„Formu ladím na olympiádu. Ostatní závody jsou sranda,“ říká kajakář Josef Dostál

2. listopad 2016

Je teprve třetím českým sportovcem v historii ČR, který získal dvě medaile na letní olympiádě. Kajakář Josef Dostál si prý po Riu už na mediální humbuk kolem své osoby zvykl. Těší ho to i netěší.

Josef Dostál je teprve třetím českým sportovcem, který získal dvě medaile na letní olympiádě. „Vždycky ladíme formu právě na ten vrchol. A ty ostatní závody? Nebudu říkat sranda, ale pro nás to tak je,“ říká. Taky proto si myslí, že se ho soupeři na světových pohárech moc nebojí.

Sport mi toho hodně bere

„Na těch vrcholných akcích si mě ale jako soupeře moc nepřejí,“ směje se. Na mediální humbuk si po Riu zvykl. A závodit chce dál, už proto, že kajaku se může věnovat klidně do 40 let. A co pak? „Neříkám, že mě nenapadlo dělat něco jako Roman Šebrle, který moderuje. Ale nevím, jestli bych byl dobrej.“

Tvrdí, že mu toho sport hodně bere: chodí spát brzy, nemá dovolenou ani čas na koníčky. „Vynahrazuju si to právě na soustředěních v teplých krajích, kde sice dřeme jako koně, ale občas máme i dva dny na to podívat se po okolí.“

Jiří Holoubek a Josef Dostál

I kajak má svá pravidla

Podle pravidel je minimální váha kajaku 12 kg. „Mohly by se dělat i tříkilové ze speciálních a drahých materiálů. Ale závodníci z rozvojových zemí by si je nemohli pořídit.“ Takhle mají podmínky všichni stejné. „Ale lodě se pořád vyvíjí. Jsou třeba jinak vypouklé.“ Nikdy ale nesmí být mastná. Proč?

„V 80. letech se to zkoušelo a závodník na 100 m všem ujel o dvě lodě.“ Dalším pravidlem je, že loď musí mít maximálně 5 metrů 20 cm. „Ale protože jsem vyšší a těžší, musím mít větší výtlak. Takže ji mám širší než ty sušenky. Ale zas mám delší páky na pádlování.“

Koníčky a prasečí nožičky

Hraje šachy, sestra mu nedávno koupila kytaru a miluje rybaření. Stejně jako dobré jídlo, ze kterého má prý nejraději prasečí nožičky. Ty se mu náhodou objevily na talíři i při olympiádě v Riu. „Rozzářili se mi oči a druhý den jsem málem ze semifinále nepostoupil do finále,“ vzpomíná.

autoři: eh , Jiří Holoubek
Spustit audio