„Jako hrdina jsem se necítil. Umírali tam lidé.“ Generální ředitel hasičů poprvé zasahoval v 16 letech

„Zasahujeme více u dopravních nehod, povodní, popadaných stromů, únicích látek do vody či půdy. Prostě, odkud všichni utíkají, tam jdou hasiči,“ vysvětluje Drahoslav Ryba. Pomáhali dokonce policii v muničním skladu ve Vrběticích, kde jeden dělostřelecký granát uvízl na střeše.

„Byli jsme poučeni o enormním nebezpečí. My jsme zvyklí vysílat lidi rozkazem, nicméně v tomto případě jsme je nechtěli nutit. Obrovsky mě překvapili, protože všichni řekli, že tam půjdou i s nasazením vlastního života,“ říká s pýchou. Podle průzkumu hasičům plně důvěřuje 97 % občanů.

Chceme (znovu)zavést brannou výchovu

Když zrovna nezasahují, starají se o techniku, školí se, cvičí nebo i uklízí. Většinou totiž nemají uklízečky. Ve školách taky vysvětlují, jak se chovat při požáru nebo povodni. „My bychom si nejvíc přáli, aby byl zavedený samostatný předmět jako kdysi branná výchova. To se nám ale zatím nedaří.“

Drahoslav Ryba byl dobrovolným hasičem od dětství. Poprvé zasahoval v 16 letech. „Jako hrdina jsem se úplně necítil. Spíš jsem byl vystrašený. Umírali tam lidé.“ Při výbuchu a požáru mlýna na dřevitou moučku tehdy zemřeli 4 lidé|foto: Adam Kebrt

Kdysi se hlídalo kolem trati, aby jiskra z lokomotivy nezapálila pole. „Dnes se ke spoustě opatření, která nebyla vždy špatná, vracíme,“ přiznává Ryba. Za vynikající a efektivní považuje hlavně spolupráci s dobrovolnými hasiči. Tohle propojení třeba v USA vůbec nefunguje.