Husitství je neuralgickým bodem naší historie. Přitom si Husovy činy pletli s činy Jeronýma Pražského, říká historik Vlastimil Vondruška

„Pro každého historika je zajímavé sledovat to, co se právě děje, a pokusit se na to dívat jiným pohledem. Jen tak totiž dokážete pochopit, do jaké míry jsou naše dějiny zkreslené,“ říká Vlastimil Vondruška.

Na každém šprochu...

Často má člověk pocit, že historie jsou jen legendy a že jen těžko zjistíme, co je na nich pravda. Podle Vondrušky má každá historická legenda svůj reálný základ. Přece jen se ale řídí Kosmovým výrokem: Fama crescit eundo. „Volně přeloženo: Každá pověst roste tak, jak často se vypráví.“

Národní komplex Hus

Letos 6. července si připomeneme už 600 let od upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. „Husitství je přitom neuralgickým bodem naší historie. Já se ji tak snažím očistit od ideologických nánosů.“ Komplikovaný ale nebyl Hus, komplikované bylo celé 15. století.

Všichni museli tvrdě bojovat o své místo na slunci. A všechno pramenilo v nedorozumění a neschopnosti domluvy, které nakonec přetrvala staletí. Až prakticky dodnes.

Vlastimil VondruškaVíte, že Husova osobní rezignace, a taky slavné „Neodvolám“, bylo ovlivněno bolestí zubů? Když totiž pochopil marnost svého snažení, tak to vzdal. On se totiž mohl proti rozhodnutí Koncilu odvolat. Věřil ale v to, že se tak dostane do světa božího, který je spravedlivější než ten světský.

Pravda o Husovi

Jan Hus byl prý velmi zajímavý člověk. Vždy konzistentní v názorech i činechl. Nebyl to rozhodně osamělý bojovník a fanatik pravdy. „Uvědomte si, že vyčnívat začal, až když na něj byla uvalena klatba. Ale byl to jen nositel myšlenek celé univerzity.“

Byl to ale jinak normální člověk. Trochu korpulentní postavy protože docela rád jedl a pil. Na dobových portrétech a taky v mnoha činech ho ale zaměnili za Jeronýma Pražského, což byl mnohem výš postavený husita než samotný Hus.

Globální oteplování ovlivňuje klima i dějiny

Možná, že vás překvapí, že víc než někteří velikáni ovlivnilo naše dějiny počasí. „Evropa byla globálně oteplena už mezi 8. a 9. stoletím.“ Dařilo se zemědělství a projevila se nadúroda obilí.

K prudkému ochlazení o 1 až 2° C došlo v 11. století. Přišla léta katastrofální neúrody. „Úplně nejhorší to bylo počátkem 15. století. Všechny velké evropské bouře tak byly ochlazením výrazně ovlivněny,“ dodává spisovatel.

Spiezer Chronik: Jan Hus, 1485|foto: volné dílo

Jak to bylo s Oldřichem s Chlumu? Existují nějaké paralely mezi husitstvím a islamistickými fundamentalisty? Odpovědi Vlastimila Vondrušky uslyšíte v audiozáznamu v iRadiu.