou radost, pane profesore.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Musím říct, že mám velkou radost a za těch skoro 8 let, co jsem rektorem, je to pro mě jedna z nejlepších zpráv, kterou jsem dostal, protože my jsme se samozřejmě snažili do těch žebříčků dostat a nikoliv jen tím, že se dostaneme do těch žebříčků, ale dělat tu práci tak, aby si nás někdo všiml, ty žebříčky nejsou až tak staré, jak by se možná zdálo, ono se v podstatě objevily zhruba před 10 lety, někdy kolem roku 2003. Dnes se považují takové jakoby za vlajkové lodě těch žebříčků takové tři základní systémy, první je systém, první žebříček se jmenuje ARVO, potom je žebříček, který se nazývá THEW, a potom je to ten QS rating, který jsme teď jaksi obsadili my. Ten se možná v současné době považuje za vůbec nejprestižnější. Vznikl v roce 2004 a je postaven na takových pěti, šesti, atributech. Akademická excelence, akademická reputace včetně výstupu z vědy a výzkumu, potom reputace zaměstnavatelů. Tam v tom systému působí mnoho v rámci dotazování mnoho desítek nebo stovek nejpřednějších světových zaměstnavatelů, kteří hodnotí s absolventy vysokých škol a jejich kvalitu z pohledu toho, jak jsou schopni uplatnit se v zaměstnání. Je tam velmi propracovaný systém dotazování se na výměny, zahraniční výměny studentů, a výměny učitelů v rámci studentských mobilit a učitelských mobilit a podobně. V tomhle tom řebříčku, přestože naše škole je v podstatě velmi úzce specializovaná a nemůže se porovnávat se s takovými školami, které mají medicínské fakulty, přírodovědecké fakulty, tak se dostala mezi těch vlastně my jsme na šestém padesátém až sedmistém místě, což já považuji za obrovský úspěch, že jsme se do takhle prestižního žebříčku dostali. Ten žebříček ovládají v podstatě Spojené státy, nebo zámořské univerzity. Když nebudu počítat londýnské univerzity, které jsou v první desítce, tak v podstatě z těch starokontinentálních univerzit,to znamená ne těch anglosaských, tak je teprve na 12. místě ETH Curych a na 19. místě polytechnika z Lausane, to jsou velmi prestižní školy. Samozřejmě může někdo říci, proč je VŠE 650., proč není 138., tak to je také na dlouhou trať. Ale samozřejmě to, že se o nás už ví, je velmi dobrá věc. My navíc obsazujeme i čelní místa v prestižním žebříčku Financial Times, kde se hodnotí ekonomické školy, tam se pohybujeme velmi vysoko s jedním svým programem, takže myslím si,že to je dobrá vizitka pro naše studenty a pro naše fakulty. Já si myslím, že už jsem jim také oficiálně poděkoval, já si myslím, že to je hezká věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v tom žebříčku se tak dobře umístila Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Masarykova univerzita v Brně, jaké ingredience má, pane profesore, recept na kvalitní ekonomickou školu a vůbec možná vysokou školu.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Samozřejmě je to otázka především toho, aby se učilo moderně, aby se učilo to, co se opravdu učit má. Když se budu držet ekonomie, protože zase nejsem tak zdatný v medicínských oborech nebo právnických oborech, musí tady být velmi těsná vazba mezi zaměstnavatelem a školou, protože se musí učit to, co se na jedné straně zaměstnavatele potřebují, ale také není to kurz pro budoucí zaměstnání, ale také to, co studentům zůstane jako taková, bych řekl, základní znalostní struktura a dovednost toho, co pak ve svém životě mohli uplatnit. Velmi důležitá v oblasti ekonomie je otázka zahraničních výměn, protože ekonomie dneska nadnárodní je světová a ty firmy konsolidují ani nevíte kde v podstatě, komu patří. Studenti musí počítat s tím, že nemusí být zaměstnání zrovna v Praze nebo v České republice, že mohou odejít úplně kamkoliv. Dál si myslím, že to znamená také nabídnout studentům širokou paletu toho, aby si mohli vybrat. U nás je těch předmětů opravdu hodně a každý student má možnost si individualizovat svoji dráhu v podstatě sám, takže najít si takové to jeho, co mu prostě sedí a to co chce v podstatě dělat, naučit ho pohybovat se v neznámém prostředí naučit ho jazyky. V tomhle si myslím, že naše škola je dobrá. A to všechno tvoří takový systém, který, na kterém se musí pracovat dlouho, to prostě nevytvoříte a týden, ani za rok, a u nás ta škola, musím říct, po 90. roce zaznamenala obrovský vývoj a patřili jsme vlastně řada lidí říkala kolem roku 90., že možná zanikne, že to prostě bude velmi složité ten přerod od těch mechanismů bývalého hospodářství a samozřejmě i vysokého ekonomického školství, my letos oslavujeme 60. let, ale musím říct, že těch 20 let je opravdu jako docela úspěšných pro naší školu. Asi bych tady měl vzpomenout pana profesora Šilhána, který vlastně byl prvním rektorem po roce 1989 a přestože tam byl poměrně krátkou dobu, tak se mu podařilo prostě tu školu otočit úplně jiným směrem a my na to dneska navazujeme. Samozřejmě ta doba je dneska jiná, než byla v roce 1990,ale jeho zásluhy jsou značné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže není nouze o zájemce o studium?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Ne, není, přestože je demografický pokles, nám samozřejmě trošku ubírá zájemce, tak ten pokles zájmu na vstupu před přijímacím řízením je velmi malý. U nás v podstatě a těch studentů máme stále hodně a máme obory, kde je převis až 10:1.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to, pane profesore, s uplatněním absolventů v praxi. Podle nedávného srovnání Hospodářských novin mají největší šanci na budoucí uplatnění absolventi Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Největší nástupní plat pak čeká na studenty Národohospodářské fakulty.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Stojíme si dobře v tom žebříčku. My to sledujeme jednak sami, protože si děláme před promocí máte možnost vyplnit dotazník, který se na tyhle věci ptá, zda už máte místo, kam jdete, co budete dělat, zda vám pomohla specializace, kterou jste si vybrala na VŠE k nalezení místa, zda už jste tam pracovala před dokončením studia, tenhle dotazník vyplňují studenti velmi rádi, takže my máme velmi pečlivou evidenci toho, co je a pak je tady systém reflex, který je nadnárodní, který vlastně porovnává schopnost zaměstnávat absolventy vysoké školy, tam si naše škola stojí dobře. Otázka je, ekonomie je taková, že po ní je pořád vysoká poptávka. Otázka je taková, jestli a jak dlouho tahle věc bude trvat, protože našemu hospodářství chybí konstruktéři, chybí technici, nevím, jestli za 10 let ta situace bude takhle dobrá. Nemá cenu říkat, že to je nebo není naše zásluha. My se prostě trošku vezeme i ty fakulty, které jste jmenovala, i ty další se trošku vezeme na vlně zájmu o ekonomickou profesi. Pochopitelně, že tomu odpovídají i platy a nízká úroveň nezaměstnanosti, my jsme v dobách hospodářského, jako škola jsme v dobách hospodářského rozkvětu, to znamená, roky 2004 a 2005 byly pod jením procentem nezaměstnanosti absolventů a v současné době se pohybujeme někde mezi kolem 2 a 3 %, jsme prakticky na třetině míry nezaměstnanosti v této zemi, takže pořád ta situace je příznivá, ale otázka je, co bude za nějakých 5 až 10 let, to je těžko odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká rektor Vysoké školy ekonomické, profesor Richard Hindls, děkuji za váš čas a přeji hezký den. Děkuji, ať se vám daří.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické, Praha
--------------------
Děkuji, přeji hezký den.