Václav Cílek: Zvraťte klimatické změny sami. A přestaňte chodit do aquacenter!

16. prosinec 2015

Před pár dny skončila v Paříži dlouho očekávaná konference o klimatu COP 21. Podle ekologa to ale byla hlavně politická záležitost, od které toho mnoho nečekal. Na druhou stranu ale zaznamenal pozitivní posun v chápání ekologických změn, které se na Zemi dnes dějí.

Politici 196 zemí světa se nakonec dohodli, že se má lidstvo v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech. Také by se mělo směřovat k zastavení růstu globální teploty, aby nejpozději kolem roku 2050 dosáhla optimálně hranici 1,5° C. A hlavně, aby nepřekročila dva stupně.

„Já od té konference osobně moc neočekával. Co mě opravdu ale mile překvapilo, jsou jednotlivci, firmy nebo města, která se sama od sebe rozhodla něco s oxidem uhličitým dělat,“ říká Václav Cílek. Chápe to jako jedinou možnost, jak negativní klimatické změny zvrátit. I dkyž je to běh na dlouhou trať.

Přijdou morální bouře?

„Nejdřív totiž v lidech musí vzniknout pocit viny. Až pak může dojít k velké transformaci myšlení.“ Lidé prý musí nejdřív projít několika morálními bouřemi. Tou první je uvědomění si, že svým konáním ohrožujeme práva našich potomků. Tím druhým jsou globální dopady našeho jednání.

Čtěte také

Tedy že třeba v Číně znečistíte ovzduší a někdo jinde na světě na to doplácí. Další morální vinou je pak zánik živočišných druhů a ekosystémů. „Může to trvat hodně dlouho. Taky k tomu ale nemusí dojít nikdy. Ale lidé si musí uvědomit, že se s tím počasím opravdu něco děje. Jen tak dojde ke změně myšlení.“


Víte, že...
- největším dovozcem uhlí je miliardová Čína?
- Německo, které se tak pyšní svou environmentální politikou, rok od roku vypouští stále víc oxidu uhličitého?

Víme, co dělat. Ale taky víme, že to nejde

V praxi by to znamenalo, že třeba lidé přestanou navštěvovat aquacentra (protože stojí hodně energie). Když se zavřou, budou se lidé úplně jinde mít alespoň o trochu lépe. Další možností je omezení nesmírně drahé a neekologické letecké dopravy. I když je jasné, že všechno, co je třeba udělat, dělat nejde.

Nejde udržet lidskou populaci na nějaké konkrétní početní úrovni. „Co se ale dělat dá, pomalu, ale dlouhodobě? Třeba péčovat o půdu tak, aby pojala víc organického uhlíku. Taky se postupně dá změnit energetika jednotlivých zemí.“


Víte o tom, že mezi nové technologie výroby energie patří IGas? Jde o specifický druh syntetického plynu, který se vyrábí z oxidu uhlíku a vodíku. Jeho výroba navíc může fungovat v nějakém víceméně uzavřeném cyklu.

Sytý hladovému nevěří

Alternativních zdrojů energie je dnes spousta. Zatím jsou ale hodně drahé. „A země jsou většinou zadlužené a sahají k nejlevnější energii – uhlí.“ Lidé na Západě navíc podle Cílka „nevidí za vlastní humna“. Pokud lidé ve světě nemají co jíst, změna energetické politiky je asi netrápí.

Václav Cílek se ale v posledních dnech vydal do Haliče, kde byl v jedné z nejstarších dílen pro výrobu zvonů. Nechal se pohltit jejich magií. Můžete i vy. Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: lup , Václav Cílek , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.