Podle Jana Koukala mají strach z Temelína hlavně rakouští politici

Co obnáší práce diplomata v této sousední zemi? „My máme specifické postavení, protože v Rakousku byla vždy silná česká menšina a diplomat je její nedílnou součástí. Máme tam např. školu, která bude slavit 140. výročí založení, pořádáme koncerty, filmové projekce a další kulturní akce. V létě nemáme žádné prázdniny. Stále se připravují nějaké návštěvy či pracovní setkání. Já si v tomto období ani neberu dovolenou.“

Temelín a Japonsko
Jaká témata v současnosti hlavně řeší? „Je to dostavba Temelína. Protiatomový pohled v Rakousku stále převládá a my k dostavbě potřebujeme vyjádření sousedů. Je pro nás důležité, aby Rakušané pochopili naše energetické potřeby.“ Když Jan Koukal nastupoval do funkce velvyslance, byly ještě blokády na hranicích. „Bylo to nepříjemné. Teď už Temelín není na první, ale na osmé stránce bulvárního tisku a já doufám, že to vnímání se změnilo snad i naší zásluhou.“ Nebýt zemětřesení v Japonsku, byla by prý dnes situace ještě klidnější. Havárie atomové elektrárny ve Fukušimě ale způsobila, že Jan Koukal musí chodit dál do televize a vysvětlovat rakouské veřejnosti spoustu věcí. „Objíždíme města blízko hranic, takže místní aktivisty znám skoro osobně. Jsem přesvědčen, že větší strach z Temelína mají spíš rakouští politici, než veřejnost.“

Jaderná elektrárna Temelín|foto: Filip Jandourek

Vědec má v diplomacii výhodu
Jan Koukal mluví německy, ale také jinými jazyky. „Velvyslanecký život se odehrává nejen v němčině. Nezbytná je angličtina, protože ve Vídni jsou mezinárodní instituce, ve kterých je jednacím jazykem právě tato řeč. Já mám ale ještě jednu velkou výhodu: původním povoláním jsem fyzik, takže když jednáme o Temelínu, moje slova jsou braná vážně.“ Nebýt diplomatické práce, Jan Koukal by prý byl vědcem zůstal, protože, jak řekl, ve vědě je hodně pravdy. „Udržovat krok se současným vývojem je ale těžké. Čtu si různé odborné články a knihy, ale musel bych se tomu věnovat soustavně, ne jen ve volných chvílích. To už je zkrátka pryč.“

Současnost lepší, než minulost
Vztahy mezi námi a Rakouskem se od pádu tzv. železné opony, podle Jana Koukala, hodně změnily. Prý jsme si rozhodně polepšili. „Doba na začátku 90. let byl těžká, protože jsme měli propastné rozdíly v životní úrovni. Pravdou je, že v krádežích jsme byli v první desítce na pomyslném žebříčku.“ To už je ale minulostí. Dnes do Rakouska jezdí každoročně 2 miliony českých turistů za rok. To jsou ti, kteří stráví alespoň jednu noc v hotelu. „Musím ale říct, že na Čechy se dnes rakouská společnost dívá už mnohem pozitivněji,“ řekl Jan Koukal.

Vídeňská státní opera|foto: Marie Poláková

Více se dozvíte z rozhovoru s moderátorkou Marií Retkovou.