Čím méně iluzí v životě Zdeněk Mahler měl, tím pronikavěji viděl
V dopoledním magazínu jsme gratulovali k narozeninám výjimečnému muži, který je považován za jednoho z nejvzdělanějších lidí naší doby. A nadto si vše, co přečetl a zažil, pamatuje.
A zažil toho dost. Od 60. let je na volné noze jako prozaik, scénárista, dramatik, esejista a muzikolog. Podle jeho námětů vznikly filmy jako Božská Ema, Zabudnite na Mozarta, Svatba jako řemen a především spolupracoval na Formanově trháku Amadeus, který se stal už klasikou. Je to také jeden z mála lidí, který si už více než padesát let vede deník.
Času je dost, ale psát je stále těžší
Možná jste četli jeho knihy nebo znáte jeho hlas z rádia, a nebo jste viděli film podle scénáře, který napsal. Rozsah Zdeňka Mahlera je opravdu nevyhraněný. Jak je na tom tedy aktuálně s časem, stále píše? „Já mám času pořád dost. Míval jsem např. nakladatele, který porušoval obecné tvrzení o nedostatku času a zcela otevřeně přiznal, že 10 hodin ze dne prokecá. Vydával ovšem jak divý.“ Spisovatelská kondice už prý ale není co bývala. Sám autor ovšem upřesnil, že čím víc dovede, tím složitější je vytvořit něco, s čím by byl opravdu spokojen.
Bořitel mýtů
Už za minulého režimu proslul tím, že bořil iluze o naší minulosti. Vyvracel výmysly či historické omyly týkající se např. T. G. Masaryka, doby husitské nebo Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Bohužel se mu při jeho žurnalistické práci mnohdy stalo, že zbořil i řadu vlastních iluzí: „Několikrát v mém životě došlo k jistému rozčarovaní, až zhrzení. Víte, na druhou stranu, jak jsem byl zbavován iluzí, nevedlo to k tomu, že by má duše upadalo do nějakého zármutku. Naopak jsem viděl pronikavěji." Existuje ale mýtus, na který byl Z. Mahler krátký a nemohl nám ho prozatím vzít? Je jich prý celá řada a ještě nějakou dobu potrvá, než na ně bude společnost připravena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.