Václav Cílek: Jaderná energetika představuje největší bezpečí za cenu nejmenších rizik při přijatelné ceně

14. červen 2018

Haldy radioaktivní hlušiny a měsíční krajina, která zůstává po těžbě uranu. Vyhořelý radioaktivní odpad, který bude potřeba opečovávat po dobu deseti tisíc let. Stárnoucí jaderné elektrárny a riziko trvale zamořených oblastí, jako jsou v Černobylu nebo Fukušimě. Navzdory tomu všemu zůstává zatím jaderná energetika nejlepším řešením energetických problémů budoucnosti.

„Pochopitelně všechno, co spotřebováváme, vytváří určité konflikty,“ říká Václav Cílek. „Pokud se bavíme o spalování uhlí nebo o fosilních palivech, bavíme se o oxidu uhličitém a klimatických změnách. Pokud se bavíme o jaderné energetice, bavíme se o jaderném odpadu. A pokud se budeme bavit o ropě, budeme se bavit o ropných válkách.“

Jako nejlepší pro budoucnost z toho podle Václava Cílka vychází jaderná energetika v kombinaci s alternativními zdroji. „Je to největší bezpečí za cenu nejmenších rizik při přijatelné ceně,“ shrnuje.

Energetická budoucnost Evropy

Zatím však energetický mix zůstane ještě na dlouhou dobu stejný. Evropa bude se zvědavostí sledovat, jak si v nadcházejících letech Německo poradí se změnou energetické politiky, pro kterou se rozhodlo před několika lety.

Václav Cílek

Do roku 2022 se chystá odstavit z provozu svoje jaderné elektrárny. Čtyřicet až padesát procent spotřeby energie by chtěli Němci pokrýt z alternativních zdrojů. K tomu se snaží vybudovat druhý velký plynovod z Ruska, aby měli zajištěný dostatek regulovatelných kapacit.

„Zároveň má na našem území klesnout výroba elektřiny z hnědého uhlí na třicet nebo čtyřicet procent. Energií bude tedy v Evropě méně než dřív a chybět budou i kapacity, kterými se toky energií regulují,“ předpovídá Václav Cílek.

autoři: Václav Cílek , zis , and
Spustit audio