Jak to vidí10. srpna  2017 v 08:30  

V Číně stojí kopie Prahy. Vltava se tam kříží s Dunajem. Na Karlův most už nedošlo

Na Statku čínsko-československého přátelství v Číně mají Pražské náměstí. Připomíná Prahu a projektanti nezapomněli ani na umělý kanál znázorňující Vltavu. - Foto:  Wendy, zdroj: Flickr,  CC BY-NC-ND 2.0

Na Statku čínsko-československého přátelství v Číně mají Pražské náměstí. Připomíná Prahu a projektanti nezapomněli ani na umělý kanál znázorňující Vltavu.Foto:  Wendy, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Několik domů připomínajících pražskou architekturu má skládat hold Česku a Slovensku za jejich pomoc Číně v 50. letech.

Statek nebo Farma čínsko-československého přátelství je městečko v okrese Cchang-čou v provincii Che-pej. „Je to soustava domů, malinká čtvrť stojící v polích, která má připomínat pražskou architekturu,“ vysvětluje sinolog Tomáš Jirsák. 

Hlavně atmosféra 

„Nejde o kopii. Je to pokus o určitou atmosféru, která se snad víceméně podařila. Dokonce tam měl být i projekt Karlova mostu, který se nakonec nezrealizoval.“ Na tzv. Pražském náměstí je ale dokonce vybudovaný umělý kanál znázorňující Vltavu, která se ovšem kříží s Dunajem. 

„Protože se nekamarádí jenom s Čechy, ale i se Slováky.“ Statek čínsko-československého přátelství totiž získal své zvláštní jméno proto, že v roce 1956 věnovalo tehdejší Československo Číně soubor zemědělské mechanizace, stovky strojů a různých zařízení. 

Falzifikát nebo projev úcty? 

„Tehdejší čínský premiér všechny tyto stroje umístil na jedno konkrétní místo v pustině, kde se budoval nový statek. Díky našim strojům začal statek velmi rychle prosperovat. Tamní obyvatelé jsou nám za to dodneška vděční. Ale upřímně.“ 

A právě projevem této vděčnosti a úcty je přenesení něčeho z obdivované země k sobě. „Nedělají to proto, že by to chtěli zfalšovat. Vyjadřují tím úctu a respekt k něčemu úžasnému. A zároveň je v tom snaha pokusit se být dobrý jako ten druhý. V Číně je napodobování mistrů i tradiční metoda výuky výtvarného umění,“ vysvětluje sinolog. 

Čínské kopie měst
V Číně stojí i přesná kopie rakouského městečka Hallstatt. „Slyšel jsem, že jim to oficiálně nebylo povoleno, a tak vyslali několik turistických výprav. Každý z turistů měl za úkol obcházet jednu budovu kolem dokola a nafotit jí. Ale třeba je to legenda.“

Materiál je špatný 

„Neustále dokola maluju jeden mistrův obraz a snažím se dosáhnout mistrovy dokonalosti. Byl bych rád, abychom to dokázali chápat alespoň částečně i z tohoto pohledu.“ Na druhou stranu i Jirsák připouští, že mu na Statku čínsko-československého přátelství něco vadí. 

„Bohužel tam hraje roli spíš tvarosloví. Materiálově jsem tam trochu trpěl. Šlo by to udělat za stejné peníze lépe,“ říká. „Není to bohužel navrhováno ani korigováno žádným českým architektem. Navrhovali to architekti z charbinské univerzity.“ 

Průmyslová zóna Čínčes 

Dnes je původní zemědělství na Statku čínsko-československého přátelství spíš na okraji. Později totiž na místě našli i ropu, došlo k rychlému rozvoji průmyslu. „Historický název tak zůstal, v mnoha dokumentech se ale označují za průmyslovou zónu. A protože je původní název dlouhý, zkracují to na Čínčes.“ 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace