Mikrobiolog: Antibiotika selhávají. Zachrání nás karbapenemy, „zdravá“ špína nebo léčba infekcí?

27. září 2016

Čím dál víc lidí trpí rezistencí na antibiotika. Jak k tomu může dojít? Jak to souvisí s alergiemi a se superčistým prostředím, ve kterém žijeme?

„Bakterií je tolik a mají tak tvárný genom... Jistá úroveň rezistence se stala samozřejmostí našich životů,“ Filip Prusík, primář Ústavu lékařské mikrobiologie. Bakterie si na antibiotika zvykly, protože jim je v malých dávkách dodáváme v mase a dalších potravinách.

Kulometem na bakterie

Lékaři pak pacientům hledají účinnou kombinaci různých antibiotik. „Snažíme se léčbu zacílit. Testujeme třeba celý den.“ Až v krajním případě se pacientovi nasazují karbapenemy, širokospektrá antibiotika s efektem kulometu. Zabíjejí všechno. Kromě zlých, bohužel, i ty hodné bakterie.

„Přesto se už objevují bakterie, které jsou rezistentní i proti nim,“ upozorňuje Prusík. Problém je i v tom, že žijeme v superčistém prostředí. „Dostali jsme se do situace, kdy si čistíme zuby pastou s antiseptickým účinkem, a všechny potraviny mají certifikát zdravotní nezávadnosti.“

Líná imunita

Takže zatímco dřív bylo lidské tělo osídleno parazity, dnes je náš imunitní systém prakticky odsouzený k nečinnosti. A tak si hledá jinou práci. „To je důvodem tolika autoimunitních chorob a alergií.“ Zachrání nás tedy „zdravá“ špína? „Je pravda, že některé medicínské směry používají infekce jako léčbu.“

Filip Prusík
autoři: eh , Jan Rosák
Spustit audio