„Je stále mnoho pravdy na tom, že rýma s lékařem nebo bez něj trvá sedm dní,“ říká lékař Vlastimil Jindrák

20. září 2011

Úterním (20. září) hostem pořadu Je jaká je byl po 9:05 hodině primář Oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák.

Objev Penicilinu byla náhoda. Alexanderu Flemingovi přistála na Petriho misce kde měl kulturu stafylokoka plíseň, a to během doby, kdy byl vzdálen. Když se vrátil, zjistil, že kolem přistání plísně přestal stafylokok růst. Věren hesla „štěstí přeje připraveným“ pokus nezahodil a začal se zabývat látkami v plísňové struktuře. Postupně zjistil, že některé opravdu mají antibakteriální účinek. První „ostré nasazení“ zažil lék v průběhu 2. světové války.

Penicilinem se postupně léčilo a léčí gram-pozitivní infekce, které vyvolávají stafylokoky, pneumokoky. Tedy sepse, hnisavé procesy, záněty plic a záněty mozkových blan, které jsou velmi vážné a ohrožují i dospělé, pokud takovou infekcí onemocní. „Náhle byly všechny tyto nemoci léčitelné. Proto hovoříme o revoluci v medicíně,“ říká Vlastimil Jindrák.

Léky

Prostředek, který jsme získali díky Penicilinu a celé řadě dalších antibiotik byl neuvěřitelně účinný a celá řada infekcí na které se dříve umíralo se zdálo, že přestávají být problémem.“ Faktem však zůstává, že první specialisté, kteří se antibiotikům věnovali, včetně objevitele Alexandera Fleminga varovali, před jejich nadužíváním.

Vědci v laboratorních podmínkách po zavedení Penicilinu do praxe prokázali, že některé bakterie mohou získávat odolnost vůči antibiotikům. „Po 70 letech nadužívání těchto prostředků hovoříme o ztrátě účinnosti, o jakémsi konci éry antibiotické a velmi usilovně přemýšlíme, jak zachovat jejich účinnost a jak vyvíjet nové látky, které překonají odolnost bakterií, které je poměrně značná.

Některé nemoci (zejména cizokrajné) se v našich podmínkách těžko léčí. „Infekce a jejich původci mají také svojí geografii a v určitých oblastech se vyskytují různé infekce, které lze při cestování získat. Těžko v našich končinách onemocníme malárií, ale pokud pojedeme do rizikových oblastí a nebudeme se chránit profylaxí, riziko nákazy je poměrně značné.“ V těchto oblastech totiž existuje dostatek přenašečů (hmyzu, hlavně komárů), kteří nákazu šíří.

I antibiotické rezistence má svojí geografii. V různých zemích je různě velká a zasahuje různé mikroorganismy. Při pobytu v nemocnicích v některých oblastech světa je možné získat bakterie, které jsou extrémně odolné na antibiotika.

Pacient s léky

Je něco pravdy na tom, že podzimní a jarní období spadá do části roku, kdy je větší tlak na předepisování antibiotik. Menšina z těchto situací ale vyžaduje podání těchto medikamentů. Každý z nás za jednu sezónu rýmu dostane, jedná se však o virové infekce, a na ty z principu tyto léky nezabírají. Jsou koncipovány na léčení bakteriálních onemocnění, což je jiná kategorie.“

Na symptomatickou léčbu (rýma, kašel…) doporučuje Vlastimil Jindrák přípravky, které mohou ulevit od bolesti hlavy, teploty a dodávat tělu podpůrné přípravky na částečné zlepšení kondice. „Je stále mnoho pravdy na tom, že rýma s lékařem nebo bez něj trvá sedm dní.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.