Marta Töpferová: Zůstat u hudby, která přináší blahodárnější život

2. prosinec 2015

Jako malá emigrovala s maminkou do Ameriky. Bez otce, herce Tomáše Töpfera. Útočištěm a jistotou v daleké zemi se jí stala hudba. Dnes žije zase v Čechách. A zpívá po celém světě.

Marta Töpferová odešla v roce 1987 (v 11 letech) do USA. Jen s maminkou. „Od dětství jsme ale docela kočovali. Rodiče měli po DAMU první angažmá v Ostravě. Pak přešli do Činoherního studia v Ústí nad Labem a až pak zase do Prahy.“ Při emigraci tak nejhorší bylo, že doma v Čechách nechaly tatínka, herce Tomáše Töpfera.

Hudba, jediné útočiště

Během emigrace našla útočiště v hudbě. I když se ocitla v Seattlu v době Nirvany Kurta Cobaina, sama poslouchala jinou muziku. „Jimiho Hendrixe, Cream nebo Perry Smith. Led Zeppelin, samozřejmě. Ale když jsem přičuchla k tomu, jak tihleti rockeři žijou… Už v 25 hrozí předávkování,“ vzpomíná a směje se.

„Držela jsem se zpátky. Už tak pro mě ten skok do Ameriky a ještě život bez otce tam byl docela divokej. Radši jsem zůstala u hudby, která přináší i trošku blahodárnější život.“ Už ve škole pro emigranty jí totiž přitahovala hispánská komunita.

Marta Töpferová a Tereza Stýblová

Milovaná hispánská komunita

„Oni velice žijou hudbou. Často doma zpívají, hrajou. To mě na tom nejvíc přitahovalo.“Její nejlepší kamarádkou se stala Mexičanka. A měla prý i veliké štěstí na muzikanty, které potkala. Podobně v New Yorku, kam se přestěhovala.

„New York je velice hispánské město. Tam opravdu působí přes tři miliony španělsky mluvících lidí. Tam jsou stanice rádií ve španělštině a veliká komunita hudebníků a kapel. Pokud se člověk zajímá o venezuelskou nebo kolumbijskou hudbu, tak tam má možnost studovat s těma nejlepšíma.“

Inspirativní Podkrkonoší

S tatínkem se potkala až po 5 letech. „Když jsme poprvé přijeli do Prahy, tak jsme se okamžitě s tatínkem setkali. Bylo to velmi emotivní. Nikdo z nás nebyl schopen nic moc říct.“ Od roku 2013 ale žije trvale v Čechách. Usadila se v Podkrkonoší.

„Je to velká změna oproti New Yorku. Že nekoukám na žádnou protější budovu, ale koukám na stráň, kde se pasou ovce, a jsem u řeky Labe. Je to velice inspirativní prostředí.“ Rodinu zatím neplánuje: na prvním místě je u ní pořád hudba. Těší se, že v zimě bude mít zase čas na psaní, komponování.

Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: Tereza Stýblová , rota
Spustit audio