Dnešní architektura je zprzněná, říká autor OD Máj nebo Nový Smíchov Martin Rajniš

V jeho hlavě se zrodil obchodní dům Máj či Nový Smíchov. Ale taky křehké dřevěné stavby. Rozdíl jako hrom. Ale je to pořád Martin Rajniš. „Ty dvě osoby žijou v sobě. Já jsem taková mnohočetná matrjoška,“ směje se. Podle něj je architektura všechno, co se postaví.

Současná architektura? Trpím

„Na druhou stranu to, co se v současné době postaví, je často úplně příšerný. Trpím!“ prohlašuje. „Stavění je drahé a zasahuje do toho spousta lidí. Když to člověk umí číst, tak pozná nejen technickou úroveň, ale i skrytá přání: že někdo chce být jako král a udělá si balustrádičky. Že se někdo už ve školce zahleděl do Šmoulů a staví celej život domečky.“

Lomí rukama: „Ta architektura je chudák! Je umačkaná, zprzněná a nosí čepičku, která jí nejde k botičkám. Je to hrůza! A pozor: neexistuje spokojená společnost bez nádherný architektury. Jedno ke druhému patří. Když už jsem z toho na mrtvici, říkám si, že žiju v nějaké přestávce. Věřím, že se z toho vybabráme.“

Loni uplynulo 40 let od otevření Obchodního domu Máj v Praze. Kromě něj má Rajniš na svém kontě třeba muzeum a maják Járy Cimrmana|foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Nejriskantnější rozhodnutí života

Před lety opustil zavedený ateliér a dnes se baví životem. „Bylo to jedno z mých nejriskantnějších, ale i nejbáječnějších rozhodnutí. Odstoupit a podívat se na sebe z druhé strany. Jako na poutníka. Přijedete zpět a začnete si říkat: Musím dělat ty šílené obchoďáky?! Nemůžu si vzít klacky jako divoši a dělat to z tohohle?“

Mne si ruce. „Máme nakročeno. Když jsem vyrazil s těma klackama, tak nás bylo málo. Ale dnes už dřevěná stavba není to, co bývala,“ říká s uspokojením architekt, který prý všechno, co dělal, dělal s plným nasazením.