Exkluzivní předvánoční setkání "Hosta do domu" s českými celebritami
Blíží se Vánoce. Jak se slaví ve Francii? Odpověď na tuto otázku nám nabídl "končící" zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži Jan Šmíd. Jak prožívá předvánoční čas boxer R. Osička, zpěvačka H. Křížková, farář Z. Czendlik a "stříbrná slavice" L. Vondráčková se dozvíte v následujícím článku internetové redakce ČRo 2 - Praha. Pokud jste nemohli být u radiopřijímačů, najdete v něm i audio záznamy. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).
V pondělí byl naším hostem zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd, který ke konci roku na pozici pravidelného francouzského zpravodaje ČRo končí. Ve své nové knize, nazvané "Z Paříže", se ohlíží za svým čtyřletým působením ve Francii, kterou si zamiloval a procestoval křížem krážem. Je to rozmanitá země, která nabízí v každém koutě něco, co si zaslouží pozornost. Francouzi si prý umí života "jaksepatří užívat". Mají jen 35-hodinový pracovní týden a hodně svátků, a tak volný čas využívají k odpočinku a cestám. Hlavně po vlastní zemi. Milují posezení u vína a dobrého jídla. Potraviny často kupují na místních trzích. Tím se, snad s výjimkou Itálie, liší od zbytku Evropy. Samostatnou kapitolou je pak Paříž. Získá si každého nejen svou krásou a památkami, ale "zvláštní atmosférou, která ho nutí, aby se do ní znovu a znovu vracel". Předvánoční město má neopakovatelné kouzlo a projít se po svátečně osvětlené Champs-Elyseés je prý velkým zážitkem. J. Šmíd nám také prozradil, že plánuje uskutečnit svou dlouholetou vizi: napsat průvodce po zajímavých místech Paříže "z jiného pohledu, než je obvyklé". V knize bychom našli např. restauraci, kam chodí na oběd režisér Miloš Forman, nebo hotel, ve kterém bydlel malíř Adolf Born. J. Šmíd je autorem 14 titulů (např. Tenkrát v Americe , dvoudílná biografie Jaromíra Jágra Z Kladna do Ameriky a Má léta v Pittsburghu, Obrázky z Provence, Obrázky z Normandie, Obrázky z Bretaně, Obrázky z Korsiky a Obrázky z Paříže. Spolupracuje s Českou televizí (cykly Postřehy odjinud a Objektiv). Povídali si s Vladimírem Krocem.
V úterý patřil čas po 11:00 hodině muži, který se umí dobře ohánět nejen pěstmi, ale pro mnohé možná překvapivě také malířským štětcem. Skládá dokonce básně. Přesvědčit jsme se o tom mohli na vlastní uši. Odrecitoval nám totiž dvě vlastní básně. Boxerská legenda, Mistr Československa, vítěz mnoha mezinárodních zápasů a dnes úspěšný trenér Rostislav Osička nás provedl světem boxu, o kterém tvrdí, že je to chlapský a rytířský sport, který vyžaduje roky práce a odříkání. Vítězí v něm "jen ten lepší". Je velmi tvrdý a není to, podle něj, sport ženy. Stejně jako hokej, který je dnes v některých ohledech mnohem surovější než box. Zitu Senkovou zajímala také budoucnost boxu a výchova mladé generace, která v ČR pokulhává za světovou špičkou. Box je totiž sport, kterému se je potřeba věnovat naplno. Stejně jako výtvarnému umění. Obě disciplíny vyžadují, podle R. Osičky, plné psychické i fyzické nasazení. Prostředí boxerských tělocvičen je pro něj fascinující a zná jej jako málokdo. Je tedy přirozené, že se objevuje i na jeho obrazech. V období dospívání ale dal přednost umění pěstního zápasu, který se stal jeho profesí s řadou národních i mezinárodních úspěchů.
Zpěvačka a herečka Hanka Křížková za námi přišla ve středu. Proč se zamilovala právě do šansonů a proč jsou jejímu srdci tak blízké muzikály? Vztah k hudbě prý zdědila po rodičích. Tatínek dirigoval divadelní orchestr, hrál na různé hudební nástroje a maminka zpívala a v mládí hrála ochotnické divadlo. Před publikem se H. Křížková poprvé objevila v soutěži Mladá píseň Jihlava, kde zvítězila v kategorii za nejlepší interpretaci. Svůj první profesionální koncert měla 1. ledna 1982 v Mariánských Lázních s karlovarskou skupinou Metronom. Pak spolupracovala s Petrem Kotvaldem a Karlem Černochem. Vystupovala doma i v zahraničí. V 90. letech dostala nabídku na roli v muzikálu Drákula, který se nyní opět, k velké radosti H. Křížkové, vrátil na jeviště Divadla Hybernia. Sešla se při něm "stará parta" (např. D. Hůlka, M. Absolonová, L. Machálková) a všichni si představení užívají. O to víc, že publikum má o tento muzikál stále velký zájem. Spolu s Pavlem Kudrnou vzpomínala na účinkování i v dalších muzikálech, jako např. Krysař, Jeptišky, Mrazík a Bídníci. Teď zkouší novou roli v Baronu Prášilovi. Mezitím prý ale musí stihnout přípravu na Vánoce. Na dveře už si pověsila adventní věnec, který dostala od dětí z Čakovic, a na příští týden plánuje velký úklid. Nikdy sice nedosáhne takové čistoty a lesku jako její maminka, ale "podstatnější je, aby doma vládla pohoda, radost a všude zářily svíčky", řekla v rozhovoru. Více se dozvíte z audio záznamu.
Ve čtvrtek k nám přišel farář Zbigniew Czendlik. V roce 1992 byl vyslán do České republiky. Tehdy z toho neměl velkou radost. Chtěl spíše někam na jih Evropy, protože má rád teplo. Dnes žije v ČR 17 let a cítí se velmi spokojený. Rád má nejen naší zemi, ale také Český rozhlas 2 - Praha. Poslouchá naše vysílání převážně při svých cestách autem. Tak slyšel i naši upoutávku na pořad Setkání "se svérázným knězem", který pije, kouří, má rád módu a hraje golf, o kterém tvrdí, že je sportem pastýřů. K tomu dodal, že jeho maminka by z této vizitky určitě žádnou radost neměla. Všeho si prý užívá s mírou. Daniela Brůhová se zajímala o jeho vztah k adventu a názor na konzumní přístup k vánočním svátkům v české společnosti. Podle Z. Czendlika je nejdůležitější ze všeho vyváženost. "Vánoce jsou tady od toho, abychom si udělali radost. Neměli bychom to ale přehánět a obětovat klid a pohodu honu po obchodních domech za drahými zbytečnostmi. Advent bychom měli využít nejen k úklidu, pečení cukroví a shánění dárků, ale také k přemýšlení nad tím, kam směřujeme a o co se v životě snažíme", řekl. Zamýšlel se také nad slovem "láska", která je, spolu se svobodou, "darem od Boha". Dotkli jsme se i češtiny, kterou "ještě zdaleka nemá tak dokonalou, jak by si přál". Považuje ji ale za velmi bohatý jazyk. V češtině prý, dnes až paradoxně, "vyjadřuje své myšlenky lépe, než v rodné polštině".
V pátek jsme přivítali "stříbrnou Slavici" roku 2009, zpěvačku a herečku Lucii Vondráčkovou. Její deska "Boomerang", ve které najdeme singl Vítr, se stala jedním z nejprodávanějších u nás. Singl "Vítr" obletěl všechna rádia a diskotéky a Lucka se ve své pěvecké dráze dostává více do popředí.
Jako herečku jsme jí mohli vidět na Shakespearovských slavnostech po boku Michala Dlouhého ve hře "Othello" nebo v "Bratrech Karamazových". Hrála i v desítkách filmů jako např. postavu Karin v "Kvasce" D. Landy nebo v muzikálech jako "Touha". Brzy přijde do kin také film "Labyrint". Ptali jsme se i na slovenský seriál "Panelák", ve kterém si prý L. Vondráčková zahrála mj. ze zvědavosti, jak se tyto "rychloseriály" vyrábí a jaké nároky kladou na herce. Zkusit režírovat by prý nechtěla. Více jí láka producentská práce. Jak se jí líbilo ve slunné Kalifornii, kde byla na tříměsíční studijní cestě? Jak se dívá na anketu Zlatý Slavík? Jak je to s jejím zdravím a co chystá pro příští rok? Dozvěděli jsme se mj. v rozhovoru s Vladimírem Krocem.
Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
