Václav Cílek: Nedělní vichřice? Jsme v mírné kotlině. Tady se nic neděje
Bude podobných výkyvů počasí přibývat? Kdy je můžeme příště očekávat?
„My jsme v té mírné české kotlině. Tady se v podstatě neděje skoro nic. Vítr dosáhl běžně rychlosti 100–120 km/h, v extrému 180. Na Floridě a v Karibiku to bylo třeba 260 km/h. To by tady lehly celé stromy. Jsme prostě chráněná oblast uprostřed kontinentu,“ říká Václav Cílek.
Na pobřeží Německa bych se bál
Zatímco sever ČR ovlivňuje arktická zóna, která podle dlouhodobé předpovědi přinese deště a silnější větry, jih je pod vlivem mediteránní zóny, která přináší výrazně teplejší klima, vlny veder a vysušování. Hranice ale není ostrá. Je pohyblivá. Co z toho vyplývá?
„Být na pobřeží Německa, Francie, Anglie, Irska, tak bych se bál. Prognóza je tam velmi nepříjemná,“ upozorňuje geolog. Jak to ovlivní nás? „Část dešťů a silných větrů se rozeběhne přes polské a německé nížiny a zarazí se o Krušné hory. Některé ale pochopitelně přeletí a přinesou srážky. To znamená, že jednoznačná perspektiva je čas od času silnější vichřice s nárazovým větrem.“
Zasáhly nás hurikány z USA
„Většina tropických bouří zeslábne mezi Floridou a New Yorkem a otočí se přes Atlantický oceán a běží jako silný vítr na Británii a pak to dospěje i k nám. To, co se děje v Mexickém zálivu, nás s nějakým zpožděním taky ovlivňuje. Když jsou na Jamajce hurikány, můžou na podzim padat smrky v Krušných horách,“ popisuje Cílek.
„Někdy se taky ale tyhle bouře stočí směrem na New York. U velkých bouří typu Sandy s pravděpodobností jednou za 700 let. Některé studie ale říkají, že teď může taková bouře přijít nad New York každých pět let. Takže se mluví o nové situaci velkých větrných kalamit a tras bouří.“ Čím to?
Může za to oteplení moře
„Buď můžete věřit na globální oteplování jako něco, co je lidmi způsobené, anebo se můžeme bavit o klimatické změně. Když to nechám v té neutrální rovině klimatické změny, je to tím, že planeta jako celek je teplejší. A to se právě projevuje zvýšenou teplotou oceánu.“ Co přesně to způsobuje?
„Způsobuje to větší odpařování vody. Na 1°C je to nějakých 6 %. Když je tedy teplota o 5°C vyšší, je v mracích podstatně víc vody. Větry pak jsou někdy silnější a doletí dál. Anebo změní směr a doletí jinam. A přinesou víc srážek, které mají tendenci v první chvíli být velmi intenzivní. Jako když vylejete kýbl s vodou.“
Související
-
Václav Cílek: Klimatický osud Česka leží za polárním kruhem....
Celou Evropu sevřel silný mráz, v posledních dnech umrzlo několik desítek lidí. Teploty pod nulou dělají radost snad jen lyžařům a milovníkům zimy. Geolog a filozof...
-
Vědec: Hurikány pojmenovali jako první vojáci. Buď po manželkách, nebo tchýních
Jak vzniká hurikán? Dá se odklonit? Jaké to je v oku tornáda? Tyhle otázky zkoumá Miloslav Müller, hydrometeorolog a vysokoškolský pedagog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka