Dnes dokážeme vyléčit až 85% dětí nemocných rakovinou, říká onkolog Pavel Boček
Pediatr, onkolog ale také odborník v otázkách estetické a korektivní medicíny, Pavel Boček byl hostem Dvojky v pátek 17. května.
Pavel Boček si vybral obor dětské onkologie už ve čtvrtém ročníku studia medicíny. „V době, kdy jsem se rozhodoval, jsem potkal profesora Josefa Kouteckého, který byl tak nadšený onkologií, že jsem neodolal a nastoupil k němu hned po škole. Celkem to pak bylo 15 let mého života.“
Lékař celé rodiny
Jaké to bylo léčit opravdu vážně nemocné děti? „On si člověk neuvědomí, když tam nastoupí, že není lékařem jen nemocného, ale celé rodiny, bere si to domů a stále se snaží pomoci. Postupem času se naučí vyvažovat i svou citovou angažovanost. Pak jsem dlouhou dobu pracoval, někdy v letech 2004-2007, jako vedoucí ambulance už vyléčených onkologicky nemocných dětí. Některé byly úplně v pořádku, některé měly nežádoucí účinky. Asi si zdravý člověk nedokáže představit, že nemoc znamená stop na 2-3 roky z běžného života. U dětí je výhodou, že naštěstí nedokážou sami posoudit nebezpečí nádorového onemocnění. Jsou spíše vystrašeny dlouhým pobytem v nemocnici.“
Vyléčíme až 85% nemocných
Když se začal onkologii věnovat, byla úspěšnost léčby pouze 40-45%. „Dětské nádory jsou senzitivnější k léčbě a dnes se vyléčí až 85% nemocných. Změnil se hlavně celý systémový přístup k léčbě. Jsme také zapojeni do mezinárodních protokolů. Původně se léčilo vysokými dávkami cytostatik, pak přišly další postupy. Také veřejnost, a to jak odborná tak laická, začala žít s pocitem, že se rakovina dá léčit. Pomohlo to i v prevenci, dříve častěji přicházely děti s pokročilým stádiem nemoci.“
Prevence je nejdůležitější
Mechanismus nádorového onemocnění je dnes známý. To, jestli onemocníme nebo ne, je prý ale hodně na nás. „U dětí je to trochu jinak. Víme, že tyto nádory jsou spíše vázány na genetiku. U dospělých ale hraje vliv to, kde žijeme, náš životní styl a také jaká jsme rasa apod. Dnes se také ví, že nějakým druhem nádorového onemocní každý třetí až čtvrtý z nás. Hodně důležitá je prevence.“
Angelina Jolie
Tento týden zveřejnila americká herečka Angelina Jolie své rozhodnutí představující dobrovolné odstranění obou prsních žláz kvůli riziku rakoviny. Má totiž potvrzenou mutaci genu BRCA1, který u ní představuje až 87% pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu. „Je to velmi dobrý příklad toho, jak svět vyburcovat k lepší prevenci. Je totiž hodně důležité, kdy k lékaři přijdete.“
Více se dozvíte v rozhovoru se Stanislavou Lekešovou . (Audio najdete v tomto článku.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
