Václav Cílek: Za dva dny tady napršelo tolik, co jindy za měsíc. Voda ale odtekla, protože jsme vyhubili žížaly
Půlku Česka zaměstnal vydatný déšť. Naproti tomu na Moravě nespadla ani kapka. Je to už projev extrémního počasí?
„Šetřil bych slovem extrémní. To, co jsme zažili, byl jen slabší odvar. Čekám víc,“ říká Václav Cílek. Nejzajímavější podle geologa ale je, že za asi 20 h tady spadlo tolik vody, co jinak naprší za celý měsíc. Na vlastní oči jste mohli pozorovat, jak na tak silný déšť reagují jednotlivé povrchy.
Problémů je hned několik
„Nejlíp je na tom tráva, která vodu vsakovala. Ale už z písčitých povrchů kupodivu silně stékala. Výsledkem bude sucho, protože nám většina vody odteče.“ Podle Cílka za celkovou proměnu krajiny může hned několik faktorů.
Roční úhrny srážek jsou u nás stále stejné. Prší ale jindy a jinak. Podzemní zásobníky vody nejsou doplňovány pomalu tajícím sněhem, jak jsme byli až dosud zvyklí. Chybí tu pomalé „zahradnické“ deště. A taky jsme si skoro vyhubili žížaly.
Nehubte žížaly!
„Tvrdím, že žížala je největší přítel člověka-zemědělce!“ Půdě pomáhá už jen samotnou svou existencí. Dělá makropóry, klidně až 40 cm pod povrchem, které napomáhají vsakování vody až o 20 %. Dělá nám přirozenou drenáž.
„Když se pak živí půdním edafonem, nechává za sebou pelety. Taková žížalí hovínka jsou úžasnou jemnozrnnou směsí organické hmoty, která skvěle saje vodu. Takže, pokud si herbicidy vyhubíme půlku půdní fauny, nemůžeme se divit, že voda pouze steče.“
Kalifornská inspirace
Suché oblasti tak v budoucnu budou mít podle Cílka vody ještě míň. V některých částech republiky bude velký problém. Jak z toho ven, můžete vidět třeba v Kalifornii, kde mají proti nám poloviční roční srážkové průměry.
„I tak tam dokázali mít docela slušné zemědělství a zelené zahrady a trávníky. Zásadou je chytat vodu nahoře. Mám-li dům, tak ze střechy. V krajině nad prameny. Jsou tam všude nejrůznější krajinné terasy, kamenné mulče, protáhlé půlměsícové terasování půdy ve tvaru bumerangu. To jsou i pro nás snadno realizovatelná řešení, jak v krajině vodu skvěle zadržet.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
