Jak to vidí20. prosince  2017 v 08:30  

Václav Cílek: Podle vědců ubývá mraků. Stín bude čím dál vzácnější

Zejména v atlantské oblasti je mraků mnohem míň, upozorňuje Václav Cílek - Foto: Fotobanka Pixabay

Zejména v atlantské oblasti je mraků mnohem míň, upozorňuje Václav CílekFoto: Fotobanka Pixabay

Zachrání nás agrolesnictví a stromy? „Je rozdíl sedět pod stromem, nebo pod slunečníkem. Protože tím, jak odpařuje vodu, je strom něco jako tři klimatizace,“ říká geolog.

Tým vědců zkoumal rozložení mraků na satelitních snímcích z let 1983–2009. „Byla to velmi zdlouhavá a obtížná práce. A zjistili, že ze středních šířek a zejména v atlantské oblasti je mraků mnohem míň,“ upozorňuje geolog Václav Cílek. Dotýká se to i nás. 

„Znamená to, že slunce svítí víc, přispívá to maličko k letnímu oteplování. Subtropy se blíží maličko k nám na sever, to je ta jižní Morava. A zároveň dráhy bouří, které se víc držely na jihu, se posouvají na sever.“ Co z toho vyplývá? „Stín bude čím dál tím vzácnější,“ varuje Cílek 

 

Host: Václav Cílek. Témata: proč Kalifornii opakově pustoší požáry; fotka s umírajícím medvědem; co se děje s mraky; potenciál agrolesnictví u nás. Moderuje Zita Senková.

Vložit na svůj web

Nekácejte stromy! 

„Já jsem si hned vzpomněl na všechny starosty, jak se snažili vykácet listnaté stromy, aby nemuseli čistit chodníky a ulice. Jak se lidi lehkomyslně zbavili stromů, zejména těch listnatých, které stíní a chladí nejvíc. Stromy budeme potřebovat čím dál tím víc,“ myslí si geolog. 

„Když je léto a vlna veder s teplotami nad 30 stupňů, pod stromem je teplota o osm stupňů nižší. Je rozdíl sedět pod stromem nebo pod slunečníkem. Protože tím, jak odpařuje vodu, je strom něco jako tři klimatizace,“ vysvětluje. „Přinášejí s sebou rosu, to taky začíná být podstatné. Lépe zadržují sníh.“ 

Co trend zvrátí? 

Je trend nezvratný? „U klimatu nikdy nevíme. Klima je definováno jako průměrné stavy v počasí za dobu 30–35 let.“ Jde spíše o cyklický jev. „Všechno na světě je cyklické, založené na sinusoidě.“ S tím počítají i staronové evropské způsoby agrolesnictví. Co to vůbec je? 

„Je to něco velmi prastarého, co se dodnes praktikuje zejména ve středozemní oblasti. Jsou to ty olivové háje a pod nimi se pasoucí zvířata. Anebo si představte paseku v Beskydech. Jsou tam švestky, pod nimi tráva a na ní se pasou ovečky. Anebo místo trávy tam máte políčko z brambor.“ 

osamělý strom - Foto: Fotobanka Pixabay

Zatím jen malá alternativa 

Zemědělec pak vlastně využívá toho, že zvířata vypásají zem. A nad tím jsou vysoké kmeny ovocných stromů nebo stromů na palivo. „V agrolesnictví se jedná o pečlivé sladění zemědělských plodin, množství zvířat a stromů, ať už na dříví nebo na ovoce, na jednom pozemku.“ 

Zatím je to možné jen na malých plochách, jen jako alternativa. Zhruba na 10 % produkce. „V zemědělství dnes velké podniky vyrábějí víc než 90 % produkce. Mají nejsilnější lobbisty, nejsilnější snahy o monopolizaci,“ uzavírá Václav Cílek. 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Nejčtenější

Jiří Hájíček: Selský baroko (1/10)

První díl volné venkovské trilogie morálního neklidu. Poslouchejte až do pondělí 23. dubna 2018.

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace