Přepis pořadu Jak to vidí - 20.11.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je publicista a novinář Jefim Fištejn. Buďte vítán, dobrý den.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Dobré ráno i vám.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A začínáme krásným, řekl bych všeobecným tématem pro všechny generace, protože kdo z nás by určitě neznal slavného Gaskoňce d'Artagnana, viďte?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Ano, ano. Vzal jste mi trošku pointu, protože jsem chtěl začít tím, že francouzská historička jménem Odile Bordaz tvrdí, že nalezla místo, kde je pochován Charles De Batz de Castelmore. A chtěl jsem právě zavtipkovat, že sotva to jméno něco řekne našim posluchačům, ale možná i vám ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak určitě tohle jméno bych neznal.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
... právě kdybych nedodal, že se jmenoval hrabě d'Artagnan. A to už každému svitne, že se jedná o známou postavu. Ona tvrdí, že zahynul při obléhání pevnosti Maastricht v Holandsku, kde jako vůdce nebo jako velitel královských mušketýrů účastnil se tohoto tažení proti povstalým holandským provinciím za Ludvíka XIV., a tam zahynul. Doposavad se mělo za to, že jeho ostatky byly převezeny do rodné Gaskoně a tam někde byly pochovány. Ona tvrdí, že zřejmě jeho hrobka je v kostelíku svatého Petra a Pavla přímo na předměstí Maastrichtu, ale leckterý čtenář, vlastně zaujatý touto literární postavou, je třeba ochoten si přečíst i životopis Alexandra Dumase, autora slavného románu, který měl pokračování, ale už není tolik ochotný přečíst si třeba životopis předlohy, prototypa, který autorovi posloužil k napsání tohoto románu. Ten člověk ve skutečnosti žil a zřejmě podrobnosti jeho života nejsou až tak důležité jako právě skutečnost, že se stal literární předlohou, i když jeho život nepochybně byl neobyčejně dobrodružný a bylo tam v podstatě v zásadě skoro všechno, co je také v románu. Fór je v tom, že jako historická postava přece jen by určitě nevešel ve všeobecnou známost i přesto, že, jak jsem říkal, stal se postupně velitelem mušketýrů, celý život toužil po tom, byl agentem ve službách Mazarinových, měl blízko ke králi, účastnil se dvorních intrik a tak dále, ale to vše by nestačilo nebýt toho, že se našel autor, který o něm něco přečetl kupodivu, Alexandre Dumas, že jo, později, neznal ho osobně samozřejmě, a to je osud mnoha literárních postav, které nějakou předlohu měly, ale o tu předlohu se už nezajímáme. V tomto smyslu d'Artagnan pozoruhodně má blízko k úplně jinému hrdinovi literárnímu, a to Baronu Prášilovi. Baron Prášil, to je kouzelný český překlad německého jména, ve skutečnosti se jmenoval Karl Friedrich Hieronymus, svobodný pán z Münchhausenu, a pod tímto jménem taky jako baron Münchausen nebo svobodný pán, Frei Herr, svobodný pán z Münchausenu, je znám takřka v celém světě, jenom v češtině je vlastně přeloženo i jméno. Zajímavost je v tom, že ani jeden ani druhý v podstatě za svého života vůbec nic nenapsali, napsalo se o nich, a to později. Když d'Artagnan se stal poprvé hrdinou Paměti pana d'Artagnana, to byla v podstatě životopisná knížka, vyšla sedmadvacet let po jeho skonu, napsal ji Gatien de Courtilz de Sandras v roce 1700, tak ta knížka sama o sobě neudělala velký rozruch v literárním světě, až poté, co Alexandre Dumas si jí přečetl a rozhodl se, že na základě této knížky udělá román, postava se stala světoznámou. Stejně tak Baron Prášil, ten to měl ještě složitější nebo zajímavější o to, že kniha o něm vyšla za jeho života v němčině, jakýsi Rudolf Raspe napsal ji v roce 1786, to znamená prakticky o století později než d'Artagnan.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Promiňte, už byl ten Baron Prášil, jak ho známe? Ten povídkář, ten fanfarón?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
To bylo úplně stejné literární dílo, jak ho známe, protože zbytek už jsou jenom překlady, nikdo další, slavný spisovatel žádný další na něm nepracoval, nicméně bylo to za života skutečného svobodného pána z Münchhausenu, a ten byl docela pobouřen a se spisovatelem se soudil, protože v té postavě sám sebe nepoznával, samozřejmě tvrdil, že on je ten nejpravdomluvnější člověk na světě, zatímco Baron Prášil, jak známo, je předobraz všech bludařů, lhářů a vymýšlečů nejrozmanitějších historek. Takže pozoruhodné je to, že oba dva se stali námětem pro spoustu dalších uměleckých děl, třeba pomníky d'Artagnanovy jsou v Holandsku i ve Francii, nebo Baron Prášil má celou řadu zajímavých pomníků roztroušených po světě, včetně třeba vzdáleného Ruska, kde stojí dokonce dva pomníky, v Kaliningradě, v městě Königsbergu bývalém, v Královci a v Moskvě, a jakmile se objevil film, tak se stali námětem, jak jeden, tak druhý, pro spoustu filmů. Paradoxně oba dva ve stejném roce se stali námětem pro filmy, v roce 1911 už poprvé vznikly filmy jak o d'Artagnanovi, tak o Baronu Prášilovi, a pak nesčetně mnoho filmů. Konkrtétně jsme spolu napočítali před tímto pořadem asi šestnáct filmů němých i zvukových o d'Artagnanovi a každý, kdo se zajímá o žánr, tak třeba může shlédnout i muzikál o d'Artagnanovi teď v Praze, takže je to ... jsou to postavy nesmírně populární. A pro nás jako pro čtenáře nebo diváky navždy ti hrdinové zůstanou, nikoliv v podobě, která byla historicky přesná, ale v té podobě, kterou jim vtiskli další umělci, kteří na tom pracovali. D'Artagnan, může si ho každý představit podle, já nevím, herců, kteří zahráli tuto úlohu ve filmech, jako třeba Gene Kelly, anebo Baron Prášil, tak jak ho Gustav Doré zpodobnil, jako vytáhlého čahouna s knírem trčícím směle nahoru. Takže toto je pro nás důležitější než skutečná postava, ať už Odile Bordaz nalezne skutečně hrobku d'Artagnana, či nenalezne.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ať už pohledem do historie, nebo aktuálně, dnes s Jefimem Fištejnem v Jak to vidí, ale pokaždé v patřičných souvislostech. Posloucháte pořad Jak to vidí, půlhodinku pro názory a přemýšlení našich hostů Českého rozhlasu 2 - Praha, vysíláme ji denně od pondělí do pátku v premiéře od půl deváté ráno a v repríze po zprávách ve třiadvacet hodin. Textový přepis pořadu Jak to vidí můžete druhý den najít také na webových stránkách, kde si můžete to dnešní Jak to vidí poslechnout už půl hodinky po odvysílání v našem Rádiu na přání na adrese rozhlas.cz/praha. Ale teď už, jak jsem řekl, aktuálně s Jefimem Fištejnem, publicistou a novinářem, podívejme se do jednoho z nejnebezpečnějších míst na světě, totiž do Afrického rohu, do vod Adenského zálivu.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Ano, zdá se, že tento záliv tropický se stává novým ohniskem mezinárodního napětí a je to podivuhodné, ano, je to záliv, který v podstatě je ... sousedí přímo s africkou pevninou, a to zejména se Somálskem, zemí, kde již dvacet let zuří občanská válka, kde prakticky neexistuje ústřední moc a každý si dělá co chce. A v tomto zálivu momentálně je středobod světového pirátství. Každý, kdo sledoval televizi, ví už o tom, že piráti řádí v Adenském zálivu, v zásadě je to jev, který známe třeba z literatury znovu, anebo víme, že v současné době existují případy přepadávání lodí v Jihočínském moři u břehů Filipín či Indonésie, ale Adenský záliv je poměrně blízko k Evropě, tudy prochází v podstatě doprava ropy do Evropy, a to celá třetina ropy se dováží, a je to záliv, který značně, nebo je to cesta námořní, která značně zkracuje v podstatě cestu jakéhokoliv zboží z Jihovýchodní Asie do Evropy. A v poslední době se mluví stále více o tom, že tato cesta se stala mimořádně nebezpečnou a rejdaři už pomýšlí o tom zase obeplouvat Africký roh a obeplouvat jižní cíp Afriky a zvolit takzvanou dlouhou cestu místo této zkrácené cesty přes Suezský průplav, a to proto, že tam řádí piráti, jak jsem řekl. Piráti jsou většinou somálského původu, v podstatě ten problém začal být zjevný již na jaře letošního roku, kdy piráti zajali francouzskou jachtu, přepychovou luxusní jachtu Le Ponant, a francouzští výsadkáři museli osvobozovat posádku a cestující na této jachtě, což se jim tehdy podařilo. Tehdy se začalo v podstatě o tom mluvit, ale problém již delšího data. V poslední době tento problém se neobyčejně přiostřil, protože těch útoků přibylo. Abych byl konkrétnější, jestliže za první polovinu roku 2008 dvacet devětkrát zaútočili piráti na lodě, tak teď do listopadu letošního roku to už bylo přes osmdesát, hodně přes osmdesát, doslova v posledních dnech jeden útok za druhým, tak třeba devětadvacátého třicátého října bylo sedm útoků, šest se podařilo odrazit, jednou tu loď zajali, celkově zajatých lodí jsou na tucty v dnešní době. Námořníků, kteří jsou drženi jako rukojmí v přístavním městečku Eyl na somálském pobřeží, je na dvě stovky, dnes už i přes dvě stovky, a jsou to náklady nejrozmanitější, jsou mezi nimi i náklady nebezpečné, náklady chemikálií třeba nebo jeden z největších úlovků byla loď Faina pod ukrajinskou vlajkou, ale s ruskými tanky na palubě a v podpalubí, velké množství, třiatřicet tanků T-72 a na sto padesát protitankových pěstí a celá výzbroj pro menší povstaleckou armádu na palubě té lodi, za kterou chtějí piráti třicet milionů výkupného. Doslova v posledních dnech další skvělý úlovek, velký tanker saúdskoarabský plný nafty na sto milionů dolarů, za který rovněž piráti chtějí výkupné.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Taky okamžitě zareagovala cena ropy vlastně ve světě.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Ano, stala se docela ojedinělá věc. Evropská unie se rozhodla, že tam vyšle celou flotilu, menší válečné námořnictvo, kde bude až sedm dělových člunů a tři fregaty, bude to smíšené námořnictvo, budou tam asi sedm států Evropské unie, plus k tomu se chce připojit Norsko s vlastní fregatou. Už dnes tam vlastně v těch vodách Adenského zálivu jsou válečné lodi různých států, včetně Indie, indická fregata mimochodem před pár dny osvobodila jednu dánskou loď a dokonce potopila jednu mateřskou loď somálských pirátů, ale zdá se, že je to pořád málo, protože drzost pirátů každým dnem je stále větší a větší. Totiž potopit loď nic neznamená, oni na malých člunech se dostanou záhy do bezpečí a vyrazí znovu do útoku z toho prostého důvodu, že je to nesmírně lukrativní byznys pro Somálsko. Somálsko je chudá země, která žije z podpor Organizace spojených národů, ale městečko Eyl v Puntlandu, právě jižní část Somálska, vzkvétá. To městečko, zdá se, buduje nyní mrakodrapy a tam jezdí auta, protože jenom v roce 2007, to znamená, než gradovala ta pirátská drzost a ta válka pirátů proti dopravním lodím, tak to městečko mělo příjem z výkupného, které vyplácí západní země za své lidi a za své lodě, za své náklady, měla příjem třicet milionů dolarů, což možná není až tak velká částka, ale když povážíme celý rozpočet té oblasti, toho regionu Puntland, kde je město Eyl, celý rozpočet je dvacet milionů dolarů, tak pochopíme, že to je skutečně lukrativní byznys. Provádí se to tak, že malý rychlý motorový člun vyrazí směrem k nějaké nákladní lodi s posádkou deseti námořníků, kteří vezmou, nebo deseti pirátů, kteří vezmou ztečí tu dopravní loď. Jakmile jí dobydou, jakmile jí dostanou pod kontrolu, tak okamžitě přivolají větší oddíl mužů, asi padesát, ti potom loď odvlečou do přístavu, kde už loď se dostává do spárů takovéto pirátské infrastruktury, kde jsou obchodníci, kteří vyjednávají výkupné, je tam taky banka, do které mohou západní země poslat své peníze, je to prostě byznys.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Dokonale organizované.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Dokonale organizovaný byznys. A Evropská unie se rozhodla, že vytáhne do boje proti pirátství v tomto důležitém zálivu, jsou tam určité problémy, třeba Němci, kteří se účastní této námořní válečné výpravy, mají problém, protože ústava tam striktně odděluje pravomoce armády od pravomocí policejních, takže Němci nemohou třeba zatknout někoho nebo udělat prohlídku lodi, protože to je policejní práce, a oni nemůžou přece tam tahat s sebou spoustu policistů, ale zdá se, že nakonec ta ústava bude pozměněna ve prospěch těchto potřebných novinek. Takže zdá se, že očekává Adenský záliv docela velká válka. Samozřejmě, že piráti mohou být takto drzí, protože nepokrytě používají ochrany ze strany úřadu, pokud vůbec v Somálsku o nějakých úřadech můžeme mluvit, ale faktem je, že piráti většinou patří ke kmenu Majeerteen, ke kterému patří i prezident republiky Abdullahi Jusuf, takže je jasné, že on víceméně usiluje o to, aby jeho kmen prosperoval tímto podivným způsobem. V posledních dnech doslova se do věci zamíchala ještě soukromá ochranka, slavná Blackwater, to je ta, co se proslavila v Iráku tím, že tam prakticky ochraňovala veškeré objekty a také diplomatický sbor, a ta nabídla mezinárodnímu společenství, že z peněz OSN či Evropské unie může provést tuto operaci, má vlastní padesátimetrový člun, velký dělový člun McArthur, a má, jak tvrdí tato ochranka, na padesát tisíc mužů ve svém rejstříku, takže nemá nouzi o kádry. A to jsou většinou mariňáci, zelení bareti, výsadkáři, takže i umějí nakládat s piráty, jak se patří. Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Zdá se, že problém graduje.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vzhledem k těm souvislostem, které pokaždé pro Jak to vidí nasbírá novinář a publicista Jefim Fištejn, tak v tuto chvíli asi už poslední téma. Přišel jste se zajímavou zprávou o tom, že se v Anglii radikalizují ochránci zvířat. Co je k tomu vede?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Ano, ta zpráva vyšla v souvislosti s tím, že v Oxfordu bylo otevřené nové výzkumné centrum, centrum pro výzkum živočichů, ono v angličtině to zní jako biomedical, biolékařské centrum, je to jedna budova, ústřední budova, ale zaujala mě na tom skutečnost, že to zahájení bylo všechno jiné jen ne slavnostní, bylo s vyloučením veřejnosti, se zákazem focení, se zákazem filmování a tak dále. A tak jsem se dozvěděl proč vlastně ta budova je obehnaná ostnatým drátem. To zahájení doprovázelo prohlášení vědců o tom, že výzkum biologický, biomedicínský výzkum je naprosto nezbytný pro vymýcení některých nemocí a pro zachování i živočišných druhů na Zemi, ale nicméně pod tím prohlášením se podepsala jenom polovina zaměstnanců tohoto nového centra, protože zbytek jednoduše má strach, má strach o své životy, o životy svých blízkých a o své rodiny, protože v poslední době se přiostřila aktivita různých spolků na ochranu zvířat, které se uchylují i k takovým způsobům boje, jako právě to, čemu se říká ekoterorismus. V zásadě ochránci zvířat dosáhli mnoha úspěchů, třeba zrovna nedávno Evropská komise zaslala do Evropského parlamentu návrh na zákon, který zakazuje pokusy na lidoopech, zejména na šimpanzích, gorilách, orangutanech, takže Evropa mnoho dělá v tomto smyslu, ale dělá to cestou zákonnou, někdy možná hraničící s absurditou, protože třeba zvířata odchovaná v laboratořích mohou být objektem pokusu, zatímco ulovené ve volné přírodě již nemohou, pak tentýž zákon vypočítává třeba, za jakých podmínek obratlovci mohou být předmětem pokusu, třeba březí obratlovci jen pokud nejsou v poslední třetině své březosti, za jakých podmínek bezobratlí mohou být předmětem pokusu, třeba nesmí se provádět pokusy nad živočichy, kteří reagují, které reagují na podněty bolestivě nebo které působí diskomfort doslova, jak je řečeno, nepohodlí, což skutečně uvádí v úžas, protože i když nasvítíte prvoka jednobuněčného baterkou, tak ten se snaží uniknout z toho kužele světla, protože to působí diskomfort. Znamenalo by to, že prostě pokusy vůbec nejsou možné.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Promiňte naivní otázku možná, ale rozlišuje se nějakým způsobem třeba práce kosmetického průmyslu a vývoj lékařství?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
To nepochybně, v práci kosmetického průmyslu je to mnohem striktnější, vývoj lékařství povoluje řadu výjimek, ale pod jednou podmínkou, a právě s tou se potýkají lékaři, že musí prokázat okamžité, takřka okamžité výsledky, nezbytné pro zachování živočišných druhů nebo pro zdraví člověka. A právě ten, kdo neumí prokázat okamžitý výsledek, neumí dokázat, že během posledních pár měsíců ty pokusy vedly k vytvoření nějakého léku závažného, tak jeho laboratoř, jako se to stalo teď v Německu neurobiologovi Andreasovi Kreuterovi, jeho laboratoř byla zavřena kvůli, jak bylo napsáno, neetickým pokusům, ale ve skutečnosti kvůli tomu, že nemohl prokázat okamžité výsledky. Podobné případy zejména jsou časté v Německu, ve Švýcarsku. Ale k aktivitě samotných ochránců zvířat teď v Británii probíhá soud nad osmi takovými ochránci za činnost, která se velice blíží teroristické, osobní údaje lékařů a vědců na Internetu, letáky v místě bydliště, osočující nebo uvádějící nepravdivé údaje o těchto lidech, kupříkladu když o vědci napíšou v letáku, kolem jeho baráku rozvěsí nebo nalepí ty letáky o tom, že je pedofil, tak takový člověk ve svém okolí je docela odrovnán. Ale je tam, osmého října byl zahájen ve Velké Británii i soud nad jedním z těchto ochránců zvířat, ekologickým teroristou za to, že vyhodil do povětří královskou kolej, kde se právě z jeho hlediska prováděly neetické pokusy, a pokusil se o vyhození do povětří Templetonské College v Oxfordu, takže ty případy jsou stále, řekl bych, neurvalejší, drastičtější a s ochranou jakéhokoliv života málo souvisí, protože sotva můžeme, sotva můžeme dát v sázku lidský život jen proto, aby byl ochráněn, pomyslně ochráněn život nějakých živočichů. Navíc vědci samotní tvrdí, že právě pro ochranu třeba primátů v Africe, kde jsou ohroženy infekcemi spojenými s civilizačním postupem, je zcela nezbytné zkoušet některé léky i na primátech, protože jak jinak se dá populace primátů v džungli ochránit než očkováním nějakých léků, a pro zjištění účinnosti tohoto očkování je třeba přece na někom, na nějakých žijících exemplářích toto očkování vyzkoušet. Přece vakcína, která je používaná třeba pro záchranu goril, nemůže být vyzkoušena na člověku.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A na druhou stranu také to dokázat, že vlastně ten lék bude mít svou účinnost hned během několika měsíců, je často nesmysl, jsou to dlouhodobé výzkumy.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Samozřejmě, je to takzvaná fundamentální věda, která vyžaduje čas.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, půlhodinku pro názory a přemýšlení našich hostů. Jen připomínám, že reprízu můžete slyšet po zprávách ve třiadvacet hodin a také si můžete přepis tohoto rozhovoru a vyprávění názorů našich hostů přečíst hned zítra na webové stránce rozhlas.cz/praha. Zbývá nám poslední téma, a to celodenní téma Českého rozhlasu 2 - Praha, a tím jsou dnes nevidomí a jejich život v souvislosti s večerním koncertem pro Světlušku. Určitě, pane Fištejne, jako novinář působící dlouho na rozhlasových vlnách máte ohlasy od posluchačů, kteří jsou, řekl bych, těmi nejpečlivějšími, protože odhalí každou chybu v hlase nebo zaváhání, jsou to lidé, kteří se soustředí na hlas.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Nepochybně, myslím si, že je to jeden z nejpřesnějších indikátorů vůbec, protože nevidomý člověk neposlouchá pouze slova, ale velice dobře je schopen objevit faleš v intonaci, faleš v nějaké ústní výpovědi, takže citlivost těchto lidí je neobyčejná a každý by si měl dát pozor na to, jestli je dostatečně dobrým hercem, aby předstíral nějaký cit, když o něčem vypráví. Pro mnohé z těchto lidí rozhlas je jakousi ... jakýmsi oknem do světa, v němž poznávají ten svět a který jim přináší barvy tohoto světa, neváhám říct, takže pro nás rozhlasáky je to obzvlášť důležité mít pořád na vědomí tuto obec posluchačskou. V zásadě si myslím, že mnozí nevidomí nestojí o to, aby se s nimi zacházelo jako s podivíny, nemocnými nebo s lidmi, kteří nepatří aktivně do tohoto světa, naopak si myslím, že velice oceňují naprosto rovný přístup k nim jako ke každému jinému, ale přesto si myslím, že pro nás vidomé je dobře vždycky přece jenom mít na paměti a být obzvlášť citlivý vůči jejich problémům a i tolerantní vůči jejich nějakým projevům, které nám připadají jako třeba nepříliš pohodlné pro nás.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Říká Jefim Fištejn ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. A kdyby teď byl slyšet podpis, tak uslyšíte podpisy mnohých mých kolegů i mě samotného, protože tohle můžeme než podepsat. Jefim Fištejn jako host dnešního Jak to vidí. Děkujeme za návštěvu a brzy na shledanou.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista
--------------------
Na shledanou.