Loď Estonia se potopila po výbuchu. O vyšetřování ale nikdo nestojí, tvrdí potápěč Jindřich Böhm

5. říjen 2015

Jindřich Böhm patří ke světové špičce vrakového potápění. Potápěl se za polárním kruhem a dvakrát sestoupil k trajektu Estonia, aby dokázal, že oficiální zpráva lže. Viděl i loď Wilhelm Gustloff, při které zahynulo nejvíc lidí v historii mořeplavby.

V roce 1994 se v Baltském moři potopil trajekt Estonia. Mezinárodní komise určila jako příčinu chybu v konstrukci lodi. Řada konstruktérů ale tvrdila, že to tak být nemohlo.

Tajný vojenský materiál

„Bylo kolem ní tolik povyku a záhad, že jsme si řekli, že to chceme vědět.“ Jindřich Böhm se k vraku potopil a na základě toho, co viděl, tvrdí, že se jednalo o výbuch. „Na nákladové rampě jsme objevili rozsáhlé poškození a díry, které byly na první pohled od výbuchu.“

S kolegy odebrali vzorky. Ty potvrzují domněnku, že Estonia převážela vojenský materiál. Podezření umocňuje fakt, že tamní vláda se pokusila zalít vrak betonem. „Nikdo netouží po vyšetřování,“ konstatuje Böhm. Na českého potápěče byl následně ve Švédsku vydán zatykač pro porušení zákona.

Horší než Titanic

Wilhelm Gustloff byla německá osobní loď, které byla v roce 1945 torpédovaná sovětskou ponorkou. O život přišlo tehdy 9000 cestujících a členů posádky (na Titaniku to bylo asi 1500). Přesto se o něm tolik neví. Jaké jsou pocity potápěče?

„Když je ta historie takhle vzdálená, tak už ty emoce nejsou až tak silný“, připouští. Emotivní pro něj ale bylo nedávné setkání s lidmi, kteří tuto havárii přežili. „Nejmladšímu bylo 78 let a nejstaršímu 91.“ Jak říká, všichni, kdo to přežili, mají jedno společné: umí se v životě radovat z maličkostí.

Láska na první pohled

Sportovní hloubka mu přestala stačit ve chvíli, kdy se v Chorvatsku poprvé potopil k vraku lodi. „Ten první vrak mě uchvátil. Tam přišla ta zvědavost, která mě hnala kupředu.“ Chtěl objevit něco, co nikdo před ním neobjevil. A mockrát se mu to povedlo.

Jindřich Böhm

Kupte si vrak!

Člověk si může vrak i koupit, pokud nemá nějakou historickou cenu. „Prodají vám ho jako hromadu šrotu.“ Věci, vyzdvižené z vraků, se obvykle dají koupit na černém trhu nebo v bazarech za velké peníze.

„Takže jednak je to ten mamon a pro někoho sběratelská vášeň.“ Podle Jindřicha Böhma by to ale nemělo být primárním cílem. „Já tam chodím pro ty příběhy.“

Jak se hledá sen

Vraky, ke kterým se chce potopit, si vybírá ve své databázi. A taky má své favority. „Postupně se snažím si ty sny plnit.“ Kromě toho pracuje taky na zakázku. „Dost často to jsou televize, které natáčí dokumenty. Potom to jsou vlastní sny. Někam jedu, protože chci. Bez sponzorů.“

Když je vrak zaměřen, souřadnice bývají obvykle dost nepřesné. „Když víme lokalitu, přijde mravenčí práce: sonarem hledat anomálie na dně.“ Druhým cenným zdrojem jsou pro potápěče rybáři, kteří vědí, kde se jim pravidelně trhají sítě. „Ti nám dávají souřadnice docela přesně.“

Na čem spolupracuje se světově uznávaným vrakovýcm potápěčem Mario Weidnerem? K jakému vraku se chystá potopit? Jak vypadá výbava vrakových potápěčů? Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: eh , Martina Kociánová
Spustit audio