Junák otevřel Petru Vaňkovi nový svět
Skauting je relevantní a dobrý způsob výchovy mladých lidí. Přestože je konkurence bohatá, setkává se u nás se stále větší oblibou a slaví již 100 let své existence. O jeho kladném vlivu na mládež nás dnes (v pátek 20.8.) přišel přesvědčit Petr Vaněk, který se stal členem vedení Evropského skautského výboru. Inspiraci nalezl již v dětství v knihách J. Foglara. Ten ho dovedl oslovit a neochvějně vedl do čela plzeňské organizace Junák (té v současné době předsedá).
U Petra Vaňka bychom mohli výčtu zájmů věnovat snad celý vysílací čas. Je vegetariánem, abstinentem, nekuřákem a jeho oblíbený dopravní prostředek představuje kolo, na kterém jsme jej také zastihli na cestě do Čekého rozhlasu. Uplynul přibližně měsíc co byl zvolen do čela Evropského skautského výboru. Jeho účast v čele představenstva bude trvat až do roku 2013. Ve své kandidátce zmiňoval především důležitost komunikace či dobrovolnictví. Právě dobrovolnictví je prý velmi důležitým faktorem pro naší společnost, nejenom z principu vůle něco dělat a ostatním pomáhat.
Dnešní podoba hnutí skaut je odlišná od našich klasických představ, především tedy představ starších ročníků. Předcházející organizace v bývalém Československu jako Junák, nebo Pionýr, přebraly původní principy, ovšem ne hlavní myšlenky skautu. Dnes se např. děti na tzv. "jamboree" učí používat nové technologie, které kombinují s klasickými znalostmi. Ty najdou uplatnění především ve volné přírodě. Předseda okresní rady Junáka na otázku Vladimíra Kroce "Co mu skauting dal?" řekl: "Na to bych mohl odpovídat poměrně dlouhou dobu. Třeba příležitost dělat věci, které bych jinak dělat nemohl. Je to cesta ukazující člověku nový svět. Osobně jsem se díky skautingu naučil věci, které mi nemohla dát žádná škola nebo formální vzdělání".
P. Vaněk Studoval v Berlíně a k jeho oblíbeným městům patří mj. Lisabon nebo Malaga. Oblíbil si je proto, že v metropolích panuje přátelská atmosféra. Jak dodává: "Nemusí být zrovna nejčistější. Důležitější je to, jak na člověka působí." Např. ve Vídni se nyní rozvíjí půjčování kol, což je prý velice záslužná činnost a jako Praha bychom si z ní měli vzít přiklad.
Nejen koníčkem našeho hosta jsou lidská práva, kterým se věnoval již během svých studií. Také skauting tímto směrem vede a snaží se podporovat aktivitu, zahrnující rozvoj lidských práv po celém světě. Kladný vztah má k severní Indii, konkrétněji k oblasti obecně nazývané Malý Tibet, kde pomáhal stavět tzv. "Sluneční školu". Podle jeho slov: "Je to poslední místo světa, kde se může tibetská kultura svobodně rozvíjet". Politická stránka událostí kolem Tibetu je prý druhořadá. Jde především o vzdělání a přístup k životu, nikoli politiku. Projekt zprostředkovalo občanského sdružení Surya a klade si za cíl rozšířit gramotnost v tamní společnosti. V lokalitě Zanskar totiž ještě nikdy nestála škola, nejen proto je vzdělání na místě opravdu drahé. Budova Sluneční školy je zcela energeticky soběstačná, zásobovaná především slucem a větrem. Nachází se na polopoušti ve výšce nad 4000m. V zimě je přístup ke škole omezen a cesta může být i nebezpečná. Přesto je pro našeho hosta zimní výprava velkým lákadlem. O Sluneční školu projevil zájem sám Dalajláma. I když náš P. Vaněk neměl možnost "duchovní hlas Tibetu" osobně poznat, podařilo se mu dostat na jedno z jeho učení v Dharamsale (prozatímním sídle tibetské vlády).
Mimo projektu Sluneční škola jsme se seznámili se dvěma dalšími organizacemi. Záměr sdružení Kapka je věnován transplantacím kostní dřeně. V rámci prospěšné činnosti se skauti rozmístí na čerpacích stanicích v Plzni, kde myjí okna automobilů a informují o dárcovství. Zmínili jsme i klub Rotary, jehož je P. Vaňek členem. Bez náboženských nebo politických přesvědčení pomáhá „změnit svět“. Jde především o službu druhým a našemu hostu umožnil procestovat USA, kde poznal řadu zajímavých osobností.
Více se dozvíte, poslechnete-li si následující zvukový záznam ...
O fotografování v daleké Asii, o dobrodružství i zážitcích z cest, přišla hovořit v rámci pondělního vysílání profesionální fotografka Jarmila Kovaříková. Fotí krásy a osudy Afriky, Indie, Haiti, Číny a míst nedotčených turistickým ruchem. Přečtěte si více podrobností v článku Eleny Horálkové: Jarmilu Kovaříkovou baví nejvíce realita "obyčejného" života
Nejen o mezinárodním televizním a rozhlasovém festivalu Znojemský hrozen, věnovanému gastronomii, přišel hovořit v rámci úterního živého vysílání Ladislav Jíša. Ten je ředitelem festivalu a zároveň významnou osobností na poli rozhlasové tvorby. Více jsme se dozvěděli v článku Věry Luptákové: Znojemský hrozen je jediný na světě, říká Ladislav Jíša
Přivítali jsme Stanislava Chládka - chemika, vědeckého pracovníka, kanoistu a účastníka expedic do mayských rituálních jeskyní. V rámci středečního vysílání hovořil o důvodech, které jej vedli k emigraci, i o své práci ve vědě. Více se můžeme dozvědět v audiozáznamu pořadu, nebo článku Jana Profouse: Na kajaku za mumiemi
Osamělá žena se srdcem dobrodruha se každoročně vydává do chladných míst, aby vedla své spřežení zmrzlou krajinou napříč svému cíli. Ve čtvrtek jsme přivítali hostili naší nejúspěšnější musherku Janu Henychovou. O jejích cestách se můžeme dočíst více v článku Pavly Kopřivové: "Psí spřežení u mě vedou zásadně fenky," říká Jana Henychová
Nezapomeňte, že rozhlasové hry, četby, nedělní pohádky nebo pohádky skřítka Hajaji najdete ve streamu, po dobu jednoho týdne, na našich stránkách. Více informací a přímé linky na pohádky najdete ZDE.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
