Václav Malý: Gustáv Husák byl člověk mocichtivý, který se nikdy neomluvil za zvěrstva normalizace

2. březen 2018

Proč si pořád připomínat, co se stalo před 70 lety v Únoru 1948? Jakou roli v něm hrál osmý československý prezident Gustáv Husák?

„Gustáv Husák vydržel mučení v komunistických vězeních. Budiž mu ke cti, že nikdy neodvolal a zůstal komunistou až do smrti,“ myslí si světící biskup pražský Václav Malý. Prý to ale neznamená, že s jeho životním postojem souhlasí.

Biskupův postoj vychází z vlastních zkušeností života v totalitě, ale i z nové knihy Michala Macháčka. Historik devět let pátral v dosud v neznámých pramenech českých, slovenských a ruských archivů. „Stále ale nic nevíme o jeho dvou synech nebo manželkách. Zdá se, že neměl ani přátele.“

Nikdy se neomluvil

„Nechci Husáka démonizovat, ale ukázat, že je typickým představitelem doby, která se promítala i do osobních vztahů. Byl to člověk mocichtivý, který ani po roce 1990 neučinil pokání. Nikdy neřekl, že se cítí spoluzodpovědný za špatnosti komunistické éry, nikdy se ani nezastal svých kamarádů.“

Právě na životě muže, který se po vykonstruovaném procesu s „buržoazními nacionalisty“ dostal v 50. letech do vězení a pak po roce 1969 na Hrad, je prý vidět složitost poúnorové doby. Biskup Malý znal Husákova kamaráda Milana Hýbala, pozdějšího chartistu. „Jásal, když byl Husák v dubnu 1969 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. Nečekal úplné udušení Pražského jara. Jeho kamarád Husák ho ale nechal zavřít na dlouhé čtyři roky.“

Ve vězení mu pomáhali kněží

V roce 1954 dostal Gustáv Husák doživotí (za velezradu, sabotáž a vyzvědačství). V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta Antonína Novotného propuštěn a o tři roky později i plně rehabilitován. Malý mluvil i s kněžími, kteří poznali Husáka ve vězení.

Leonid Brežněv a Gustáv Husák

„Vždy prý vystupoval jako nevinný a svou vinu nepřiznal. Taky se izoloval od spoluvězňů a pomoc přijímal pouze od katolických kněží. To asi nejde dvakrát dohromady s jinak přesvědčeným komunistou. Nekomunističtí vězni měli na Husáka velkou pifku a taky byl od nich několikrát zmlácený.“

Bílá místa historie

Podle Malého bílá místa normalizace pořád nikdo pořádně nerozkryl. „I v Macháčkově knize se dozvíte, že na Husákově straně stál Lubomír Štrougal, se kterým bojoval proti Vasilu Biľakovi nebo Aloisi Indrovi. Chybí mi řádné vyrovnání s minulostí,“ dodává.

autoři: lup , Václav Malý , zis
Spustit audio

Související