Tomáš Zima: Karel IV. se obklopoval chytřejšími lidmi, než byl on sám. Dnes je to přesně naopak!
V otázce vzdělávání byl Karel IV. pokrokovější než EU. Taky jeho ústava (Zlatá bula) platila skoro 500 let. Čím ještě by mohl inspirovat dnešní politiky?
„Řada myšlenek Karla IV. má co lidem říct i ve 21. století,“ myslí si rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle něj byl Karel IV. pokorným a zbožným zastáncem pravdy. I když bojoval ve válkách, brzy pochopil, že mečem dokáže méně než slovem a diplomacií (a vytvářením koalic).
„Současné elity a politici by si z jeho odkazu měli vzít pár vět: je třeba tvořit než bourat, naslouchat než překřikovat a hledět na blaho společnosti než na svůj krátkodobý cíl a úspěch.“ Pokrokový panovník měl čich na lidi. Obklopoval se chytřejšími, než byl on sám. „Dnes je to přesně naopak. Jen moudřejší vás ale mohou nějak obohatit!“
Jeho ústava platila staletí
Karlova Zlatá bula z roku 1356 byla hlavním ústavním zákonem Svaté říše římské až do roku 1806. „Je doslova neuvěřitelné, že v době, kdy se celá Evropa proměňovala, platila jeho bula nakonec několik století.“ Když zase zakládal Univerzitu Karlovu, inspiroval se v Sorboně nebo Oxfordu.
Zakládací listinu, se kterou ještě předtím musel souhlasit papež Kliment, vydal 7. dubna 1348. „Univerzity tehdejšího světa byly velmi otevřené. Čile probíhala vzájemná výměna studentů i profesorů. Také měli stejná práva a privilegia. K tomu Evropská unie znovu dospěla až někdy před deseti lety.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.