Textařina? Po půl století by se ji naučil i kokršpaněl, tvrdí Michael Prostějovský
Textařina je tvrdé řemeslo. V téhle profesi máte mozoly na mozku i na zadku. To říká známý muzikálový libretista, dramaturg a taky rozhlasák Michael Prostějovský.
„Moje česká muzikálová identita začala v Českém rozhlase v roce 1990 pořadem Muzikál expres, který se vysílá už 28 let. Pro mě je to pořád velká výzva, protože ten pořad se za ta léta posunul. Tenkrát jsme seznamovali posluchače s tím, co bylo v zahraničí obecně známé a tady bylo nové,“ vzpomíná.
„Lidi dnes vědí, co je muzikál, a mají fůru informací, takže jdeme do hloubky. Máme aktuality, jsme zvaní na premiéry do zahraničí. Je to krásná výzva a závazek. Pořád nás to baví,“ ujišťuje za sebe, ale i za svého kolegu a spolumoderátora Pavla Bára.
Práce je smyslem života
Michael Prostějovský ale především muzikály textuje. „Jednou se mě někdo ptal, jak si vychutnávám pocit, že překládám muzikály těch nejlepších světových libretistů. Já si nic nevychutnávám, já u toho trpím! Šest měsíců jsem zavřený sám s původní hudbou a nikdo mi nepomůže,“ lomí rukama.
„Mě to baví až na těch zkouškách, protože muzikál je týmová práce. Když napíšete libreto, začne to žít až na jevišti.“ To, že umí zacházet se slovy, považuje za dar, ale i za něco, co by měl umět každý. „Mě překvapí, že to ostatní neumí zas až tak dobře. Mně připadá, že je to samozřejmost. Na druhé straně po 50 letech říkám, že se to naučí každej kokršpaněl.“
Mezigenerační pohled
Když se propojí generace, je to ideální stav. „Ti mladí, i když jsou nezkušení, tak mají úplně jiný pohled na věc, který nás nenapadne. Když dojde k dialogu, tak je to jen ku prospěchu věci,“ tvrdí textař, kterému bude v květnu 70 let.
Za půvab toho věku považuje skutečnost, „že vám ty zkušenosti nikdo nevezme.“ Hlavní oslava se ale bude konat až v listopadu v Ostravě. „Měl by to být průřez nejen muzikálových melodií, ale i písniček, kdy jsem psal hity pro celou českou scénu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
