Host do domu9. dubna  2013 v 11:53  

"Nikdo z nás neumře zdravý," říká genetička Soňa Peková

Soňa Peková - Foto: Jan Sklenář

Soňa PekováFoto: Jan Sklenář

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici - Foto: Filip Jandourek

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocniciFoto: Filip Jandourek

Genetička pražské Laboratoře molekulární diagnostiky Soňa Peková byla hostem Dvojky v úterý 9. dubna.

Soňa Peková a Marie Retková - Foto: Jan Sklenář

Soňa Peková a Marie RetkováFoto: Jan Sklenář

Genetika, to slovo každý z nás slyšel minimálně ve školních lavicích. Jak se ale tento vědní obor vyvinul? „Jde o velký posun v čase. Dnes dobře víme, že základem je DNA (deoxyribonukleová kyselina), která je v jádře, v jistých případech i mimo jádro, buňky,“ říká genetička Soňa Peková.  

Existují "geny pro chytrost"? - Foto: Genome Management Information System/ORNL

Existují "geny pro chytrost"?Foto: Genome Management Information System/ORNL

Zázraky genetiky
Může se tak stát, že se např. nevidomým rodičům narodí zcela zdravé dítě? „Ano, je to vlastně malý zázrak. V posledních letech totiž již nemusíme čekat na přírodu, jestli bude potomek zdravý nebo ne. Máme nové technologie, které dokážou najít závadu na buňce a překonat tak přírodu.“
Podle Soni Pekové ale nejde o opravu závady buňky, ale o výběr té zdravé. „V tuto chvíli dokážeme najít mutaci, která konkrétní nemoc, kterou hledáme, způsobuje. Genetik tak prohlédne embryo, jestli mutaci nese nebo ne. A pak, protože jde o hledání in vitro, vybereme jen zdravá, resp. většinou jde o dvě embrya, a ty pak implantujeme mamince.“  

"Oprava" DNA?
Umí genetik vůbec chybnou DNA "opravit"? „Základní problém je v tom, že ač umíme zjistit vadný gen, přídně i opravit, ale neumíme jej vrátit zpět na správné místo. Dokážeme jej vrátit jen nešikovně, způsobíme tak větší škodu než užitek. Tj. umíme opravit, ale neumíme vložit na stejné, správné místo.“ 

Genetika - Foto:  PLoS Biology

GenetikaFoto:  PLoS Biology

Klonování?
Určitě mnohé napadne, jak je dnešní genetik daleko od klonování člověka. „V medicíně se klonování nevyužívá, klonovat můžeme pouze zvířata a rostliny. Legislativa nám to striktně nedovoluje. V Česku se neklonuje, dokážu si ale představit, že jsou země, kde se to zřejmě provádí. Ale musím dodat, že je to striktně zapovězeno.“
  

Jak to vypadá v praxi?
Genetika se věnuje také onkologicky nemocným. „Pomoci dokážeme hlavně při onemocnění krve, tedy zejména u leukémie. Výzkum krve je dnes hodně rozšířen, dokážeme najít a klasifikovat nádory, dokážeme zjistit reakci na léčbu. Molekulární biologie dokáže pomáhat i u jiných nádorů, než jsou ty v krvi. Ale umí hlavně nádor najít, neumí už pak, ze své podstaty, pomáhat tak, jako u leukémie.“ 

Za většinu nemocí si můžeme sami
A dovedou lékaři předpovědět, zda onemocníme některou nemocí? „Nikdo z nás neumře zdravý. To je více, než jasné, tedy kromě dětských nádorů. To je jiná kategorie. Předpovědět ale, na co zemřeme, neumíme. Naprostá většina nemocí totiž vzniká až v pozdějším věku, a to vlivem životního prostředí a hlavně životním stylem každého z nás. My většinou nevíme, proč se ten který nádor v těle rozběhne. Základem je ale to, že se lidské buňky během života stále dělí a může se stát, že během tohoto miliardového běhu nějakou chybu získá. A tak může vzniknout i závažné onemocnění.“
  

Více se dozvíte v rozhovoru s Mariií Retkovou. (Audio najdete v tomto článku.) 

Autor:  Věra Luptáková  (lup)
Pořad: Dopoledne s Dvojkou (archiv)  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 09:05  |  Délka pořadu: 120 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace