Přepis pořadu Jak to vidí - 20.2.

20. únor 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla herečka Táňa Fischerová. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Táňa Fischerová ...


Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkný dobrý páteční den vám přeje od mikrofonu Zita Senková. A začíná pravidelná půlhodinka, zamyšlení, kterou vysílá Český rozhlas 2 Praha vždy od pondělí do pátku po půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině po zprávách reprízu. Dnes je naším milým hostem herečka a spisovatelka Táňa Fischerová. Dobrý den.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Fischerová, vy vždy tak pečlivě připravujete zajímavá témata. Dovolila bych si říct i témata, o kterých někdy by se mělo hovořit více, tak tak uděláme v dnešním Jak to vidí. Začněme tématem, prosím, takovým nejaktuálnějším, včera odletělo do vlasti šestnáct občanů Mongolska, kteří u nás pracovali, odstartoval nebo začal se realizovat vládní program Dobrovolný návrat, ten nabízí právě nezaměstnaným cizincům v České republice, aby v době finanční krize, kdy přišli o práci nebo mají malou šanci si udržet nebo ji znovu získat, tak se mohou vrátit, pokud tak učiní dobrovolně, dostanou nejenom letenku, ale i pět set eur. Co na to říkáte?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, jistě je to dobrá snaha, já oceňuji to, že se někdo vůbec snaží najít nějaké řešení té beznadějné situace, ale samozřejmě, že ta situace nezačíná až teď, ale začala někde v minulosti, kdy se o to nezajímal vůbec nikdo. A já, jak to tak sleduji, tak to sleduji s dost bolavým srdcem, protože teprve teď se vynořuje na povrch, co zůstávalo skryto, za jakých okolností ti lidé sem byli zváni, jakým způsobem tu bydleli, jakým způsobem byli obíráni ty platy, nebo za jak málo pracovali a kolik hodin denně. A na člověka se navalí taková úzkost a strach z toho, že je tohle vůbec možné. A já jsem opravdu vlastenka, já jsem patriot, já opravdu miluju i ta slova země česká domov můj a to je ta krásná země. A já se začínám za tu krásnou zemi stydět, protože jak my se chováme, jak to dáváme najevo těm druhým, to je jedna věc. Ta druhá, já mám pořád pocit, že jsou nakonec potrestaní zas ti nejubožejší, protože když jsem si přečetla, že někdo je v jejich mateřských zemích, kde je velmi špatná situace, láká na práci sem, že jsou to nějaké zprostředkovatelské agentury a zřejmě si najdou i někoho tam v médiích, že říkají, jak je to tu báječné, jak se tady bude dobře žít a jak ta Česká republika je prima. A oni se zadluží mnoho tisíc dolarů ta celá rodina vlastně, na zbytek života už nemůže přežít bez té pomoci. Oni pak přijedou sem, zjistí, že to tak není, že nemají žádnou ochranu, žádnou právní jistotu, ty agentury jsou podvodné, přestanou se o ně starat a zmizí a ty lidi jsou na zbytek života zničený. To přece není dost dobře možný přijímat, načež ministerstvo jistě dobře přijde s tímhle programem, jenomže nikdo nepotrestá ty původce toho, kdo potrestá ty zprostředkovatelské agentury, kdo dovolil, aby tady byli vůbec, aby bylo možné, aby tady něco takového bylo a kdo si bere tyhle ubohý lidi, který jsou na tom špatně, jako /nesrozumitelné/ do svých továren, kde prostě dělají za šestnáct hodin denně za pět tisíc. To přece není možné.a mně na tom vadí, že jsou zase jenom potrestaní ti dole, ti nejubožejší, kteří prakticky nemají v tom světě šanci přežít a nemají vlastně ani žádnou budoucnost a to, i když dostanou těch pět set euro a vrátí se zadluženi do své původní země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Tam jsou nejenom obavy, ale to je snad i prokázané, že ty lidi bohužel pak skončí na ulici, protože kromě teda ostudy, že neuspěli v tom zahraničí, tak se ocitá nejenom třeba ten jeden, řekněme, dělník, který tady pracoval, ty lidi tady u nás, ale pak to postihne celou, celou rodinu, široké příbuzenstvo.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ty reakce, zejména ze strany Vietnamců, ale vůbec ze strany cizinců jsou velmi ostré a vyčítají právě České republice a české vládě, tak když jsme vám byli dobří tehdy, tak jste nám to vízum buď třeba za úplatek, řekněme to na rovinu, udělili. Já si myslím, že teď se říká, že téměř vždycky za úplatu. Tam se to pohybovalo snad kolem deseti tisíc dolarů.Ano, ale jak to, že nikdo nepotrestá tyto lidi, jak je možné, že tyto praktiky tu tolik bují a nikoho to nezajímá, jak je možné, že nikdo dnes neřekne, tak ty lidi, kteří to způsobili, půjdou před soud, budou se zodpovídat, vrátí ty peníze, jak to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to, to je otázka, ministr vnitra pan Langer, teda slibuje, že by měl být nyní na ty agentury prostě si více posvítit, aby k tomuhle nedocházelo, protože v Česku momentálně žije asi dvě stě osmdesát tisíc cizinců, takže když odjelo prvních šestnáct Mongolů včera, tak kolik jich ještě tady je.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, to nikdo skoro se nevrátí, protože když člověk pochopí, do jakých podmínek se mají vrátit, tak chápe, že by to pro ně byla taky smrt, že jo, takže oni nemají vůbec žádnou možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte půlhodinku Jak to vidí, čas pro názory a přemýšlení našich hostů Českého rozhlasu 2 Praha. Ještě informace, textovní přepis pořadu i toho dnešního najdete na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. No, ale samozřejmě si můžete poslechnout i reprízu pořadu po třiadvacáté hodině, dnes reprízu pořadu s Táňou Fischerovou. Paní Fischerová, vraťme se k rozhodnutí středočeského hejtmana Davida Ratha. Přestěhovat muzeum, České muzeum výtvarných umění z centra Prahy z Husovy ulice do Kutné Hory, do Jezuitské koleje. Před pár dny byl odvolán ředitel muzea Ivan Neumann, byl jmenován další, stručně řečeno, od února je tam třetí ředitel. Jak se na tu situaci díváte, stěhování kultury z centra jinam?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Víte, to je opravdu stará bolest. Já žasnu nad tím, jak je úplně jedno, která politická reprezentace je právě u moci. Ta kultura je pro ně něco, co je pod jejich zřejmě rozlišovací schopnost. A vůbec nechápu, co je kultura, co je její význam, proč je důležitá a toto mocenské rozhodnutí, navíc bez diskuse, bez přihlédnutí k odborníkům, bez by možná mohlo být i referendum, jestli tam lidi chtějí to nebo to. Je jenom výrazem toho postoje všech, protože myslím, že i za minulého, za minulé politické reprezentace se tam stejně do té Husovy nastěhovalo nějaké malé informační centrum a už tehdy tam byly ty zápasy, takže to není, nepřičítala bych to jenom jedné straně, jenom prostě teď došlo k tomu mocenskému zásahu a úderu. A já pořád chci věřit, že jim dojde, že to není možné, že to dělat nemůžou, protože Praha byla vždycky a myslím si, že i celá naše země. Městem kultury a zemí kultury, kde ta kultura něco znamená a vlastně od té revoluce se to pomalounku tiše a tiše sesouvá, kulturní rozpočty, mimochodem, to je další věc, že ministerstvo kultury právě snížilo granty na živé umění na pětašedesát procent loňského roku, takže v minulém, já /nesrozumitelné/, abych to řekla přesně, zastavení nového programu stipendií a programu na podporu současného umění v galeriích vypsané v minulém roce odborem umění a knihoven. A další krácení dotací pro takzvané prioritní umělecké akce ministerstva, až většinou, až na pětašedesát procent loňské dotace, což je samozřejmě jednoznačně ničivé a v tom důsledku to bude znamenat postupnou likvidaci řadu uměleckých subjektů, a to přesto, že ten celkový objem peněz do toho ministerstva přišel. Takže to je nějaký, to je symptomatické pro všechny, ať jsou na hoře či dole, na jakékoliv úrovni, ta kultura prostě není pro ně něco, čemu by vůbec věnovali pozornost a já už jsem tady o tom několikrát mluvila, kultura, stejně jako vzdělávání, stejně jako třeba církve, náboženství patří do té duchovní oblasti každé společnosti. A ta duchovní oblast je budoucnost, protože koho dneska vychováme, vzděláme, ten bude v budoucnu působit pro dobré té společnosti. Kultura kultivuje lidi, to už dávno, když jsme zabývali zase revoltou kolem České televize, tak někdo chytrý definoval, že Česká televize vychová a veřejnoprávní tedy bych řekla média, vychovávají občana, kdežto ty soukromé většinou konzumenta, spotřebitele. A nikdo se neuvědomuje, že ten občan, to jest člověk, který má nějaký rozhled, cit, orientuje se ve světě, je pro společnost, ale i sám pro sebe nesmírně důležitý, kdežto to, co se spotřebuje, zkonzumuje, je prostě jenom pro teď a pro to tělo a zmizí to až to není a není náhodou, že nejen Praha, ale koneckonců podívejme se do Liberce, se všechno věnuje sportu, tam se cpou miliardy, dokonce nechci mluvit o tom, že zřejmě nějak to ještě navíc, jak to tak bývá u velkých peněz, není v pořádku, to nechť vyšetří nezávislý úřad, ale to je ta spotřebitelská kultura, protože to je jenom pro jednou, navíc když děti sportujou, hrajou fotbal, tak to nějak posiluje tělo a kolektiv, kdežto vy se na tohle jenom díváte, vy jste jenom konzument, stojí to miliardy, pro občany to neznamená nic, tady se prostě a Vyšehradě, co to tam bylo za nějakou dráhu, na Hradě se lyžuje, vždyť je to úplně absurdní a kultura zmírá, takže já musím říct, že doufám, že se lidi vzepřou a začnou tu kulturu hájit, protože bez té kultury a bez vzdělávání my nemáme tu budoucnost, ale nemáme ani současnost, protože prostě spotřebovat jeden zážitek za miliardy je prostě absurdní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si to, paní Fischerová, vysvětlujete, tuhle tu vlastně disproporci? Navíc kultura, jak jste řekla, je tradičním, řekněme, to vývozním artiklem České republiky, naše kultura je taky proslavená ve světě, nebo mě napadá, doma není nikdo prorokem.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Já nevím, no, tak ono venku je ta situace trochu lepší, ale všude si myslím, začíná strádat, protože všude vítězí ten ekonomický pohled na svět a všude se říká, tohle je přece jenom po menšinu, to nemá cenu do toho dávat peníze a nikdo už neřekne, že jednak ta menšina může být pro tu společnost významná, protože lidi citu, nějaké vzdělanosti, nějakého rozhledu jsou právě ti, kteří tu společnost posunují někam a dávají jí myšlenky, křídla, humanitu, že jo, lidskost, takže ta menšina je výrazná a významná a hlavně taky si nikdo neuvědomuje, že když ta bude jenom ta komerce a nic jiného, že takhle má každý možnost to vždycky přepnout, když se prostě přesytí, tak si řekne, a teď chci tohle a má tu možnost, tu možnost si platí, že to existuje, třeba v poplatcích, ale jakmile to zlikvidujete a nebudete mít už vůbec tu možnost, tak to je konec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme už jenom lyžovat.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, já tedy ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se přiznám, já také ne. Mimochodem, vy jste mi ještě nahrála, když jste teď mluvila o tom trendu, bohužel velmi negativním v kultuře a v investicích a zaznělo tam spojení investice do vzdělání, to je mimochodem naše celodenní téma, investování do vzdělání, můžeme se inspirovat řadou západoevropských zemí, kde to funguje lépe, než v České republice. A v tom našem celodenním tématu se snažíme podívat na ten problém, jestli třeba právě investice do vzdělání, to by byla ta cesta, co by mohlo pomoci i tu současnou finanční krizi.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Víte, já tady jsem velmi opatrná, protože pokud investice do vzdělání bude z těch ekonomických kruhů, tak jak se plánuje, myslím, v té "bílé knize" terciárního vzdělávání, že ve správních radách bude sedět třetina ekonomů, třetina politiků a pouze třetina akademiků, tak je to konec svobodného duchovního života. A není možné tak, jak si to někteří lidé představují, že ekonomové si budou platit vysoké školy, aby si zase vyráběli svoje zaměstnance, protože právě ten široce vzdělaný duch může tu společnost nějak obohacovat, přinášet jí nápady, které třeba nikoho ani nenapadnou a pokud se bude zužovat to vzdělávání zase jenom na úzkou specializaci, kterou si někdo objedná, kterou někdo chce, tak to je velmi nebezpečný trend. A navíc ty humanitní obory samozřejmě hynou v tomhle tom systému a právě ty humanitní obory jsou jakýmsi pro mě základem a ta specializace je pak dobrá, někdy to člověk potřebuje, někdy může jít dál, ale to celoživotní vzdělávání, každý z nás přeci celej život na sobě pracuje. To je něco, co patří k člověku. A já sama jsem prošla tedy nejrůznějšími obory a všecko mě nesmírně zajímá, prostě mě teď v tomto věku nesmírně zajímá právě ekonomika a fungování alternativ, protože se nechci smířit s tím, co my někdo cpe do hlavy, prostě jsem svobodná bytost, ale, takže si myslím, že je to v zájmu každého člověka, aby se rozvíjel, ale bála bych se toho, že někde budou ty specializované jednotky, do kterých vás někdo bude nutit, teď tam běžte, tady se vzdělejte, no, teď už to zrovna není zajímavý, běžte vedle a zase se vzdělejte, to si myslím, že je naopak to nebezpečí tohoto procesu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla jste nedávno zajímavou knížku alternativy.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, mluvila jsem o knížce Nadi Johanisové a ještě se k ní hodlám vrátit, například pokud jde o hypermarkety, protože mě velmi zaujalo to, co ona rozvíjí a ne samozřejmě jenom u nás, ale ve světě to vzniklo, jak ten systém vlastně vypadá a co dělá s ekonomikou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, hypermarkety, určitě jste zaregistrovala novinku, lze si kromě rohlíků koupit, nebudu jmenovat, kde je také třeba zájezd k moři v sámošce, když to takhle řeknu.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Tam oni, to, myslím, chystají udělat takový dům, kde budete mít i poštu, kde se to všecko, vy si tam nakoupíte k moři, půjdete ke kadeřníkovi, děti tam vyrostou v nějakém bazénku s nějakými velrybami a potom možná na starý kolena vyjdete ze supermarketu vzdělána, učesaná, tak zase odskočíte si jednou k moři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pořadu Jak to vidí dnes s Táňou Fischerovou, herečkou a spisovatelkou, otevřeme další téma a tím je stěna, protihluková stěna, v době, kdy vlastně slavíme dvacet let pádu jedné jiné velké zdi, tak je to takový zajímavý regionální problém, ve Zvíkově na Kaplicku chce Správa železniční dopravní cesty budovat protihlukovou stěnu kolem trati, ačkoliv ji lidé nechtějí a ta vlastně rozřízne obec na dvě části, dokonce do některých chalup vůbec nepronikne sluníčko.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, to mě právě také zaujalo, je vidět, že vy jste správně připomněla pád té zdi velké, že od toho pádu, ze kterého jsme se všichni radovali, se neustále všude na všech stranách stavějí nové a nové zdi. Někde je to nutné. Já uznávám, že třeba u těch silnic ty protihlukové bariéry jsou nutné, i když bychom možná měli řešit ten problém samotný a ne, že se to zachrání tou zdí, protože ta zeď skutečně bere slunce a bere krajinu a bere výhled, ale je to asi nutnost, kde je moc náklaďáků, tak se tam skutečně nedá žít, ale, jak říkám, to je hloubkové téma, to se musí asi řešit ještě jinak, ale mě na tomhle tom zaujalo právě to, jak jsou normální lidé bezmocní, já tedy jsem z té zprávy nepochopila, jaká je to trať, co tam jezdí za vlaky, jestli je to velká trať, ale rozhodně na tom je zajímavé to, že občanům to nevadí a nestěžují si, že jde jenom o pár domů a že skutečně jim jde zřejmě, asi si na to zvykají, když sem tam přejede vlak, že jim jde o to, aby žili nerozpojeni zdí, nerozdělení zdí a měli slunce. A že najednou někdo, tak jsem se dočetla, že tam jde o nějaké evropské peníze, se rozhodne, že to je vlastně docela dobrý, tak tady vám teda, paní, postavíme zeď, protože vy to asi potřebujete a lidi jsou zcela bezmocní a navíc je to zřejmě zejména v tomto místě nesmysl a člověk se ptá, kam až může zajít ta absolutní už odpoutanost těch určitých kruhů, kteří rozhodují od těch lidí, kam až tak zvůle může zajít, protože to potom se můžeme všichni probudit a někdo rozhodne, že zrovna tady vám něco vyroste, protože řekne, že je to v zájmu veřejném, ale ono to ani nedává logiku, ani smysl, a přitom je člověk bezmocný, tak to přece je proti smyslu toho, co jsme chtěli a co jsme budovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, už snad polovina té zdi stojí, dokonce se má stavět, tam žijí místní obyvatelé a chalupáři a vlastně hledá se, opět jsme u těch alternativ, protože se někdo, jak jsem to teda z těch všech zpráv kolem toho pochopila, tak nikdo nehledal alternativu, jak ty miliony z Evropské unie využít. Vybrala se protihluková stěna, ačkoliv to tam nikdo nechce a takhle to bude.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, ale tady vidíte, že ty miliony, když vlastně nevíme účel a myslím si, že by tady bylo hodně důležitých věcí, na které by ty miliony měly jít, ale tady najednou nikdo neví, co s nim, tak vymýšlí věci, které prostě zničí v nějaké malé obci život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k další, no, nechci říct absurditě, ale určitě zprávě zajímavé a to je téma likvidace vojenské záchranné služby, tam jsou ve hře vrtulníky, respektive nákup nových vrtulníků, které nejsou tak rychlé a nezvládnou časově to, co ty staré zvládly třeba za deset minut. To vás také zaujalo, tato kauza, tato problematika.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, ona vlastně doplňuje to, o čem jsme mluvili, tu absurditu, že vlastně člověk nedovede pochopit, co se to děje, jak je možné, že někdo takto rozhoduje, protože určitě tato služba zachránila, nevím, kolik desítek životů, ale jistě dost životů a každý život je cenný a navíc, jak jsem viděla, vycvičila piloty, kteří to dělali dvacet let, kteří byli naprostými odborníky a tím, že někdo rozhodl někde v zákulisí o koupi nějakých nových vrtulníků pravděpodobně asi do Afghánistánu, to mám pocit, že to tak bylo, tak se ale zlikvidovala práce dvaceti let, zlikvidovala se zase naděje do budoucna, že to tady bude fungovat, ale mně na tom ještě krom toho velmi zaujalo to, že v tom pořadu, který jsem viděla, vystupoval také generál Picek, jako tedy, myslím, že generální náčelník, já teď nevím ty vojenský hodnosti, ale ten nejvyšší po ministryni, no, a oni mu říkali, ti reportéři, ale ty nové vrtulníky, těm to bude trvat dvacet minut, a to může být pro lidský život pozdě. A on řekl, ne, deset minut, a oni říkali, ne dvacet minut, my jsme si to zjišťovali, on řekl, ne, já mám informace, že deset minut. A potom dva lidi dole potvrdili, že skutečně dvacet, a to mě vyděsilo, protože mně došlo, že ten nejvrchnější velitel nezná skutečnost, protože mi ti podřízení, nevím kteří a kdo, řeknou nepravdivou informaci. A to už je docela alarmující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To může být fatální pak.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, to je totiž, takhle to zřejmě chodí, mám ten pocit v celé republice, že ti nahoře vůbec vlastně neznají tu pravdu a nejen, že se ji nedozvědí, ale ono to vlastně dopadlo přesně tak špatně, jak nemělo, protože se to zlikvidovalo a jde se jinam, tak to už teda, to mně na tom nejvíc zarazilo, protože jsem si řekla, to je vlastně dost děsivý symptom a zrovna včera byl v televizi, já se dívám tedy hlavně na dokumenty, dokument Tady je Šloufovo, o moci jednoho Miroslava Šloufa, který právě propojil tu ekonomickou a politickou moc a zná se s každým a vlastně rozhodoval o všem a já si kladu otázku, zda všude nesedí takoví Šloufové a nerozhodují o všem, ale znovu žasnu a říkám si, s tím se přece něco musí udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte, paní Fischerová, nějakou alternativu?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
No, tak rozhodně by ti nahoře měli se zamyslet nad tím, když tohle zjistí a říct, tak to ne, to je to první, protože skutečně ti mají tu moc něco měnit. No, a ti dole by si to měli rozmýšlet, co s tím, že když to takhle nefunguje, no, tak že se musí hledat nějaká jiná alternativa, že jo, já jsem člověk alternativ, anebo prostě kultivovat ty nahoře, aby tohle nedělali, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsme, opět se vracíme obloukem právě k tomu, k té humanitě, humanismu, ke kultivaci a ke kulturnosti, jak vidíme, jak všechno se vším souvisí?

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
A tak bez toho přece nepřežijeme, my nepřežijeme bez lidskosti, bez vzájemné pomoci, bez uvažování, co to vlastně znamená a co nám kdo chystá. A bez tý občanský odvahy, já myslím, že ta občanská odvaha se zvedá, že se čím dál víc teď, třeba zrovna včera Jiřina Šiklová mluvila o tom azylovém domě pro matky s dětmi, to jsem taky podepsala, samozřejmě, aby to nerušily, ale je to stojí strašně úsilí, musejí prostě chodit demonstrovat, musejí psát petice a když to máte na každém rohu, tak je člověk unaven, protože vlastně už nezjistí, že dělá nic, než demonstruje někde, a to je taky můj svět, já to teda dělám ráda, ale taky někdy bych ráda dělala ještě jinou práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a tou moudrostí a lidskostí prozářila dnešní Jak to vidí Táňa Fischerová, herečka spisovatelka.

Táňa FISCHEROVÁ, herečka, spisovatelka
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, vám taky krásný den a opět někdy na slyšenou v Českém rozhlase 2 Praha.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Táňa Fischerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.