Švandovo divadlo vybudoval Daniel Hrbek na díře v zemi
Režisér a ředitel Švandova divadla v Praze Daniel Hrbek nám řekl, proč se rozhodl přenést Čapkův román Krakatit na divadelní prkna.
Jestli dokáže oslovit protiválečné téma i dnešního člověka, na to se ptala moderátorka Daniela Brůhová. Zajímala se mj. i o jeho práci se studenty DAMU a také o to, co obnáší šéfování divadla.
Znovuzrození divadla
Daniel Hrbek vede Švandovo divadlo od roku 1999, fakticky tedy od jeho započaté rekonstrukce. Právě na zmíněné rekonstrukci se tehdy podílel i David Vávra, vystupující architekt, který provozu divadla velmi dobře rozumí.
Se souborem a lidmi spolupracuje D. Hrbek od roku 2002, a to nejen z pozice ředitele, ale i režiséra: „Od herců, i od hostujících herců, mám potvrzeno, že se rekonstrukce povedla. Byla tehdy nevyhnutelná, protože předchozí Divadlo Labyrint zkrachovalo a majitel rozprodal vesměs veškerý majetek, takže zůstala pouze díra v zemi.“ Režisér usedl do ředitelského křesla velmi mladý. V roce 1999 mu bylo pouhých 28 let a jak sám prozradil, velkou inspirací pro něj byla osobnost zesnulého Petra Lébla, uměleckého šéfa Divadla Na Zábradlí.
Erotická velebáseň v próze
Název knihy Krakatit od Karla Čapka byl údajně inspirován výbuchem jedné z nejničivějších sopek světa Krakatoa. Právě touto knihou se nechal motivovat i D. Hrbek, který se aktuálně rozhodl převést román na divadelní prkna. Dočkala se premiéra také výbuchu, ovšem pozitivního? „Já myslím že ano, ale každý musí posoudit, jestli se mu to líbí nebo ne. O Karla Čapka je každopádně veliký zájem, všechny reprízy jsou vyprodané až do konce října. Osobně jsem to nečekal.“
Zajímavé může být, že román má prý více rovin, tedy nejen tu protiválečnou, kterou mu lidé často přisuzují. Více objasnil režisér slovy: „Dílo to je myslím nesourodé. Vznikalo dva roky v různých etapách a spisovatel se tím velmi trápil. Román má evidentně jasný závěr, ale stěžejních motivů je tam více. Dá se např. vnímat i jako erotická velebáseň v próze.“
Další podrobnosti naleznete v audio záznamu na začátku článku...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
