Václav Cílek: Ještě nikdy jsme nestáli před tak obrovskou kůrovcovou kalamitou

26. duben 2018

Naše země začíná mít problémy nejen s padajícími mosty, ale taky s velkým zhoršením kvality lesů. Podle geologa začínáme platit za chyby z minulosti, ale i za naši národní povahu. Každý totiž chce jen brát, ale co nechá za sebou, ho už nezajímá.

„Zrovna včera jsem se vrátil z Francie a Německa a vidím ten rozdíl. Francouz se systémem spolupracuje, přitom se občas vzbouří. Němec je spolupracující občan. A my? V naší národní povaze je touha systém přechytračit, ať to stojí, co to stojí,“ říká Václav Cílek.

„Chceme jen vydělat peníze a rychle zbohatnou. Přitom ale naděláme dluhy, které už ale bude platit už někdo jiný. Důsledkem jsou padající mosty nebo katastrofa, která na nás čeká v českých lesích.“ Se silnou kritikou stavu lesního hospodářství totiž vystoupil náměstek ministra životního prostředí. O velké hrozbě kalamity prý od roku 2008 jen mluvíme.

Kůrovec je všude. Skoro

Podle Cílka ale máme na kůrovcovou kalamitu „zaděláno“ už od roku 2003. „Zvýšení poškození lesů se týká 40−70 % ploch. Táhne se to od půlky Českého lesa, přes Šumavu, střední Čechy, přes jižní polovinu Českomoravské vysočiny a končí to v Jeseníkách. Ještě nikdy jsme nestáli před tak rozsáhlou kůrovcovou kalamitou.“

Pokud je nezničí kůrovec

Stačí prý i jen jeden suchý roky a může dojít k problémům, se kterými si nebudeme vědět rady. „Spadnou ceny dřeva, a co se vytěží, bude hodně nekvalitní. Pokud třeba Polabí přijde o půlku hektaru, moc se toho nestane. Ale když půjde k zemi celá Českomoravská vysočina, to je už jiná. Taky můžeme být konfrontováni s ekologickým smutkem. Je to terminus technicus pro zničenou krajinu, kde se vám dobře nežije.“

Snaha obnovit odlesněné plochy může narazit na další problémy. Třeba s narušenou hydrologií půdy, kde se nové sazeničky nemají šanci uchytit. Dluh lesa se pak přesune na několik dalších desetiletí. „Sklízíme tady plody něčeho, co se zanedbalo v roce 1930, 1950 a i v posledních desetiletích. Možná, že leccos v této zemi dokážeme přechytračit, ale přírodní zákony určitě ne.“

Libeňský most je jen příklad

Podle Cílka je to hodně podobné, jako s padajícími mosty v Česku. Každá obec, město nebo kraj si musí nechat vypracovat nejlíp veřejnou studii, kde zjistí svá nejslabší místa. Jestli to je kanalizace, čistírna odpadů, nebo most. „Jen tak vás pak přece nemůže překvapit ani stav Libeňského mostu.“

Libeňský most

Právě dnes má totiž magistrát rozhodnout, jestli půjde páteřní pražský most k zemi, nebo se opraví. „My jsme se probrali, až když se Libeňák začal rozpadat. Najednou není čas na pořádnou veřejnou soutěž, hledají se peníze ve zvláštních fondech a situace je kritická,“ zlobí se geolog.

Aktualizováno: Pražské zastupitelstvo nakonec po bouřlivé diskusi neschválilo svůj program jednání. O Libeňském mostě se tak bude znovu jednat (asi) za 14 dní.

autoři: lup , Václav Cílek , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.