3 500 pražských seniorů je fit díky Davidu Hufovi

19. listopad 2012

Naším dnešním (19. listopadu) hostem byl někdejší mistr světa v aerobiku a trenér fitness David Huf.

David Huf se narodil v Opavě, a to do ryze sportovní rodiny. Pro jeho babičku, dědečka i rodiče pak bylo zásadní plavání. „Hodili mě do bazénu a já prý pomalu uměl dřív plavat než chodit. Pak mě ale bohužel zradilo zdraví. Asi mi neseděla chlorovaná voda, moje oči i uši trpěly a pak doktor uznal, že z tohohle Hufa plavec nebude.“ Na výběrové sportovní škole v Opavě pak dostal výborný základ pohybových dovedností, a to v atletice, míčových hrách, lyžování i gymnastice. Z toho všeho prý těží dodnes. „Co se aerobicu týče, koukali tam na mě jak z jara, co jsem se zbláznil a na co jsem se to dal. Pak jsem šel studovat tělocvik na vysokou školu a v rámci studií jsem měl povinně tzv. aerobní skupinové cvičení. Musel jsem absolvovat seminář, zkrátka chodit jeden semestr mezi holky cvičit na hudbu. Z tohoto úhlu pohledu jsme to se spolužáky brali jako fajn záležitost.“

Sportovní aerobic

Tehdější vysokoškolská tělocvikářka kdysi vybrala chlapce, kteří měli univerzitu ve sportovním aerobicu zastupovat. David Huf byl mezi nimi a chopil se oné příslovečné „hozené rukavice“. „Začali jsme různě poskakovat a zkoušet ty šílené cviky, protože, když jsme se do toho trošku dostali a ukázali nám videa ze světových soutěží, tak jsme zjistili, že to není jen tak a že bude potřeba začít dělat něco nového. To byl asi moment, který nás do toho všechny nenápadně vtáhl.“ Věci posléze nabraly rychlý spád. Sportovec se dostal do Prahy, kde se začala tvořit skupinka okolo Olgy Šípkové, vybraných bývalých gymnastů a sportovních nadšenců. „Začal se trénovat cílený závodní aerobic. Když jsem do hlavního města nakonec jezdil několikrát měsíčně, řekl jsem si, proč se do něj úplně nepřesunu. A jsem tu už 20 let.“

David Huf

Cvičení pro dříve narozené

Jak se rozpohybovat ve vyšším věku? Záleží prý především na motivaci člověka. David Huf pohyb doporučuje všem, „protože vše živé se odehrává od pohybu buněk a buněčný pohyb je základ všeho živého.“ A jak máme začít, když se rozhodneme cvičit? Jedním z prvních kroků je práce s dechem. „Je úžasný při relaxaci. Zásadní je i celkově pro fyziognomii člověka, protože dech ovlivňuje spoustu svalových činností. Umět správně a ekonomicky dýchat je velmi důležité a dobré.“ Nadšenci se nemusejí zajímat jen o teorii, ale mohou si zacvičit přímo s Davidem Hufem. Ten totiž s Tomášem Chalupou, někdejším starostou Prahy 6 a dnešním ministrem, spustil v r. 2007 pilotní projekt bezplatného cvičení pro seniory. „Odezva byla dobrá, jinak by to už dávno nežilo. Dnes je rok 2012 a nám už v Praze cvičí asi 3 500 seniorů. K pohybu využíváme prostor různých parků, přes zimu jsme v domech dětí a mládeže.“ Od srpna 2012 celý projekt funguje v rámci občanského sdružení Buď Fit Seniore o.s.

Nordic walking

Nordic walking

Tento hit si během let oblíbil celý svět. Počátky nordic walkingu jsou skutečně spjaty se skandinávskými zeměmi, jak se David Huf rozpovídal. „Tradice běhu na lyžích je tam obrovská a lidé se snažili trénovat i na zimní sezónu. Využívali proto imitace pohybu běhu na lyžích, ze které se postupně stala chůze s hůlkami“ Jak dlouho se této aktivitě věnovat, aby měla nějaký efekt? „Dvacet minut je málo. Když se člověk se svými nordic walkingovými holemi vypraví do přírody, může jít hodiny. Aby to ale mělo nějaký minimální rámec a dopad na naše zdraví a pohodu, tak je 60 minut optimum. Tyto hole jsou u někoho jen otázkou bezpečnosti a jistoty, protože se o ně dá kvalitně opřít. Výborné jsou ale v tom, že dokáží perfektně zaměstnat horní část trupu, paží, ramen. Během rychlé chůze pracuje i druhá část těla a my se dostáváme do daleko větší intenzity zátěže a míry zapojení svalstva, čímž se ze severské chůze stává velmi zajímavý a perfektně fungující aerobní trénink.“ A jaké hole zvolit? „Důležité je, aby splňovaly možnost teleskopického nastavení. Pro turistické a rekreační účely musí paže svírat pravý úhel, když se drží rukojeť, a hrot hole by měl být zhruba na polovičce vnější strany chodidla.“

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.