Přepis pořadu Jak to vidí - 9.9.

Jak to vidí rektorka Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ano, potvrzuji, začíná Host do domu. Zdraví vás Jan Křelina. Moc se těším, že vás budu zdravit až do dvanácté hodiny. Začíná pořad Jak to vidí, dnes se socioložkou, paní doktorkou Jiřinou Šiklovou. Přeji vám krásné ráno.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Témat jako vždy plný stůl, jednak je to nově vyvřelá kauza vydírání, dále podíl nemanželských dětí, který nám stále v posledních letech mírně, mírně stoupá. Vůbec proměny sňatků, ačkoliv to bude téma dne za týden v pátek, tak už teď využiji návštěvy paní doktorky Šiklové a zeptám se na to. Další vlna emigrace českých občanů do Kanady. No, a potom aktivity malých měst a problémy nevládních organizací. Pusťme se tedy do toho, co je horké, kdo ví, jestli je to horké ve skutečnosti, já se přiznám, že v tom úplně jasno nemám a velice by mě zajímal váš pohled, je-li vůbec nějaký?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás pěkně, já v tom jasno také nemám. Já to považuju ...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Také nemáte.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... jenom jako formu hledání, jak politici se můžou znechutit voličstvu, jak jako vlastně můžou sami sebe devalvovat.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ano, je to kauza, já ještě připomenu, je to kauza, která začala u poslance Tlustého, pak šla přes televizi Nova a Mladou frontu DNES až přes všechny poradce a vlivné lidi z okruhu premiéra Topolánka, kteří se nechytli, musím říct, ačkoliv to bylo šito na ně, až to skončilo u pana exposlance v tuto chvíli již Moravy. Čili já jsem se snažil tu kauzu sledovat. Vy jste se snažili nebo prostě vůbec rovnou pryč?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Helejte, přečetla jsem titulky a to je pod mojí úroveň do detailů to sledovat, to je jako támhle prostě nějaká kauza, když někdo si zláme nohu, že jo, nebo něco podobného, ale to je osobní neštěstí ty zlámané nohy nebo černá kronika, ale tohle to je vlastně inscenovaná věc, to je inscenovaná věc, kterou rozehrajou ti politici z toho důvodu, aby teda vlastně jeden druhého shodli. Přitom, jestli to teda opravdu tak bylo, že to vyšlo teda od pana Tlustého, tak on chtěl tím shodit svoji politickou stranu. Já nechápu, proč tedy uvnitř té politické strany jeden druhého shazuje, tím devalvuje, buď žádnou základní myšlenku nemá, anebo teda tím devalvuje celou tu stranu. To máte totéž, jak když paní Kuchtová versus druzí v té Straně zelených, to se teďko vyřešilo, že jo, nebo podobný rozpor uvnitř teda KDU-ČSL, že jo, a tak dále. Ta představa, že tady, jak už je to dlouho od voleb, půlroku se nemohou dohodnout, kdo bude vládnout, sestavit vládu, pak se hádaj půldruhého roku o Čunka, to dodneška není vyřešený, ale stejně ho nebyli schopni teda vlastně vyloučit sami ze sebe, no, a teďka začne tato kauza, tak mně už to připadá opravdu absurdní. Za pár týdnů jsou tedy volby, tak já si myslím, že to je degradace celého toho volebního systému a že to samozřejmě povede k tomu, nebo to už vede, že lidé k těm volbám nepůjdou.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Říká socioložka Jiřina Šiklová v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha, myslím, že téma je vyčerpáno. Jsem tomu rád. Myslím, že můžeme přejít k dalšímu, které, myslím, že bude zajímavější, jednak pro posluchače, jednak pro vás jakožto pro socioložku. Jsou to osamělé matky nebo svobodné matky, matky-samoživitelky v Česku. V posledních letech se jejich počet stále mírně, mírně, nicméně stále zvyšuje. Já už jsem naznačil, že příští pátek se tomu budeme skutečně celý den věnovat až po Kávu o čtvrté, nicméně proč to je? Máte jako sociologové nějaké vysvětlení, proč tomu tak je?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, jestliže se šedesát dva procent manželství rozvádí, investoval byste do podniku, který má šedesátidvouprocentní pravděpodobnost, že zkrachuje? Já jsem nikdy neinvestovala, ale asi bych i v tomhle tom případě měla určité obavy. Tak to je jedna z věcí. A potom druhá věc je, že dneska teda všechny ty ženy spoléhají velice oprávněně, že stát jim nějak pomůže a de facto stát svojí sociální politikou vytváří atmosféru, že se na něj spoléhá, a tím, že jsou přece jenom dávky pro svobodné matky vyšší, tak u žen, které nemají vzdělání, ale ty nás asi teďka tady neposlouchají, abychom jim to mohli říct, tak tedy ty samozřejmě se nevdávají, protože si říkají: "Co si budeme komplikovat život, když na tom, že se neprovdáme, můžeme dostat, myslím, že vloni to bylo asi třicet šest nebo třicet osm tisíc ročně více." Pro ženu, která má vzdělání, promiňte, tak samozřejmě těch třicet šest tisíc nebo čtyřicet tisíc za rok navíc není položkou, tak má radši ten sňatek.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže podpora rodiny, státní podpora rodiny podle vás, když se to tak spočítá za ten rok, tak to není zas tak úplně slavné, protože se vyplatí zůstat svobodnou matkou o něco málo?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, o něco málo se vyplatí zůstat svobodnou matkou a na druhé straně máte proklamace, že podporuje tedy rodinu jako takovou, ale nikdo si neuvědomuje, že rodina má různé fáze, že rodina má různé partnery, že rodina může být stejně tak dobře někdo, kdo vůbec žije sám, a přesto má širokou rodinu. Já ve svém věku žiju sama, ale přesto se ..., bych nikdy neuvedla ve statistice, že nemám rodinu, mám ji, a bohatou, myslím na počet lidí, že jo, a tak dále. Čili to jsou, to jsou jako tedy problémy, které se vůbec nepostaví a koho budu podporovat? Tu rodinu, která se bude rozmnožovat, a to znamená, že lidé, kteří třeba už jsou potom fertilním věku nebo nemají ty děti, protože je nemohou mít a tak dále, takže ti nedostanou nic? To je velice těžké, protože si tady bohužel ti politici nenechají vysvětlit, co to je útvar rodina, co to je domácnost.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Žena, muž, dítě, ve chvíli, kdy Evropa stárne by bylo logické podporovat rodinu, která se rozmnožuje?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, to je takzvaná jádrová rodina, ale těch je v tom cyklu životním velice málo. Uvažte, že v tomto období člověk, když má partnera a dítě, tak, nebo děti, abych mluvila ..., aby to vůbec mělo cenu, tak to je, dejme tomu, období desíti, patnácti let ve vašem životě, delší už není, pak už ty děti odejdou, nejsou na vás závislí a tak dále, a to je přesto rodina, přitom tedy dneska sňatek může trvat, kdyby se nerozvedli ty lidi, v průměru zhruba asi padesát osm let.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V čem bylo to kouzlo Husákových dětí?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, to je taková fraška, jo, protože opravdu on tehdá, já už nevím, jak se jmenoval ten chlap, tak dali o tu stovku víc, tehdá stovka byla víc nežli dneska. Ale stejně jako teda to nehrálo roli. Oni využili toho, že šli do fertilního věku děti, které byly narozeny po druhé ...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Poválečná generace, ano.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... světové válce a kdy byly totálně zrušeny potraty, takže to je vždycky poválečný boom. Ti lidi se dostali poté válce v tom 73. roku do tohohle období, tak ty děti měli, to je docela logické. Na to nepotřebujou mluvit o nějaké podpoře státní a tak dále.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže státní podpora, jinými slovy, myslíte si, že nemá šanci změnit chování společnosti, nebo vždycky má nějaké nezamýšlené důsledky většinou opačným směrem?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Má nezamýšlené důsledky, může něco pomoct, určitě. Třeba bylo naprosto nesmyslné, že se zrušily všechny možné jesle a školky po převratu, jako se to bralo jako málem teda socialistický teror na ty děti. No, mohlo se něco z toho nechat, ale stejně jako teda nesmyslné počítat, že dneska prostě se bude toto vyvíjet úplně stále stejným stylem. Tak, jako letos bylo málo lidí, který se hlásili na vysokou školu, a v příštích letech to tak bude, a vlastně budou ty vysoké škole, nebudou mít dostatek dětí nebo dostatek studentů, tak to bude potom obráceně. Ale to se dá všechno spočítat. Víte, mě vždycky štvalo za bolševika, za jeho režimu, že toto bylo známé, a přesto na to nikdo nekoukal z toho ÚV KSČ, oni prostě rozhodli. A dneska si říkám, vždyť ti chlapi by mohli místo se starat o to, kdo koho vyfotografoval a kdo si kde vypůjčil peníze a do čeho investoval, tak by si mohli nechat udělat analýzu takovouhle.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Dobré ráno ještě jednou, je tu Jak to vidí Český rozhlas 2 Praha, paní doktorka Jiřina Šiklová. A ještě malinkou chvíli zůstaňme u sňatků, protože doluje taková výzva nebo takové upozornění, je to důležité upozornění, protože nový zákoník ..., nový občanský zákoník už leží ve sněmovně a je tam jedno velmi výbušné téma, kterému se také budeme za týden důkladně věnovat u nás v Českém rozhlasu 2 Praha. Týká se to církevních sňatků. Jsou tam dva návrhy, buď tedy církevní sňatky zrušit úplně a všechno zase zpátky, no, dobře, neřeknu zpátky, všechno před úřad, anebo ať tedy mají církve právo oddávat, ale ať se to právo rozšíří na další církve, nejenom na ty tradiční křesťanské a na židovské obce, ale ať třeba také muslimové mají právo oddávat. Čili jeden pohled jaksi zestátnit a druhý pohled naopak zliberalizovat. Váš pohled, paní doktorko, by byl jaký?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, já jsem pro, ať si ti lidé zvolí to požehnání nebo to vyšší jako tedy, tedy vyšší garanci toho sňatku u jakékoliv církve, v níž věří, ale myslím si, že ten stát by měl o tom aspoň vědět, protože oni od něho něco budou chtít, minimálně ty přídavky na ty děti, a já nevím, porodné a budou ještě chtít třeba jednou jít i do penze, když se jim nepodaří příliš brzo umřít, ale já budu brát jinačí dávky. Čili oni něco na tu rodinu chtějí, tak by se měli aspoň u ní evidovat. Samozřejmě, že tedy potom by ten stát, stát, teda promiňte, sňatek, posvěcení nebo uvedení státem dostal větší platnost, ale proč by to nemohlo být tak, že ten člověk si prostě udělá tedy ten sňatek podle své víry, a pak to půjde oznámit třeba jenom s tou partnerkou a svědky na ten městský úřad nebo kam to patří, to by podle mě úplně mohlo stačit a není z toho potřeba dělat tak velkou kauzu. Ale samozřejmě, jestliže jsou tady muslimové mezi námi nebo jiná vyznání, tak já je přeci nemohu nutit, aby šli do katolického kostela, to by bylo nesmyslné.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vidím, že je to velmi jednoduché ta myšlenka - posvěťte si to, pak to oznamte úřadům. Přemýšlím jenom, jestli tam nejsou nějaké další ekonomické, právní souvislosti, co třeba takový rozvod? Zase myslíte, že by stačilo jenom oznámení? Co třeba práva těch manželů navzájem vůči sobě, nejsou tam nějaké skryté háčky?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Jsou tam skryté háčky v tom, že když žijete v určitém státě, tak musíte dodržovat jeho zákonodárství nebo jeho zákoník, takže ten člověk se musí rozvádět podle našich zákonů, takže proto by třeba nemohli mít tady muslimové několik manželek, podle našich zákonů to není tedy možné. Myslím si, že je to naprosto správné. Vzpomínám si na výrok, už jsem zapomněla, kdo to byl přesně, nějaký významný muž, teda Angličan, když tedy bylo v Indii upalování vdov současně s manželi, tak oni říkali: "Je to náš zvyk." A ten dotyčný Angličan, kdo tam byl tedy jako kolonizátor, řekl: "Náš zvyk je, že když někdo zabije toho druhého, tak půjde do vězení," také zvyk nebo ..., já si dělám legraci.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Já se těším, že toto téma skutečně příští pátek probereme důkladně. Nyní tu máme na stole další, přišla další vlna emigrace českých občanů, mám tím na mysli české občany romského původu do Kanady. V těch žádostech o azyl v Kanadě stojí důvod jako obavy o život, obavy o zdraví, diskriminace, bezvýchodné postavení ve společnosti, v majetkoprávních vztazích například. Ministři Ivan Langer a Džamila Stehlíková, a dokonce i některé nevládní organizace k tomu dodávají: "Ano, v některých případech určitě jsou tyto obavy a tyto důvody oprávněné, ale podle nás jde převážně o důvody ekonomické." Máte pocit, že mají i tito lidé pravdu, že skutečně jde o důvody ekonomické spíše, než ...?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, já se domnívám, že jsou to především důvody ekonomické. Chápu, že jsou v postavení Romové tedy degradovaných, kteří teda nemají ty možnosti, co ti ostatní, ale jaksi to je spíš teda pověst, která je. Já znám mezi nimi vynikající lidi. Určitě ta situace Romů v České republice je podstatně lepší, vůbec nejlepší, která je ve všech tedy postkomunistických zemích. A na tom Západě zase těch Romů je tak nepatrně, že se to nedá vůbec srovnávat. Myslím si, že Kanadě to v podstatě nevadí, že vím, že třeba ta jejich představitelka, myslím, že se jmenuje Jane Geenová nebo Ginsová, tak měla být znát její jméno, teďka půjde, pojede se podívat do romského muzea, které je tedy v Brně, které vede Jana Horváthová a tak dále. Víte, je to určitě věc, která musí naštvat většinové obyvatelstvo, a navíc pro samotné Romy je to velice složité, protože pak se ti ostatní, kteří zde zůstávají, budou v postavení jiném, budou vlastně ..., averze určitá se na ně teda obrátí, kvůli vám budou tady víza, kvůli vám my jako český stát máme horší pověst a podobně. Je to současně taky ale negativní pro ty Romy samotné, protože odcházejí z nich bezesporu ti, kteří jsou nejvíce schopni, to znamená, dovedou si obstarat letenky, zařídit si všechny věci, vypůjčit si peníze a tak dále, pochopit celý ten systém. No, a vlastně jim odchází jejich elita. Je to jakési do jisté míry extentivní hospodářství s jejich elitou. Oni tady získají určité postavení, pořád lepší, ti nejubožejší z nich zde zůstanou a ti nejlepší odejdou, takže vlastně nikdy se nebo dlouhodobě se nebude zvyšovat celkově lepší image, obraz, který má veřejnost o právě romské populaci.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Já velice rád, paní doktorko, slyším, že postavení Romů a od vás tomu skutečně věřím, že je u nás nejlepší v těch postkomunistických zemích. Ono člověk, když zůstává pohledem v české, moravské a slezské kotlině, tak ten pocit nemá, protože skutečně v určitých romských komunitách je ta situace zoufalá, oni padají do dluhů, protože tam mají své vlastní mafie, které je vydírají.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Takzvané užírníky.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ano, takzvané užírníky. Jejich děti skutečně jsou často posílány automaticky do základních škol, dokážu si i představit, že řada českých úředníků se s nimi příliš nevybavuje, ani se mnou se často nevybavují, a to jsem bílý jak sníh. Nevím, pořád přemýšlím, jak by se z toho bludného kruhu dalo ven a nemyslím si, že by zatím někdo přišel s receptem.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já jsem stoupenec nevládních organizací, občanských iniciativ, a to je řešení i pro Romy. Podívejte se, třeba existuje organizace Romea. Výborná, je to tedy v Žitný ulici, jo, na podporu romských iniciativ. Jejich Khamoro, to je prostě světový už dneska pojem, a tady se to zde dělá. Slovo 21, který každoročně podporuje romské vysokoškoláky a vůbec je ..., dává jim zadarmo školení, aby se na vysoké školy dostali. Podle mě to jsou vynikající organizace tohle to. Já vím, že se o nich skoro teda neví, nebo se o nich nemluví a stále se zdůrazňují ty negativní věci. Víte, co bych udělala? Já bych těm starostům, kteří se snaží být populární tím, že třeba vystěhují určitou část znevýhodněných lidí do těch holobytů, a prosím vás, to nejsou jenom Romové, to jsou z většinové populace řada lidí taky, to je v každé společnosti, tak pak tyto lidi jejich další generaci reintegrovat zase /nesrozumitelné/ té společnosti je velice nákladné. Kdyby toto někdo spočítal místo různých pitomostí, které se dávají, na které se dělají výzkumy, tak tedy by se zjistilo, že se to nevyplatí, takže potom třeba starosta ať už to byl pan Čunek ve Vsetíně, nebo třeba pan, já nevím, ve Slaným, jak se jmenuje a další, co to město, tak by nebyl populárním, protože ti lidi by řekli: "Jo, dneska toto vyřešil, ale za pět, deset let budeme my tedy na to obrovsky doplácet."

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Platit.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To jsou obrovské problémy, protože buď ty lidi necháte na těch dávkách definitivně, a pak z nich uděláte prostě zátěž pro tu populaci, anebo tedy se pokusíte vytáhnout jejich děti z tohohle vlastně sociálního vyloučení a je to potom dvakrát problém. Já jsem to viděla v Holandsku. Tam, když se toto začalo dělat, tak tedy si vymysleli, že třeba takovouhle čtvrť nebo část těch baráků, že tam povede silnice, prostě město rozhodlo, že toto se musí vystěhovat. Ty lidi vystěhovali do různých pěkných domů, aby to nevytvářelo se takové centrum, které by se potom stalo nebezpečím pro ty ostatní.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Osm hodin padesát jedna minuta, Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha, stále socioložka, paní doktorka Jiřina Šiklová na návštěvě a zaujal ji pro dnešní pořad Jak to vidí krajanský festival. Je jich přece víc krajanských festivalů, čím vás zrovna zaujal ten, který začíná už zanedlouho, osmnáctého, tuším?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, počkejte, tenhle ten je zvláštní tím, že je teprve druhý a přijedou sem soubory z takových těch, které nejsou zde často.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ony přijedou sem, to nebude festival v zahraničí?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, ne.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Už tomu rozumím.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, přijedou soubory našich tedy krajanů teda z Ukrajiny, z Rumunska, z Moldavska a tak dále. Bohužel třeba z těch bohatých krajanů přijede jenom jeden z Texasu a jeden snad ze Slovenska, ale to už jako se tak jako nepovažuje za tak důležité. No, a bude tady asi dvě stě šedesát lidí. Organizuje to nevládní organizace Sedm paprsků a je to, myslím, velice dobré, protože za prvé budou zde, budou zde chodit v krojích, což je také hezká myšlenka, že najednou si ti naši lidé uvědomí, co to je, když člověk náleží k určité národnosti a je v cizině. Já neříkám pro nějaké hurá vlastenectví, ale přece jenom si uvědomit, že je-li člověk v minoritě, ano, v cizí zemi, takže ta vlast a muzika naše a třeba naše verše má pro něj větší význam, nežli si zatím uvědomuje.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Promiňte, že se tak usmívám pod vousy, kterých nemám, ale já jsem si jenom představil, jak ta pražská omladina půjde kolem těch krojovaných krajanů a řekne si: "Ježíšmarjá, zase nějaký Moraváci." Promiňte ten vulgarismus, ale jestlipak se v Praze potkají s nějakým češstvím, které oni tak usilovně pěstují za hranicemi?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je právě to, co je dobré zkusit, jo, a je to teprve podruhé, a dokonce bude se to celé odehrávat v Martinickém paláci na Hradě, to tedy jako osvícení naše radní povolili a dali to, myslím, k dispozici, já nevím, kdo to platí, no, tak já si myslím, že je to teda dobré. Praha 1 taky na to dává peníze, protože je to zase propagace města a ti lidé si uvědomují, že mladí lidé z těchto krajanů budou potom vědět, že se mohou na nás obracet.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Když se tak podívám na počet různých kulturních akcí, festivalů, které se každý rok v Česku, samozřejmě mám tím na mysli všechny kraje této země, které se všude konají, tak vlastně mě to naplňuje jednak smutkem, že to nestihne, a jednak pocitem hrdosti na tuhle zemi, že skutečně v každém městečku, nejenom v Praze, se cosi zajímavého děje, to je přeci krásná zpráva.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je krásná zpráva, já to tady obdivuju. V létě teda jsem na několika takových setkáních byla a někde jsem tam něco mluvila, třeba v Havlíčkově Brodě, v Uherském Brodě, ale třeba vynikající výstava támhle v Polné, že jo, v synagoze skvělá, měla ji Fischerová, a tak dále, to jsou skvělé iniciativy a to město se tím nejen zviditelní, ale ti lidé začnou být hrdi na sebe sama. Tady v Praze se mnoho aktivit vlastně přejde, jsou jakoby anonymní, nebo někdo je organizuje. Tam se v nich a tím tedy se žije. Já se domnívám, že takovýhle teda ten patriotismus nebo lokální tedy vlastenectví je to nejcennější, co může člověk tedy pěstovat.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Socioložka, paní doktorka Jiřina Šiklová byla hostem tohoto Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Za pět minut už předáme slovo našim kolegům ze zpravodajství. Já vám moc děkuji, že jste tu byla, těším se na příští vaši přítomnost a hezký den. Na slyšenou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.