„Až poletíme na Mars, euforie zase přijde.“ Rozhovor s autorem knihy Kosmonauti nula Stanislavem Kuželem
Stanislav Kužel je novinář a letecký fanda, který toho o kosmonautice ví jako málokdo. Když pracoval v rozhlase, reportoval o kosmickém letu Sojuz-Apollo i startu Vladimíra Remka. Teď mu vyšla kniha „Kosmonauti nula“.
Kniha Stanislava Kužela Kosmonauti nula odhaluje osudy těch, kteří riskovali své zdraví i životy, ale přesto do vesmíru nikdy neletěli. „Třeba v raketových drezínách zažili na zlomek sekundy až osmdesátinásobné přetížení. Vlezli se zlomenými žebry. Podstupovali to dobrovolně. Spojené státy se ale o ně dokázaly, pokud se jim něco stalo, dobře postarat. Ta ale neplatilo u Sovětů.“
Tři dny v minus 40 stupních
Kužel čerpal z řady svých rozhovorů třeba se syny kosmonautů. Výcvik prý byl velmi tvrdý. „Například vysadili tři lidi u Vorkuty na tři dny v minus 40 stupních Celsia. To je teplota, při které praská sklovina a namrzá rohovka v oku. Jeden z nich tam umrznul. Dva to přežili a jeden z nich dodnes pracuje v Hvězdném městečku.“
Stanislav Kužel měl možnost si do trenažérů sednout, když v Moskvě reportoval vesmírný let Sojuz–Apollo. „Seděl jsem v nich dřív, než to mohli vyzkoušet naši kosmonauti. Pamatuji si, že jsem se tam praštil o odvětrávací ventil, který tam byl namontován poté, co se tři kosmonauti udusili. Hlavní trenažér se jmenoval Vostok Nula, a podle toho jim začali říkat kosmonauti nula.“
Ruští kosmonauti měli dvojníky
Mnohé události se utajovaly, jak na ruské, tak na americké straně, říká Stanislav Kužel. Teprve koncem 80. let se vyrojily materiály, které poodhalovaly výzkum i osudy lidí, kteří cestu do kosmu nedokončili. Rusové vybírali lidi, kteří si byli typově podobní. Svého dvojníka měl i Gagarin.
Poznali se až před startem. Sdělovali si zkušenosti z výcviku. „Špatně dopadl Něljubov, náhradník Gagarina. Zapletl se do nějaké rvačky, a vyhodili ho z oddílu. Měl příslib, že se vrátí, i Gagarin se za něj přimlouval, ale neprošlo to. Ze zoufalství potom skočil pod vlak.“ Mezi kosmonauty se i pomlouvalo, dodává Kužel.
Rozvoj díky studené válce
„O letu na Mars snili vesmírní průkopníci už ve 30. letech. Po válce nastaly zbrojní závody. Američani spoléhali na své mohutné letectvo. Rusové je nemohli v tomto směru dohnat, tak vsadili na rakety. Chruščov pochopil, že to má propagandistický význam, tak začal kosmonautice fandit. Paradoxně by bez studené války takový rozvoj kosmonautiky nenastal.“
Dřív chtěl být každý kluk kosmonautem. Dneska už to tak není. Proč? „Kosmonautika, to byla v 60. letech euforie. Pak všichni vystřízlivěli. Americký astronaut s českými kořeny Eugene Cernan říkal, že jestli lidstvo nebude expandovat do vesmíru, tak tato civilizace zahyne. A Elon Musk má vizi, chce nás na Mars dovést. Až budeme mít velké projekty, a poletíme na ten Mars, tak se zájem probudí.“
Jak skončil život Jurije Gagarina? Přistaneme někdy na Marsu? Více uslyšíte v archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
