Alena Koukalová: „Švýcaři stále používají selský rozum“

O Švýcarsku by se dalo říci, že je to země superlativ. Je na něm ale něco vysloveně negativního? „Pro mě to asi špatné není, ale někomu možná může připadat konzervativní. Systém, který tam funguje, skutečně vede k tomu, že např. extrémní návrhy nebo naprosto novátorské projekty nejsou schváleny nebo minimálně neprojdou prvním kolem. Někteří mladí lidé pak mají pocit, že tam pro ně není dost prostoru a odjíždějí do větších zemí. Velmi často se ale vracejí.“

Jak si udržet Švýcara?

O obyvatelích země helvétského kříže panuje řada klišé. Ta tvrdí, že jsou chladní, udržují si odstup a přítelem se stanou jen velmi zřídka. K tomu ale Alena Koukalová dodává: „Vybudovat si s nimi přátelský vztah nějakou dobu trvá, jsou to pak ale přátelé na celý život. Člověk je ovšem nesmí zklamat, nesmí nedodržet slovo. To, co si se Švýcarem večer domluví, třeba i v baru nebo odpoledne u kafe, to platí. Když to nesplní, navždy u nich ztrácí body.“

Vláda lidu

Je švýcarská demokracie zakořeněna v tamějších občanech jiným způsobem než v ostatních Evropanech? Na tuto otázku říká Alena Koukalová rozhodné „ano“. „Dnešní Švýcarsko se začalo rodit v roce 1291. Je to strašně dávno a za celou dobu tam nebyl nikdo, kdo by byl povýšen nad ostatní. Platí tam pravidlo kolegiality: První mezi rovnými. Není tam žádný ministerský předseda, prezident je ve funkci vždy jeden rok. Všichni se tam stále radí spolu. Takto nastavené to, myslím, nemá žádná jiná země v Evropě.“ A proč sídlí veškerá ministerstva s oběma komorami parlamentu a ostatními spolkovými úřady v jedné budově Bundeshausu v hlavním městě Bernu? „Kontrola z dola, tedy lidé, hlídají, aby z toho nebyla rozsáhlá administrativa. Oni totiž stále počítají. Řekla bych, že Švýcaři stále používají selský rozum, který jim říká, že to takhle stačí.“

Švýcarské jaro

Už 20 let uplynulo od okamžiku, kdy Švýcarsko v roce 1993 uznalo Českou republiku jako samostatný stát. Připomenout dobré a přátelské vztahy mezi oběma zeměmi chce multižánrový program „Švýcarské jaro,“ který se koná v březnu 2013 v Praze, vybraných regionech a městech. A na které akce v rámci tohoto projektu zve Alena Koukalová? „Určitě bychom neměli vynechat zahajovací koncert, který se koná 5. března ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Pod vedením dirigenta Kaspara Zehndera tam vystoupí brněnská filharmonie a celý program je zaměřen na Švýcarsko. Zazní tak díla jako např. Alpská symfonie či kousky složené speciálně pro toto vystoupení českými a švýcarskými skladateli. Koná se i řada dalších koncertů, z moderní hudby bych uvedla třeba Sophie Hunger.“ Co se výtvarného umění týče, láká nás jednatelka Švýcarské obchodní komory na výstavu obrazů Radoslava Kutry v Olomouci. Labužníci určitě neodmítnou pozvánku na farmářské trhy se švýcarskými produkty a sportuchtiví zase pobídku ke skupinovému nordic walkingu. „Událost nabídne i přednášky zaměřené na oblasti specifické pro Švýcarsko, týkající se demokracie, architektury, výstavby tunelu NEAT, což bude nejdelší železniční tunel na světě. Je tam zkrátka program pro každého, od dětí po dospělé.“