Přepis pořadu Jak to vidí - 12.6.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásné páteční dopoledne, které začíná. Věřím, že máte naladěnou Prahu, že jste také dobře naladěni. Zita Senková vám přeje krásné dopoledne. Tato půlhodinka do deváté hodiny bude patřit pravidelnému zamyšlení Jak to vidí. Dnes bude ve znamení úvah a postřehů Jefima Fištejna, publicista a komentátora. Já vás vítám.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Dobré ráno. A slibuji, že posluchačům náladu nezkazím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, výborně. My začneme tématem maximálně aktuálním. Íránci dnes vyrážejí k volebním urnám. V Íránu začíná první kolo prezidentských voleb, lidé rozhodnou, jestli hlavou státu zůstane Mahmúd Ahmadínežád nebo ho nahradí někdo z reformních oponentů. Mohou si vybírat ze čtyř kandidátů. O volby je enormní zájem a volby sledujete také vy.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Věru, enormní zájem lidí a tak vášnivé volby s nejistým výsledkem již dlouho v Íránu nebyly. Delší dobu jsme se všichni domnívali, že to bude jednoznačná záležitost, protože současný prezident Mahmúd Ahmadínežád jednak je dosti populární, jednak je populista, což většinou zvyšuje šance. A jednak zatím má za sebou pouze jedno volební období a poslední tři jeho předchůdci. Každý vládnul po dvě volební období. Takže dalo se předpokládat, že určitá setrvačnost tam bude, ovšem zdá se, že výsledek zdaleka, zdaleka není předurčen. Má proti sobě tři kandidáty, ovšem dva zaostávají a jeden, Mír Hosejn Músáví, bývalý to v poslední době ředitel umělecké akademie, ale daleko před tím, před dvaceti lety, předseda vlády, zdá se, že má docela slušnou šanci uspět v tom souboji, přinejmenším dotáhnout to na druhé kolo, kde potom samozřejmě zatím výsledek je nejistý, ale rozhodne se v druhém kole.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už říkáte, pane Fištejne, že se rozhodne ve druhém kole, takže nelze očekávat, že by to první kolo voleb v Íránu dopadlo vítězstvím, třeba pro Ahmadínežáda nebo pro Musávího.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Já aspoň to neočekávám, minule o prezidentských volbách Ahmadínežád dostal dvaašedesát procent, což bylo na vlně určité popularity, on vychází z velmi chudých poměrů, takže byl populární mezi chudým íránským lidem, navíc má radikální rétoriku, takže těžko se dá očekávat, že zopakuje výsledek z předchozích prezidentských voleb, a to znamená, nedotáhne-li ji na padesát procent a více, bude muset se konat druhé kolo voleb, jenom uvedu, že poslední průzkumy, a to všech televizních a jiných stanic a agentur, dávají Músávímu, to znamená, jeho oponentovi, určitou šanci, protože má pětiprocentně zhruba náskok, ovšem je třeba samozřejmě uznat, že průzkumu se provádějí ve většinou ve velkých městech, kde reformní politik má větší šanci, než na venkově.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal, že ty vášně, které provázejí hlasování o prezidentské volby v Íránu, jsou opět, řekněme, po zhruba deseti letech, více letech, vlastně v roce 1997 byla podobně emotivní situace v Íránu. V čem jsou volby 2009 tak výjimečné?

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Víte, z venku Írán vypadá jako velmi jednolitá homogenní autoritářská společnost striktně řízená duchovním vedením v čele s ajatolláhem Chamenejím. A ve skutečnosti ovšem bylo množství náznaků již před tím, ku příkladu studentské nepokoje v Teheránu před několika lety, že ta společnost uvnitř je rozdělena a stačí lehounký otřes a ta společnost může vybouchnout, není tak homogenní a jednolitá, jak se zdá zvenku, zejména v situaci ekonomických potíží. Delší dobu Írán prožíval euforii z vysokých cen ropy, tak jak ostatně celá řada autoritářských režimů těžících ropu, Írán patří k ní, je to jeden z největších vývozců ropy. A když ropa, její cena stála na sto čtyřiceti dolarech za barel, samozřejmě zajišťovalo to jakous takous stabilitu vnitropolitickou. I v Íránu dnes již cena ropy klesla, vyšlo najevo, že íránská ekonomika vůbec nešlape, ba naopak. Vysoká inflace, pětadvacetiprocentní, sedmnáctiprocentní nezaměstnanost, podle všech údajů to vše nepřispívá ke spokojenosti. Před těmito volbami samozřejmě Ahmadínežád udělal vše, co dělal v takových situacích populista, vzal celo svou vládu a objel všechny provincie Íránu s takovým kočovným předvolebním táborem, během něhož rozdával to, čemu se u nás říká volební guláš, tam to jsou jenom, to jsou brambory, rozdal čtyři sta tisíc tun brambor chudým nebo potřebným, rozdal sliby, bezúročné půjčky mladým rodinám, zdravotní pojištění všem potřebným, zkrátka a dobře, typická populistická spanilá jízda a tím se snažila možné, i zvedl trošku svou popularitu u těchto lidí, ale ovšem existují také města, existují také vzdělanější lidi a íránská společnost je vzdělaná společnost tradičně a tam nemohu si nevšimnout, že, jak říkám celkově, íránská ekonomika jde, jak se říká zu grunde, jde prostě od deseti k pěti, takže samozřejmě tam nespokojenost je velká. A možná potažmo si teheránští a jiní vzdělanci vlastně berou ekonomické potíže jenom jako důvod, protože jsou nespokojeni taky s autoritářským režimem, a to je důležitá záležitost, zapojili celé spektrum, nebo ví se, že se společnosti, které z různých důvod byly diskriminovány v minulosti. Ku příkladu ženy. Ahmadínežád je prudký konzervativec, takže i když teoreticky ženy třeba smějí volit, tak k volbám jsou připuštěny jenom velmi opatrně, ku příkladu k těmto prezidentským volbám, které měly mít určité spektrum nejen politický, ale i genderově, jak se dnes říká, to znamená, ženy také rovněž usilovaly o účast ve volbách, nebyly připuštěny, čtyřicet dvě kandidátky byly zamítnuty a žádná žena se nestala možnou kandidátku na prezidentku, ženy, zejména ve městech, jsou nespokojeny s různými nařízeními, která, které jim zakazují nosit civilní oblečení, předpisují přísné náboženské oblečení a jiné zvyklosti, takže ženy jsou důležitým reservoárem, důležitým zdrojem hlasu pro právě Músávího odpůrce Ahmadínežáda. Manželka samotného Músávího, to je poprvé, se stala jakousi Michelle Obamovou nebo Hillary Clintonovou, chcete-li, protože aktivně, aktivně účastní se této volební kampaně, objíždí zejména ženské spolky a získává rovněž podporu mezi ženami. Takže tato výseč společnosti, zdá se, je připravena k reformám, stejně tak íránská omladina, mládež. Ahmadínežád dokonce musel zakázat použití Internetu, zejména facebooku, na němž se íránská mládež, stejně jako tak všude ostatně ve světě, jako i u nás, se sdružuje pro sdílení nějakých politických myšlenek, v tomto případě samozřejmě proti Ahmadínežádovi a pro reformu, anebo pro Músávího oponenta Ahmadínežáda. A to neprošelo, protože pod nátlakem veřejnosti musel ten svůj zákaz odvolat. No, a třetí skupinou takových nespokojenců, na jejichž aktivitě v těchto volbách strašně záleží, jsou národnostní menšiny, pětadvacet procent Íránců činí pouze ázerbájdžánská menšina, existují tam taky arabská menšina. A ázerbájdžánská menšina se cítí být potlačena, diskriminována, ku příkladu výuka v jazyce ázerbájdžánském není povolena v konzervativním Íránu, tato menšina ve své značné části zřejmě bude v těchto volbách aktivizována, k minulým volbám nechodila a v těchto volbách, zdá se, podpoří spíše Músávího reformního kandidáta. Takže je to na vážkách, ale rozhodně náhle se zde otevírá možnost pro poměrně rovnocenný souboj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže sečteno podtrženo, mladá generace ženy i ty národnostní menšiny jsou významným faktorem, který by mohl a který i nejspíš ovlivní výsledek těch voleb, nejspíš teda výsledek budeme znát až ve druhém kole. Ještě bych se zeptala, pane Fištejne, co lze očekávat v případě vítězství Músávího od tohoto muže?

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
No, on sám se odvolává na svou minulost, na svou politickou zkušenost, byl předsedou vlády, jak jsem již řekl, v osmdesátých letech, a to dokonce v době války s Irákem, slavná krvavá íránsko-irácká válka. A přestože byla válečná doba a cena ropy stála hodně nízko, šestnáct dolarů za barel, v jeho době byla poměrně nízká inflace. A jak sám Músávího a jeho příznivci tvrdí, životní úroveň byla vyšší, než je nyní o dvacet, o pětadvacet možná let později, kdy cena ropy byla tak vysoko, jak bylo, když stála na sto čtyřiceti dolarech za barel. Takže má za sebou jistou zkušenost, je to architekt povoláním, proto byl ředitelem akademie umění a je to člověk, který je schopen, jak tvrdí, reformovat společnost íránskou. Co se týče toho, na čem Ahmadínežádovi tolik záleží, a to je jaderný program, je třeba říct, že současný prezident v podstatě stáhnul celou kampaň právě na otázky jenom bezpečnosti, a to jaderné bezpečnosti země. Právě proto nemluví o hospodářství nebo snaží se nemluvit. A v televizním duelu s Músávím tvrdil, že všechna negativní čísla hospodářská pramení, jak řekl, ze sionistických zdrojů, čímž, čímž se značně zesměšnil, protože na to Músáví vytáhl zprávy Íránské národní banky, které byly, které se nedaly popřít a které svědčily o tom, že hospodářství je v neutěšeném stavu. A Ahademínežád se definitivně zesměšnil, i když řekl, že to jen dokazuje, že sionisté prolezli všude a jsou i v Íránské národní bance, takže prostě správné údaje nikdo mu nedá. A za toho musel pokárat i ajatolláh Chomenejí, který řekl, že to je nepřípustné, nepřípustný způsob vedení volebního boje. Takže jaderný program mírový, nehodlá se ho zříkat ani Músáví, hodlá v něm pokračovat, ovšem pod dohledem světových organizací, zejména Agentury pro jadernou bezpečnost, a navrhl dokonce to, čemu se strašně brání Ahmadínežád, a to dovážet obohacený uran z ciziny, zejména navrhl Austrálii. A to je to, co svět chtěl již dávno Íránu nabídnout, dovážet obohacený uran nebo jaderné palivo a nevyrábět ho ve vlastní režii, protože to by potom činilo celý postup nepřehledným a mohlo by vést k výrobě atomových zbraní, tak v tom je zásadní rozdíl. A samozřejmě v podtextu taky je snaha vyvést Írán za značné mezinárodní izolace, do které se dostal vinou Ahmadínežáda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by se pak změnila i rétorika nejspíš.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
To určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I komunikace.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
To určitě by se změnila možná celá atmosféra Blízkého východu, protože Írán v podstatě, proč ty volby jsou tak důležité, je hlavním sponzorem teroristických organizací Blízkého východu, Hizballáhu, Libanonu nebo Hamasu v pásmu Gazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme, jak volby v Íránu dopadnou nad tímto kláním. O post prezidenta se v dnešním Jak to vidí zamýšlel publicista, komentátor Jefim Fištejn.
Posloucháte Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Dnes je naším hostem publicista Jefim Fištejn. My se posouváme k dalšímu tématu, a to je ohlédnutí za nedávnou návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy, mimo jiné v Egyptě, navštívil také Evropu opět. V Káhiře americký prezident promluvil k islámskému světu a pozdravil /nesrozumitelné/ a také vlastně citoval z Koránu. Co na tento projev říkáte, pane Fištejne?

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Tak je pochopitelná snaha nového amerického prezidenta nějakým způsobem se zalíbit těm, komu se Spojené státy znelíbily, to znamená, islámskému světu. A to bylo kvitováno v celku s pochopením. Co bylo kvitováno s již menším pochopením, je skutečnost, že v zájmu onoho udobření se nebo zalíbení se musel sáhnout po prostředcích trochu pochybných, to znamená, překrucování pravdy, podsouvání nepravdivých skutečností, anebo přímo, anebo přímo hlásání nepravdy. Samozřejmě musíme vycházet z toho, že mu ten projev někdo psal, ale i od /nesrozumitelné/ je vyžadovaná jistá korektnost. Obama je v choulostivé situaci, bez tak deset procent si myslí, že je tajným muslimem, že pouze své křesťanství předstírá, ale v tomto projevu, jak mnohé americké noviny si všimly, se spíše choval skutečně jako člověk, který spíše to náboženství vysloveně sdílí, nikoliv pouze zná, protože takový ty méně /nesrozumitelné/ novinářů si spočítali přesně, kolikrát, jak a co citoval a zjistili, že všude, kde v průběhu svého projevu uváděl Korán, mluvil o svatém Koránu, a to čtyřikrát, zatímco když uváděl třeba písmo, které rovněž v křesťanské tradici se nazývá písmem svatým, tak o něm mluvil pouze jako o písmu, stejně tak o tom, že ..., a mnohokrát se dopustil zajímavých výroků typických právě pro islámskou teologii, ku příkladu, když mluvil o společné modlitbě Mojžíše, Ježíše a Mohameda a o tom, aby všichni mohli žít společně v Jeruzalémě, tak mluvil o nich jako o nebožtících, použil pojem větší mír pro jejich duši, pojem z islámských modliteb, který skutečně se vztahují pouze k zesnulým, zatímco pravověrný křesťan by takto asi postupovat neměl, protože Ježíš přece vstal z mrtvých a nemůže být pokládán za nebožtíka tím pádem. A takových drobností se dopustil mnoho. Ale více Američany spíše štvalo to, že tam byla řada věcí přehnaných, až k nepoznání nebo až k zesměšnění, ku příkladu ztrojnásobil počet muslimů žijících ve Spojených státech, oficiální statistiky mluví asi o jednom až dvou, jednomu půl až dvou milionech, on mluvil o sedmi milionech, a už zvlášť komicky vypadaly té výdobytky, které přisoudil islámu a které údajně islám pro západní svět přinesl. Kdyby tam jmenoval jenom poezii, s tím by se dalo jaksi pracovat nebo třeba medicína, i když i tam je to sporné, ku příkladu /nesrozumitelné/ sice byl Peršan, nikoliv Arab Peršan národností, ale byl platonik a mystik a neuznával islám. Barack Obama jaksi přiřadil ho k tomu celému právě na základě představy, že islám a národy, které ho uznaly, jedno jsou, takže tím pádem, co si vynalezli třeba Arabové, čímž se mají i chlubit rovněž Indonésané nebo Malajsici. A co vynalezli? Vyjmenoval tam věci, jako je třeba mořeplavbu, což je vysloveně komického pro každého, kdo zná, že staří Řekové, Feničané a jiní se plavili po mořích a trojská válka nebo Odyssea, anebo Eneida jsou založeny právě na dlouhých námořních plavbách starých Řeků nebo Feničanů, jmenoval knihtisk nebo písmo, písmo, islám si vytvořil v sedmém století našeho letopočtu, to znamená, že vše, co napsal Homér, vše, co stojí v Bibli, vše, co psali Řekové, Římané, zřejmě psali nějakým jiným, jak jinak, než písmem, pokud písmo vynalezli až v sedmém století muslimští národové. Knihtisk, jako co vlastně přičítáme potom jako zásluhu Gutenbergovu, když knihtisk přisuzuje Barack Obama islámu, takových drobností je tam velké množství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyla tam, promiňte, snaha, přílišná snaha se zalíbit, uspět v té Káhiře.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Přílišná snaha se zalíbit nepochybně, ze strany spíše /nesrozumitelné/ určitá neznalost, no, každopádně přehnaná snaha se zalíbit, ale ženy si velmi všímají třeba vlastních dějin, Obama prohlásil, že muslimové hráli důležitou roli při jaksi osvícení Spojených států a jako příklad uvedl, že současný muslimský první senátor přísahal na Bibli, kterou s velkou pietou vlastnil Thomas Jefferson, americký prezident, a že si v ní početl a tak dál, což pro ucho Američana zní trošku paradoxně, protože Jefferson byl prezident, který vyhlásil válku, takzvané berberské války alžírským pirátům, vtrhl vojenským loďstvem do Středozemního moře, popřel berberské nebo alžírské piráty, obnovil obchodní cesty námořní a jako trofej nebo jako kořist válečného mu dovezli i Korán, který byl taky skutečný, takže mluvit o nějaké zvláštní ..., natož o obdivu, je silně přehnáno. A když to je vytrženo z kontextu, tak to působí trošku komicky, stejně tak komicky může působit třeba zmínka o velmi slavné větě z Koránu, o tom, že když zabiješ člověka, zabiješ celý svět, protože je to nejcitovanější věta z babylonského /nesrozumitelné/, který vznikl zhruba u tisíc, tisíc, dvě stě let před Koránem, takže není nic špatného na tom citovat, ale když ta ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Citovat správně ...

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
... ta moudrost se přisuzuje zdroji, který vznikl o tisíc let později, pak vzniká dojem legračnosti, směšnosti a trapnosti, jestli pak vůbec ví, z čeho cituje. Takových věcí bylo bohužel hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vy byste si tipl, pane Fištejne, že Barack Obama je nejspíš více než jenom obeznámen s tímto náboženstvím, s islámem.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
To já nehodlám zpochybňovat jeho tvrzení, že křesťanem je, myslím si, že je a zřejmě to v hlavě má různě promíchaný. On sám tvrdil, že poznal islám na třech kontinentech, dříve, než se dostal do oblasti, kde islám byl zvěstován, on znovu použil pojem zvěstoval, to je náboženský pojem pro islám, který, kterého by se křesťan, který zná jen jednoho zvěstování, by se měl asi zdržet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí pokračuje, připomínám, Jak to vidí vysíláme od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu, přepis pořadu i zvukovou podobu můžete najít na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. Ještě jedno téma, pane Fištejne, stihneme v dnešním Jak to vidí, zůstaneme pořád v zahraničí a vy jste si připravil zajímavosti ohledně dvou prominentek, řekněme, Madonna a Angelina Jolie.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Ano, vzhledem k tomu, že jsou to záležitosti posledních dnů, doslova minulý týden Forbes, časopis slavný, Forbes znovu vydal, zveřejnil, chcete-li, žebřík světových prominentů, celebrit z různých hledisek a je to nesmírně zajímavé, protože my jsme zvyklí na to, že žebřík, jeho stabilita o něčem svědčí, ku příkladu jsme zvyklí na to, že v oboru bohatství Bill Gates třeba již dávno obsadil první příčku, stejně tak v oboru vlivnosti vlivné celebrity, na první příčce již léta byla americká moderátorka Oprah Winfrey, a letos Oprah Winfrey obsadila druhé místo a před ní se dostala právě Angelina Jolie. Je to zajímavé z toho důvodu, že Angelina Jolie není bohatší než Oprah Winfrey, naopak za loňský rok a počítá se jenom, /nesrozumitelné/ vydělá pouhých, v uvozovkách, sedmadvacet milionů dolarů, zatímco Oprah Winfrey, panečku, desetinásobek, dvě stě sedmdesát pět milionů dolarů, mnozí jiní čitelné showbyznysu jsou zdaleka bohatší, než je Angelina Jolie, ani třeba počet zmínek v síti v Internetu není tak velký, Angelina Jolie v tomto smyslu zaostává velice za /nesrozumitelné/, anebo za Tigerem Woodsem, golfistou, a tak dále. Proč tedy Angelina Jolie? Protože pro Forbes jsou důležité trendy, nikoliv okamžitý stav. A v těch trendech angažovanost, ano, nejen kolikrát se objeví na stránkách tisku nebo v televizi, ale také, jak je angažovaná, jak je komplexně, komplexně zařazena do veřejného života a v tomto smyslu Angelina Jolie předčí mnohé jiné, ona se angažuje nesmírným způsobem, ona nakupuje nemovitosti ve čtvrti v New Orleans po hurikánu Katrin v těch nejpostiženějších čtvrtích, ona buduje osady ekologicky čistých domů, ona vystupuje jako vyslankyně dobré vůle OSN, tu v Čadu, tu se objeví s Súdánu, tu v Iráku, zkrátka a dobře všude, a mnozí tvrdí, zlé nebo dobré jazyky, nevím, tvrdí, že to nedělá zcela, zcela jaksi bez dalekosáhlých plánů, že jejím plánem je z pozice nejvlivnější celebrity dostat se do politiky a stát se první ženou, prezidentkou Spojených států, což mnozí nepokládají za zcela nemožné, bude-li pokračovat takovým tempem. No, a co se týče Madonny, ve zbytku, zrovna teď v neděli apelačně nebo Nejvyšší soud v Malawi má oznámit, zdali ji vydá další dítě k opatrovnictví, k adopci, holčičku Mercy James, svým vlastním jménem /nesrozumitelné/, to jméno raději Madonna trošku potlačuje, a tím pádem bude mít Madonna dvě vlastní děti a dvě adoptované děti z Afriky. A dívenka z Afriky se dostane do velmi kuriózního a velmi bizarního prostředí. Madonna teď žije s dvaadvacetiletým modelem z Latinské Ameriky Jesus Luz, Jesus znamená Ježíš, ale když na Google otevřete stránku Madonna Ježíš, Madonna Jesus, tak nenajdete tam něco z křesťanského náboženství, ale právě ze světských kronik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a posluchači mohou otevřít stránku www.rozhlas.cz/praha, tam najdou také dnešní povídání, ve kterém byl publicista Jefim Fištejn. Děkuji moc a budu se těšit opět na slyšenou.

Jefim FIŠTEJN, publicista, komentátor
--------------------
Na shledanou.