Pro historiky budeme negramotnou civilizací

Období baroka, rokoka nebo renesance si spojujeme s krásnými uměleckými díly. S čím si historici za 500 let budou spojovat naši dobu? „Bude pro ně temným obdobím. Záznamy na ručním papíře nebo pergamenu přežijí staletí. Elektronické záznamy, které po sobě necháváme, nepřežijí ani 20 let. A pokud přežijí, nebude je v budoucnu na čem přehrát. Takže pro ně budeme negramotná civilizace, kterou se nebudou zabývat historikové, ale archeologové, protože plasty přežijí spolehlivě. Je otázkou, jak si je budou interpretovat.“

Smrt doma byla hodnota

Dějiny se skládají nejen ze života králů, panovníků a významných bitev, ale taky z příběhů obyčejných lidí. Umíme si vůbec představit každodennost kolem roku 1700? „S předky bychom si dnes moc nerozuměli. Čeština by nám přišla divná, stejně jako řeč těla a gest. Vysoká porodnost a vysoká dětská úmrtnost spolu šly ruku v ruce. Když byla neúroda, byl hlad. Postihovaly je pohromy a epidemie. Lidi žili kratší dobu a hranice stáří byla jinde. Setkání se smrtí bylo časté a smrt doma byla hodnota, za kterou se tehdy lidi modlili.“

Vít Vlnas|foto: Adam Kebrt

Karel Škréta nezapadá do schématu

V období baroka žilo hodně významných a zajímavých postav. V souvislosti s přípravou jedné výstavy zaujal Víta Vlnase např. Karel Škréta: „Z jeho autoportrétů se ví, jak vypadal. A nutno říct, že dobře. Kromě toho, měl daleko k obrazu nepraktického, chudého a zasněného umělce. Byl to nejen geniální malíř, ale taky energický a pragmatický člověk, který se dokázal postarat o rodinný majetek. Nepochybně se dokázal opřít o významné patrony a byl úspěšný nejen umělecky, ale také společensky a ekonomicky. Už za svého života byl bohatý a uznávaný.“

Má každá generace "svou historii"? Co se dá dnes nového objevit na baroku? Existují historické paralely s dneškem? To všechno uslyšíte ze záznamu v archivu iRadia.