Miroslav Légl tvrdí, že přesolování je daleko závažnější problém než kouření

Ve své knize „Vaříme bez soli“ podává populární formou způsoby přípravy teplých pokrmů bez použití soli a solených polotovarů. Za svého života podnikl řadu cest po světě, při nichž se díky zálibě v kulinářském umění seznámil s mnoha způsoby stravování jiných národů.

Sodík je i v bonbónech!

Solí se u nás více, než je zdrávo? A jaké důsledky sebou nese „předávkování“ solí? Řádově každý člověk potřebuje přibližně půl kilogramu soli na rok, podle Světové zdravotnické organizace je maximum, které můžeme bez zdravotních následků ročně zkonzumovat, jedna zarovnaná lžička denně. Problémem ovšem zůstává, že existuje mnoho skrytých solí, které se do našeho organizmu dostávají, aniž bychom to mnohdy tušili: „Ve všech potravinách jsou sloučeniny sodíku, dokonce i v bonbónech. Děje se to proto, aby nám potraviny nejen chutnaly, ale i dlouho vydržely. My jsme ovšem na naprosté špice, co se týče jeho konzumace a pokud je kilogram a půl zdravotně nezávadné maximum, Češi spotřebují 6 kilogramů solných minerálů na osobu ročně.“ Na naše zdraví má tato hodnota pochopitelně zcela devastující účinky. V Německu se např. spotřebuje na člověka a den takřka o trojnásobek méně!

Miroslav Légl a Stanislava Lekešová|foto: Adam Kebrt

Pohodlnost a neinformovanost

Čím to tedy je, že si v solení tak libujeme? Podle M. Légla jde o kombinaci pohodlnosti a neinformovanosti: „U nás především vítězí cena potravin nad jejich kvalitou. Tento trend tady převažoval dlouhá léta, naštěstí už se začíná obracet. Když se podíváme do světa, je přesolování mnohdy bráno za závažnější problém, než např. kouření. Tady je ovšem klid a nikdo se tomuto problému nevěnuje.“ Zaměříme-li se více na celou biologickou říši, žádný jiný živočišný druh si nepřipravuje teplou stravu, kromě člověka. A také žádný jiný druh nenechává přípravu své potravy na druhých, což je prý největší kámen úrazu. Podle M. Légla nejde potravinářskému průmyslu o naše zdraví, pouze o cenu potravin, kterou se snaží tlačit co nejvíce dolů: „Osobně díky zdravotním problémům nesolím 3 roky a kupodivu jsem dospěl k závěru, že daleko lacinější je se stravovat z prvotních, dražších surovin, než z připravených a zdánlivě lacinějších polotovarů.“ Všechny podrobnosti, které M. Légl v rozhovoru uvedl, jsou pochopitelně rovněž obsaženy ve zmíněné knize s názvem "Vaříme bez soli".