Brazilci se pořád smějí. Jsou veselí a nechybí jim pokora a kuráž, říká rozhlasový zpravodaj
Studoval v Brazílii a později tam jako rozhlasový zpravodaj jel i kvůli fotbalovému šampionátu a olympiádě v Riu. David Koubek má na obě akce nesmazatelné vzpomínky.
„Před mistrovstvím světa ve fotbale jsem do Brazílie vjel a nacestoval 17 000 km. To byl úžasný začátek, jak poznat zemi rozlohou 2x větší než EU.“ Letní olympiáda se tam paradoxně konala v zimním období. „To znamená, že je kolem 20 °C. Ale tehdy byla zvláštní zima, protože bylo docela teplo.“
Brazílie, země kontrastů
Místním se žije různě. „Některým bídně, ale moc si z toho nedělají. Ve favelách žijí chudí lidé, ale dovedou se bavit. Tančí v ulicích.“ I když se v těchto čtvrtích občas střílí. „Propadnout zločinu je tam lehké.“ Brazilci jsou vesměs srdeční a snaží se s turisty domluvit. Třeba i rukama nohama.
„Jsou veselí a nechybí jim pokora a kuráž. Jsou úžasně otevření a usměvaví. Kdyby to nebylo tak daleko, možná bych se tam přesunul nastálo.“ Rad, jak se tam chovat, je spousta: „Nenosit moc peněz a mít u sebe okopírovaný pas. A neprovokovat fotoaparáty nebo mobily.“
Za málo peněz hodně muziky
„Brazílie se mi vryla do srdce a bylo mi líto, že se před olympiádou vytahovaly negativní informace,“ připomíná Koubek obavy před olympiádou. „Ta země nemá na rozhazování. Ale nakonec byli všichni nadšení. Oni jsou navíc mistři improvizace.“ Rio prý taky ukázalo, že se dá zorganizovat olympiádu levněji než v Londýně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.