Českého krtka v CIA si v Americe spletli s Václavem Klausem, říká autor knihy Vladimír Ševela

11. březen 2016

Nová kniha novináře Vladimíra Ševely Český krtek v CIA vypráví příběh Karla Köchera, zřejmě jediného zahraničního agenta, kterému se podařilo proniknout do CIA.

Most Glienicker Brücke mezi Berlínem a Postupimí. Na jednom konci stojí špión Karel Köcher, odsouzen v USA na doživotí. Na druhém sovětský disident Anatolij Ščaranskij. Výměna začíná.

Zaměstnán v CIA, mise splněna

„Jméno Karel Köcher jsem slyšel v prvním roce své novinářské práce, ale netušil jsem, že o něm jednou budu psát knihu,“ říká Vladimír Ševela. Körcher byl se svojí ženou Hanou do USA vysazen v roce 1965. Pracoval nejdříve u Zbigniewa Brzezinského a v roce 1973 mu CIA nabídla místo. Cíl splnil.

„Když v roce 1994 přijel Zbigniew Brezinski na návštěvu Prahy, chtěl jsem se ho zeptat, zda si na Karla Köchra pamatuje. Tvrdil, že jen matně. A že nechce o tom tématu mluvit.“

Köcher se rozpovídal až po půl roce

Napsat knihu jednoduché nebylo. „Když jsem mu volal asi před 6 lety, tak mě odmítl. Za půl roku jsem zavolal znovu. Názor nezměnil, ale pozval mě na kávu do vily za Prahou, kde od výměny žije. Později začal vyprávět.“ Jeho příběh ale musel Vladimír Ševela ověřovat u dalších lidí.

„Výhoda byla, že existoval svazek, který ukázal, jak to viděla tehdejší českoslovesnká rozvědka. Köcher ten svazek znal a věděl, že se scházím s lidmi, kteří ho znají. Myslím, že se mnou hrál šachy. Snažil se, aby verze, kterou mi dával, byla co nejvíc věrohodná.“

Köcher premiérem?

Vladimír Ševela kniha

Novinář zjistil, že Köcher pracoval v 80. letech v Prognostickém ústavu. V létě 1989 zakládal s Miroslavem Ransdorfem Demokratické fórum komunistů. Zároveň navázal kontakty s Chartou 77. „Opět to rozehrál na více frontách.“

17. listopadu 1989 vysílala s Köchrem americká televize rozhovor. „Moderátoři s nadsázkou řekli, že možná bude českým premiérem. Když pak Američané viděli v Občanském fóru Václava Klause, tak se zděsili, protože fyzicky jsou si podobní.“

Za vším hledej ženu?

Spekuluje se o tom, jakou roli sehrála Köcherova manželka Hana. „Říká se, že byl otrlý a chladnokrevný. Ale zároveň je popisován jako výbušný cholerik. Když jsem psal knihu, jeho žena se mnou vůbec nemluvila, přestože její pohled byl zajímavý.“ Nemluvila ani při zatčení v roce 1984 v Americe.

A mlčela i u soudu, čímž si vysloužila vězení. „Jsou lidé, kteří si myslí, že ona v té dvojici hrála důležitější roli.“ S Ševelovou knihou Köcher spokojený nebyl. „Autorizaci si nevyžádal. Nevím přesně, co mu vadí, protože se mnou přestal komunikovat.“

Jaký je to vůbec člověk?

„Pro mě dodnes hádankou. Je to složitá osobnost. V CIA o něm mluvili, co se týká profese, s uznáním. Ale byl to člověk nespokojený. Dvakrát měl konflikt s rozvědkou a v CIA psal po 14 dnech stížnost, že je nespokojen s pozicí, jakou tam má.“

Vladimír Ševela

Proč byly v posledních letech začerněné některé věci ve svazku Karla Köchera? Co říkali po odhalení přátelé a sousedé? Jak reagovala na dotazy americká CIA a sovětská KGB? Více uslyšíte v Archivu pořadů.

autoři: zk , Jiří Holoubek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.