I když studoval klasickou skladbu, zůstal prý Vašo Patejdl v duši bigbíťák

Vašo Patejdl je zpěvák, textař a hudebník. Nejvíc se ale cítí být skladatelem. „To proto, že jsem na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě studoval klasickou skladbu. I když nastudované klasické postupy rád a velmi využívám, zejména ve větších projektech jako jsou muzikály nebo filmy, v duši jsem zůstal bigbíťák.“

Naopak nejméně se považuje za textaře. „Když už mám říct, že jsem něco napsal, jsou to asi tři písničky. Ty ale považuji za takové mládežnické úlety. Psaní textů dnes raději nechávám profesionálům.“

Elán

Jeho první kapela se rozpadla v roce 1968. Bubeník totiž s rodiči emigroval. Vašo Patejdl se potom začal učit hrát na kytaru, a to i s novými muzikanty. „Jedním z nich byl Jožo Ráž, chodili jsme spolu totiž do hudební školy. Slovo dalo slovo a vznikl Elán. Jožo potom přivedl kamarády a spolužáky z jiných bratislavských škol a od té doby jsme skupinu začali budovat.“

Vašo Patejdl nemá příliš rád, když se o Elánu mluví jako o živé legendě. „Je to totiž už jen kousek k mrtvé legendě,“ říká s úsměvem. „Nicméně mě moc těší, že to po tolika letech stále funguje a že můžeme pořád nabízet nové písničky, i když se velmi často nehrají v rádiích. Lidé je ale mají naposlouchané, to vidíme na koncertech.“ Od loňského podzimu vystupuje skupina v novém, komorním, stylu.

„Nazýváme to Elán v divadle. Kromě klavíru a kytary jsme se oprostili od všech hudebních nástrojů a jen v trojici Jožo Ráž, Jano Baláž a já zpíváme a mluvíme s fanoušky na různá témata. Má to krásný ohlas.“ A jaký je jeho recept na "spokojenou hudební skupinu"? „Už od začátku máme dohodnutá jasná pravidla. Nikdo z nás nemá nějaké výsady, všichni máme svým způsobem právo veta a děláme jen to, na čem se dohodneme. Nikdo z nás se neurazí, když jeho písnička neprojde.“

Jack Rozparovač

Jeden z nejúspěšnějších muzikálů, ke kterým Vašo Patejdl napsal hudbu, se hrál nejen v Praze, Bratislavě a Košicích, ale také v Soulu, Tokiu a chystá se jeho premiéra v Osace a možná i v dalších metropolích.

„Chtěl bych poděkovat divadlu Kalich, zvláště pak Michalu Kocourkovi, že do toho šli, věřili tomu a že celý projekt dostali tam, kde je. Je to pro mě, a v tomto směru ani nejde o peníze, neskutečný úspěch a ocenění práce. Představa, že se moje hudba hraje někde na druhém konci světa a lidé to vnímají, těší je to a dává jim to zážitky, je něco, o čem jsem celý život snil. Celý Elán vznikl tak, že jsme si představovali, že jednou budeme světová kapela, lepší nebo podobná Beatles, Rolling Stones. Jenže jsme žili za ostnatým drátem a když to celé padlo, byli jsme už příliš staří, abychom začínali novou kariéru v jiné řeči. Každopádně muzikálová cesta, konkrétně Jack Rozparovač, mi dává satisfakci a pocit, že jsem nestudoval nadarmo.“