Dominik Hašek: Brankář musí být bojovník, který to z mužstva zabalí jako poslední
Jak vzpomíná na slavné Nagano? Jak teď u televize prožívá okamžiky, kdy jde o zlato? Dopoledne před důležitým olympijský zápasem přišel Dominik Hašek odpovídat do vysílání Dvojky.
„Olympiád jsem já prožil víc,“ připomíná Dominik Hašek. „Ale z mojí kariéry samozřejmě bezkonkurenčně vyskočí to Nagano, protože to byl životní zážitek, na který člověk nikdy nemůže zapomenout.“
„Jako kluk jsem nikdy nebyl ten, který by chtěl dávat góly, ale vždycky jsem chtěl něco chytit. A asi ta zodpovědnost byla nějak ve mně,“ myslí si. „Být brankářem je obrovská zodpovědnost. A já se proto už asi narodil.“
Zodpovědnost je břemeno
„Když útočník dá nebo nedá gól, neděje se nic. Může to zkusit zase. Ale když brankář nechytí gól, je to definitivní. Zodpovědnost je břemeno. Ale je taky příjemná ve chvíli, když se vám něco podaří.“ Hokejový brankář musí být fyzicky, ale hlavně psychicky odolný.
Ví, že na něj spoléhají všichni spoluhráči i fandové a že na jeho výkonu záleží konečný výsledek zápasu. „Když se mu něco nepodaří, nesmí ho to skolit. Brankář musí být bojovník, který to z mužstva zabalí jako poslední.“
Aktuální olympiáda
Podle slavného brankáře na tom naši hokejisté na olympiádě nejsou zase tak špatně. Věří, že postoupíme. „Neměli čas na to, aby se sehráli, ale znají se. Myslím, že teď už budou úspěšnější. Šancí v předešlých zápasech měli hodně. Na druhou stranu, kdo nedá gól, nevyhraje.“
Olympiádu sleduje, ale bál se na jejím začátku tipovat, kolik medailí získáme. „Ptali se mě na to a já počítal s tím, že pět. A máme splněno, včetně zlata.“ Dají se ostatní zimní sporty srovnat s hokejem? „Je to kolektivní sport, a když tým netáhne za jeden provaz, nemá naději na úspěch.“
Jak odpovídal na dotazy posluchačů k dnešnímu zápasu? Co dál plánuje? To všechno uslyšíte ze zánamu v archivu iRadia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
