K2 mi otevřela oči, říká horolezec Jan Trávníček

10. září 2014

Zažil okamžiky, které zažije jen hrstka lidí na světě. Koukal se na planetu z výšky 8000 metrů. A to mu pomohlo utřídit si myšlenky. Alespoň to sám tvrdí.

Před pár týdny ho byly plná média. Společně s nejúspěšnějším českým horolezcem Radkem Jarošem se mu podařilo vylézt na vrchol hory K2.

Během expedice si Jan Trávníček prošel malou osobní změnou. „Stal se ze mě magor,“ říká s úsměvem. A rychle vysvětluje: „Dospěl jsem tam k sebepoznání a překopal jsem si životní hodnoty.“

Cesta jako změna života

„Uvědomil jsem si, že vrcholový sport je děsně sobecký. Omezuje to okolí kolem. Nehleděl jsem napravo nalevo. Zajímala mě pouze hora,“ uvědomuje si dnes Trávníček.

Čtěte také

„Měl jsem silnější vazby k horám a už to dál asi takhle nechci,“ říká. Hory ovšem miluje a ani na ně nechce zanevřít dočista. „Člověk si musí vážit domova,“ dodává.

Ještě po návratu ale musel absolvovat „povinné“ mediální tanečky. Spolu s Radkem Jarošem byli prostě všude. Panikou prý ale kvůli zvýšenému zájmu netrpí.

Jak říká, panika pro horolezce ani není vhodná. „Souvisí to se strachem, který paniku vyvolává. Strach je na laně jednoznačně nevhodný,“ říká úspěšný lezec. Mít respekt z hory, to je něco jiného. „Ale nesmí se to zlomit ve svazující strach,“ dodává.

Děs není to samé, co panika

I proto Trávníček panice zásadně nepropadá. A nebylo tomu jinak ani během výstupu na druhou nejvyšší horu světa. „Je pravda, že jsme během aklimatizace na hoře prožili několik těžkých okamžiků,“ říká.

Během výstupu potkala české lezce obrovská bouře. V ten moment byl Trávníček prý velmi vyděšený. „Tam si člověk uvědomí, že nesmí udělat žádnou chybu. Nebezpečí to bylo obrovské a museli jsme se soustředit na každý krok,“ popisuje pocity při větru o rychlosti 120 km/h.

Jakou nemocí si Trávníček prošel? Může horolezec nejíst maso? Jaký má vztah s Radkem Jarošem? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: Martina Kociánová , jra
Spustit audio